články - Evropa

Mangalem je nepochybně nejkrásnější městskou čtvrtí v Albánii. Dokonce v dobách, kdy bouřlivá socialistická paneláková výstavba poznamenala téměř všechna albánská města, byla tato čtvrť města Berat vyhlášena kulturní památkovou rezervací.

Zahlédnout dravé ptáky a především sokoly vyžaduje v Česku obvykle jistou dávku trpělivosti. Nic takového neplatí v Adršpašsko-teplických skalách, kde se na jaře nad hlavami návštěvníků přírodní rezervace prolétávají desítky dravců. Během dubna zde hnízdí a na přelomu dubna a května krmí svá ukřičená mláďata. Křik nedávno narozených malých sokolů, poštolek, jestřábů i krkavců se po celý den rozléhá v labyrintech skalních věží.

Pravá islandská divočina, takový je čtyřdenní trek Laugavegur, který je právem řazen mezi nejkrásnější túry světa. Hory barvy duhy, koupání v horkých pramenech, lávová pole, ledovcové splazy, brodění ledových řek a divoké rokle vyhloubené valícími se vodami.

Asi padesát kilometrů od Prahy se nad okouzlujícím meandrem Sázavy tyčí středověký hrad Český Šternberk, na jehož hradbách vlaje prapor se zlatou betlémskou hvězdou. Tou, která před dvěma tisíci lety v Palestině oznámila narození Spasitele a ukázala cestu třem mudrcům. Od jednoho z nich, Kašpara, odvozují Šternberkové původ svého rodu.

Asi 10 kilometrů severně od hradu Točník se uprostřed křivoklátských lesů vypíná do nadmořské výšky 595 metrů kopec Velíz. Jeho jméno je pravděpodobně odvozeno od pohanského boha stád a pastýřů Velese, neboť na vrcholu kopce bývalo obětiště již v počátcích slovanského osídlení. Veles také kopec nad vesničkou Kublov stráží, přestože pouze v dřevěné podobě.

Vejdeme dovnitř, kupujeme vstupenky (30 UAH na hlavu) a ve tříčlenné skupině čekáme v prostorné vstupní hale na svou průvodkyni. Ta se zjevuje téměř okamžitě a je stejně úchvatná jako celý interiér domu, vypadá totiž jako postava z Bulgakovova románu. Má bílou průsvitnou pleť, vizáž postarší baletky, jemně exaltované pohyby a procítěný projev. Zavede nás do prvního patra, do přijímací místnosti rodiny a začíná výklad.

Nejdřív nás do nosu praštila strašná zima (je únor), na zemi ležel sníh, vítr zlověstně skučel a lidé se choulili oblečeni do zvířat, respektive do kožichů a kožešinových čepic. To je ale hrůza, to se jim ta móda za posledních padesát let nepohnula? Jak se tak chmuřím, je mi zima čím dál větší, a spolu s ní se rozplývá i můj názor na to, co je módní a co ne. Nejradši bych jednomu z těch chodících medvědů jednu papachu strhla a nasadila si ji. A co já vlastně vím o zimě, nadávám si, a vůbec, co já vím o módě. Jak jinak se tady zahřát?

Pod masívem Krušných hor žije lázeňské město plné parků, zahrad a fontán, které si v minulých staletích oblíbili umělci i monarchové. Kdybyste do teplických lázní zavítali před nějakým tím rokem, potkávali byste v Zámecké zahradě Beethovena, Goetheho, von Humboldta, Chopina, cara Mikuláše I. nebo krále Fridricha Viléma III.

Již nejméně stokrát každý četl a slyšel, že se Bruggám říká „Benátky severu“. Není divu, město je protkané labyrintem kanálů. A kdo nebyl na kanálech, nebyl v Bruggách, nuže, projeďte se po nich. Z loďky uvidíte jiné Bruggy, od vodní hladiny vypadají intimněji než mezi tisícovkami turistů na přelidněném Marktu. Na kanálech se dotknete Brugg a už vám zůstanou v srdci.

Nasrovské království v Granadě bylo poslední baštou islámu v západní Evropě. 250 let se nasrovští panovníci bránili křesťanské reconquistě, než se v roce 1492 Boabdil, poslední z nich, vzdal bez boje svého města a paláců za právo nerušeného odchodu. Zůstala po nich červená pevnost Alhambra, nejkrásnější památník islámského umění na evropském kontinentu.

