články - FRANCIE

Asi nejjistější způsob, jak pozorovat plameňáky v Camargue, je Parc Ornithologique de Pont de Gau. Kilometry stezek se vinou mezi bažinami a rákosím uprostřed Marais de Ginès. V mělkých jezírkách si plameňáci kráčejí a hádají se kousek od lidí. Místní étangy jsou pro ně ideálním domovem.

Jeskyně Aven-Armand, tj. jediný dóm, ovšem jeho rozměry jsou gigantické – 120 metrů dlouhý, 60 m široký, strop ve výšce 45 metrů. Stalagmity se v něm v hloubce 100 metrů pod zemí začaly tvořit před asi 700 000 lety. Nejvyšší z nich dosahuje výšky 30 metrů.

Puy de Dôme, Puy Mary, jeskyně Aven Armand, řeky Tarn a Ardeche, Pont d´Arc, Pont du Gard, Camargue, Aigues-Mortes, Les Baux-de-Provence atd.

Ne, nepůjdeme ve stopách Jacquese Balmata a Michela Paccarda, kteří už v roce 1786 jako první vystoupili na vrchol nejvyšší hory Evropy. Let do Ženevy, z letiště do Annecy, po dvou dnech do Chamonix. Týden v Horním Savojsku (Haute-Savoie).

Pomerol je jednou z nejprestižnějších vinařských oblastí v okolí Bordeaux (což znamená na světě). Kostel, radnice a… château a vinice nalevo, château a vinice napravo. Proslulé vinařství Petrus, žijí tam doslova v anonymním režimu, žádná cedule, žádná informace, jednoduše château bez známky pojmenování. Nedělají žádné prohlídky pro veřejnost, dávají ruce pryč od veškeré návštěvnosti v duchu známé hlášky „ale chodili jim tam lidi“.

Říká se, že Avenue de Champagne v Épernay je nejdražší ulice světa vzhledem k milionům lahví šampaňského ve sklepích pod ní. Pohodlně se usaďte, třeba do křesílek v Perrier-Jouët a objednejte první Blanc de Blancs na ochutnání, ovšem Épernay není laciný kraj. Jihovýchodně od Épernay na úpatí Côte des Blancs se mezi vinicemi na zvlněných kopcích schovává vesnice Avize, kde, jak zjistíte, nebožtíci přejí vínu.

Vosne-Romanée je na první pohled zapadlý kousek Burgundska. Ovšem spisovatel a historik francouzského venkova Gaston Roupnel o této vesnici napsal: „Burgundsko nestvořilo nic lepšího než tento malý koutek, kde se snoubí všechna jeho kouzla.“ Není divu, Romanée Conti je možná nejdražší vinice světa a místní Domaine de la Romanée Conti nejslavnějším vinařstvím.

Hautvillers najdeme na mapě severně od Épernay. Vesnice je to zdánlivě obyčejná, jen… snad v každé uličce nejméně jedno vinařství. Proslavil ji Pierre Pérignon, správce sklepů místního benediktinského opatství, nepochybně nejpopulárnější občan v historii Hautvillers. Ovšem legendy o Pierru Pérignonovi, jako „vynálezci“ šampaňského, jsou přehnané a nepravdivé.

Saint-Émilion – historická vinařská vesnice zapsaná na Seznamu světového dědictví UNESCO. První vinice v tomto regionu založili již staří Římané, za téměř dva tisíce let se místní obyvatelé naučili tvořit nádherná vína. Saint-Émilion, to jsou obchody s vínem, nejdražší jsme zaznamenali Petrus z nedalekého Pomerolu, ročník 1945 za 13 330 €. Nekupte to…

Duny vytvořené Atlantikem se na akvitánském pobřeží táhnou od Biarritzu po Soulac v délce přibližně 200 km. Stometrová Dune du Pilat je nejvyšší z nich, přestože za posledních osm let ztratila téměř deset metrů výšky. Duna se formuje přibližně 4000 let, kdy se hladina moře stabilizovala na současné úrovni.

Týden na francouzských vinicích – Champagne, Libournais a Saint Émilion, Médoc, Bourgogne.

Milovníci historie, literatury, filmu a romantiky znají město nad Seinou detailně a mají své sny o místech, která by chtěli spatřit na vlastní oči. Jak město vzniklo a v průběhu staletí se proměňovalo až v nejvelkolepější hlavní město, se dozvíme v románu Edwarda Rutherfurda Paříž. Památky v Paříži zabydluje reálnými lidmi, potomky několika rodin, s nimiž sledujeme proměnu hlavních symbolů města – gotické majestátnosti Notre Dame, královského paláce Louvru, oslnivého lesku Versailles a do nebe čnící železné jehly Eiffelovy věže. To jsou také hlavní cíle návštěvníků, které musí při prvních zájezdech do Paříže prozkoumat.

