Ke snídani několik kousků sladkého místního Canelé. Dezert s karamelizovanou kůrkou, uprostřed dokonale vyvážená chuť pudinku, vanilky a slabě rumu. Ve tvaru malých vroubkovaných válečků tří velikostí. Rozhodně doporučujeme ty největší, v nichž je nejvíce sladkého vnitřku. Jeden největší (canelé gros) stál 1,1 €, krabička se šesti 6,5 €. Největší znamená několik centimetrů. Pekař tvrdil, že je to jeho vlastní recept, podnik nesl hrdý název L´Art du Canelé. Původ této speciality je nejasný a nejasný zřejmě zůstane. Každopádně, v Bordeaux a okolí ochutnat.

Poté směr Dune du Pilat, nejvyšší duna v Evropě na břehu Atlantiku. Z okruhu kolem Bordeaux je to necelých 60 kilometrů. Na oficiálních stránkách kontrolujeme parkování, zelená barva a nápis Stationnement fluide naznačují, že bude téměř prázdno. Nebylo. Všední jarní den, narváno, ale místo se najde. Oteplilo se, slunce hřeje, Bordeaux je na duně. Strávit lze na duně hodiny i celý den, sejít dolů k moři, vykoupat se, děti se vyblbnou. Ovšem pozor na příliv. Výstup na dunu není náročný, z parkoviště asi půl kilometru se závěrečným krátkým výstupem, někdo volí schody, další šlape v písku (a bos, na jaře ještě není písek horký). Výhled na moře je úchvatný. Vstupné se neplatí, pouze parkování auta na maximálně čtyři hodiny za 7 €, zakázáno je parkování přes noc. Psům vstup povolen pouze na vodítku.


.
.
.

Dune du Pilat je jednou z nejnavštěvo­vanějších přírodních lokalit ve Francii – až 10 tisíc turistů denně v nejteplejší letní dny, téměř dva miliony ročně. Duna se formuje přibližně 4000 let, kdy se hladina moře stabilizovala na současné úrovni, aktuální podobu má asi dvě stě let. Po tisíciletí oceánské proudy a větry přinášely písek z otevřeného moře na pobřeží a bez přestání formovaly gigantickou masu jemného písku. Duna zabírá 6875 hektarů, což je 1,4 plochy Bordeaux, obsahuje 55 miliónů metrů krychlových písku, je dlouhá téměř tři kilometry, široká až 600 metrů a… pohyblivá dodnes. Společnost Observatoire de la côte de Nouvelle-Aquitaine loni uvedla, že duna dosahuje výšky 101 metrů, což je méně než při minulých měřeních – 2023 (103,6), 2022 (102,4), 2021 (104,2), 2020 (102,5), 2019 (106,4), 2018 (106,6) a 2017 (110,5). Víceletá pozorování naznačují, že chronická eroze především severní části duny pokračuje a ztráta nadmořské výšky znamená rozšiřování duny východním směrem. Duna se pod vlivem převládajících západních větrů pohybuje směrem do vnitrozemí a postupně pohřbívá borový les, který ji obklopuje. V některých letech se duna posunula až o pět metrů, jednoduchý výpočet ukazuje, že zanesla za rok 15 tisíc metrů čtverečních lesa. Právě strana obrácená k lesu, odkud se na dunu vyšlápne, je prudší, dosahuje až 40°. Naopak strana nejvíce vystavená větru (západní strana obrácená k oceánu) má mírnější sklon do 20°.


.
.
.

Na webových stránkách ladunedupilat.com je popsán vznik duny: „Abychom pochopili zrození Dune du Pilat, musíme zkoumat fenomén pohybu písku. Pod vodou je písek přenášen mořským proudem přicházejícím ze severu: severojižním driftem. Tento proud v kombinaci s vlnami valí podél pobřeží velké množství písku. Ale v Bassin d'Arcachon je tento jev narušen. Arcachonská pánev se s každým přílivem a odlivem plní a vyprazdňuje, což umožňuje cirkulaci objemu vody mezi 200 a 450 miliony metrů krychlových, což narušuje severojižní drift. Ten se zpomaluje a písek dále neunáší. Místo toho se hromadí v mělčinách v ústí zálivu. Vítr pak tento písek, kterého je zde více než jinde, vynáší a vytváří dunu vyšší než ostatní.“

Spoustu zmatků způsobuje jméno duny. Oficiální je Dune du Pilat. Ovšem na internetu se často objevuje Dune du Pyla (někdy du Pila nebo du Pylat). Nejen v zahraničí, ale i ve Francii mnozí používají Pyla, ostatně, nedaleké přímořské letovisko na severním okraji duny se jmenuje Pyla-sur-Mer. Právě tady je možné hledat důvody pravopisného zmatku. Jméno Pilat vychází z gaskoňského výrazu pilàt, prý odvozeného z latinského slova pīla, v překladu hromada. Ovšem komplikací je více. Přestože se jméno Pilat objevuje na některých mapách už v prvních letech 18. století, až do začátku 20. století se oblast duny označovala jednoduše jako pískovny – les Sabloneys. Ypsilon ve jméně Pyla má prý řecký odkaz. V roce 1913 koupil developer Daniel Meller, zakladatel společnosti Société civile immobilière de Pyla-sur-Mer, pozemky mezi Le Moulleau a dunou. Rodící se letovisko pojmenoval s ypsilonem Pyla-sur-Mer. Dávný řecký podtext byl v té době velmi módní, Pyla odkazovalo na Thermopyles (na slavnou bitvu u Thermopyl, kde se dle známé legendy tři stovky Sparťanů bránily obrovské perské armádě).

Konec poslední doby ledové se datuje přibližně do 10 000 př. n. l. Duna(y) na francouzském pobřeží Atlantiku neexistovala, formovala se až za tisíce let. V oblasti dnešní pilátské duny rostly lesy borovic, bříz, vládlo chladné kontinentální klima. Během holocenních teplotních výkyvů se tvořily bažiny, které postupně mizely pod nevysokými dunami… než přišly poslední čtyři tisícovky let. V nich písek pohřbil starobylé zkamenělé půdy (paleosoly) obsahující rašelinu a sedimenty lesních vrstev i archeologických pozůstatků, jako úlomky keramiky apod. Což dokazuje přítomnost dávného osídlení oblasti. V roce 2013 objevil jeden z turistů na úpatí duny pohřební urnu z doby železné, jejíž stáří se odhaduje na 2800 let.

ladunedupilat.com
www.observatoire-cote-aquitaine.fr
www.lostinbordeaux.com