„Potoky, které tvoří Vydru, přicházejí z neobydlených, dešťových a chladných plání ústřední Šumavy. Shromažďují se z odtoků hojných slatin a bažin, z bažinatých strání horských a z ohromných, mnoho tisíc hektarů zaujímajících lesů, které vyznačují toto ponuré, hluboce melancholické území“ – tak popisoval zrození nejkrásnější šumavské řeky Vydry Karel Klostermann.

Poslední den roku vládl na hradě Kašperk nad Kašperskými Horami čilý silvestrovský ruch. Kašperk je sice od listopadu do konce března zavřený, ale díky aktivitě a šikovnosti lidí se koncem roku jeho brány otevřely na pět dní návštěvníkům. A konaly se prohlídky, hrála šaškovská představení pro děti a tekly medovina, svařák i grog.

Přijďte popřát na Štědrý den zvířatům do pražské zoo. Bude pro ně přichystaná nadílka v podobě vánočních komentovaných krmení, která jistě potěší je i vás. A pokud byste chtěli zvířatům nejen popřát, ale přinést jim i nadílku v podobě něčeho na zub, zvířata ocení tvrdé pečivo, nejrůznější zeleninu a ovoce, oříšky, rozinky nebo piškoty.

Poutních míst je prý v Polsku přes dvě stě. Pro pravoslavné křesťany je nejvýznamnějším místem víry a zázraků vrch Grabarka nedaleko běloruských hranic a Bělověžského pralesa. Poutním místem je Grabarka od 13. století a za posledních 300 let zde poutníci vztyčili na dvacet tisíc křížů.

V zámku Fontainebleau přebývalo třicet čtyři panovníků, kteří zde podepsali řadu významných smluv ovlivňujících životy zemí a národů. Filip IV. Sličný, který zničil templářský řád, se zde narodil i zemřel, Ludvík XV. si zde bral svou polskou manželku Marii, byl zde vězněn papež Pius VII. Po dobytí Francie si zde zařídili velitelství nacističtí okupanti a po jejich porážce zde sídlilo až do roku 1967 velení NATO. Dnes vítá Fontainebleau turisty.

Dvě a půl tisíciletí historie řecké, keltské, římské a křesťanské, dvě stovky obrazů namalovaných Vincentem van Goghem, katedrála, kde byl korunován králem Karel IV., býčí zápasy po francouzsku, barvité legendy o bojích proti Saracénům, řeka Rhôna, v níž i ve 21. století nacházejí potápěči antické sochy, Alyscamps, jedna z nejproslulejších nekropolí světa, Kristův monogram ve znaku. Vítejte v městečku rozzářeném jižním francouzským sluncem – Arles.

Postávám před skalickým městským úřadem na náměstí Slobody a fotím kostel svatého Michala. Hlas za mými zády, patřící pánovi v obleku, který právě vyšel ze dveří úřadu, se ptá, z kterých jsem novin. Na můj dotaz, na základě čeho usuzuje, že jsem „z novin“, se mi dostalo odpovědi: „kdo jiný by tady fotil“. A to v roce 2009 vyhrála Skalica anketu o nejkrásnější město Slovenska a v posledních dvou letech se umístila na čtvrtém místě.

Riquewihr je nejvyhlášenější vinařskou vesničkou Alsaska a je zařazen do seznamu nejkrásnějších vesnic Francie (Les Plus Beaux Villages de France). Reklamní texty tvrdí, že v uličkách Riquewihru se vrátíte do 16. století a že zde vinice vlastnil i filozof Voltaire.

„Kdo spatří Karlovy Vary, uvidí divy, jak z nitra Země bohatě prýští horké vody. Tu i tam obklopují hory strmými skalisky město, jímž protéká řeka Teplá“, tak popisoval český humanista Zachariáš Theobald město založené Karlem IV. Šlapeme do těch výšek, do těch strmých skal za okouzlujícími výhledy na lázeňské domy, v nichž bydleli Goethe, Beethoven, Chopin, objevitel Troje Schliemann a také císaři, šáhové a králové.

Berkovský vrch, 480 metrů n. m., dominanta kraje severovýchodně od Dubé. Až nahoře, na zalesněném kopci, stojí ruiny hradu Starý Berštejn. Je podzimní den, slunce zalévá kopec i pohádkový les pod ním a spadané listí vybízí k ulehnutí do nejbarevnějších pe­řin.