Rennes je vstupní bránou do Bretaně a ve starém městě si člověk připadá jako v pravé středověké bretaňské vesnici. Barevné hrázděné domy, na nich zavěšené malované vývěsní štíty, dřevěné okenice jako by z oka vypadly italským sestřičkám dále na jihu, v oknech i na balkóncích rozkvetlé květiny. Před úzkými a křivými domy ospalé zahrádky kaváren a restaurací, kde lze posedět a užívat si atmosféru Bretaně, atmosféru provinčního univerzitního města s bretaňskou originalitou. Bary, hospody, obchůdky, krásně se ze zahrádek kouká na konstrukce pastelových barevných domů z hraněných svislých a vodorovných trámů zpevněných šikmými vzpěrami. A nápisy „a louer“ napovídají, že leckde by se pokojík k pronajmutí na­šel.

V Bretani prší až sto padesátkrát do roka. To není ideální ani na dovolenou ani na malování, a přesto sem pravidelně jezdíval i Jan Zrzavý. Kdysi si povzdechl básník a spisovatel André Suarès: „Od počátku věků prší na ten nešťastný kraj a bude na ty ponuré skály pršet asi do konce století.“ Je ten déšť součástí jakéhosi genius loci? Jenže Suarèsovo století je minulostí a nás přivítalo St. Malo sluncem. A slušelo mu to, na Plage de Bon Secours pod mocnými hradbami města se na slunci společně vyhřívali domácí i turisté.

Tisíce a tisíce párů mořských ptáků sídlí na útesech a malých ostrůvcích v moři nedaleko St. Malo. Především v době hnízdění je to ukřičený kraj, tenhle Cap Fréhel. Bílé hřebeny vln se houževnatě vtesávají do skal vysokých až 70 metrů, nad nimiž se ve větru plavně nesou racci, alkouni, kormoráni, terejové, buřňáci i papuchalci.

Colmar je pozoruhodnou směsicí německých a francouzských vlivů a nepochybně jedno z nejmalebnějších měst v Alsasku. Hrázděné domy pastelových barev, čtvrť kanálů proplétajících se mezi domky, které se říká Malé Benátky (Petite Venise), kam oko dohlédne, všude spousta barevných květin, restaurací, obchůdků s víny. Kolorit téhle pohody dokreslují čapí hnízda na střechách domů i katedrály.

Dvě a půl tisíciletí historie řecké, keltské, římské a křesťanské, dvě stovky obrazů namalovaných Vincentem van Goghem, katedrála, kde byl korunován králem Karel IV., býčí zápasy po francouzsku, barvité legendy o bojích proti Saracénům, řeka Rhôna, v níž i ve 21. století nacházejí potápěči antické sochy, Alyscamps, jedna z nejproslulejších nekropolí světa, Kristův monogram ve znaku. Vítejte v městečku rozzářeném jižním francouzským sluncem – Arles.

Riquewihr je nejvyhlášenější vinařskou vesničkou Alsaska a je zařazen do seznamu nejkrásnějších vesnic Francie (Les Plus Beaux Villages de France). Reklamní texty tvrdí, že v uličkách Riquewihru se vrátíte do 16. století a že zde vinice vlastnil i filozof Voltaire.

Přijel jsem k Pont du Gard za uplynulých dvacet let třikrát a troufám si tvrdit, že nejúchvatnější to bylo po vodě. Kilometry na kánoi po proudu řeky a pak jsem skočil z lodě a vykoupal se v čistých modrých vodách pod římským stavitelským zázrakem. Úřady sice kvůli čistotě vody občas koupání zakazují, ale málokdo měnící se pravidla dodržuje. Byla to nepochybně koupání, na něž se nezapomíná.

Přístav Cancale nedaleko Saint-Malo byl bez vody, moře daleko, severovýchod Bretaně je proslulý svým odlivem. Jako v pohádce se v oparu v dálce vypíná silueta kláštera Mont-Saint-Michel, ale tam je již Normandie. Na obnaženém bahnitém dně se povalují loďky, mezi nimi kráčí vesničané v holínkách a v blátě hledají ústřice. Za pár euro mi jich půltucet naservírovala na plastový tácek paní ve stánku v přístavu. Nesmí k nim chybět citrón, pečivo a sklenka bílého vína.