Den 6 – Horská túra k Lac Blanc

Lanovka na Flegere, poté na Index. První seznámení s kozorohy a směr Lac Blanc. Spousta sněhových polí (spíše políček), sníh příjemně chladí. Lac Blanc, to je milion lidí, v krásném počasí výlet pro každého (téměř). Objednali jsme si omeletu se salátem, 2×18 eur, lehké posílení na další cestu k jezerům de Chéserys. Dále už zpět k lanovce Flegere. Celkem asi osm kilometrů, ovšem v náročném vysokohorském terénu v nadmořské výšce až 2500 metrů, tedy z kamene na kámen.

Po celý den slunečné počasí, modrá obloha a především – dokonalé výhledy na Mont Blanc.

Lanovky rozhodně nejsou levnou záležitostí, např. na Aiguille du Midi stojí zpáteční na osobu 83 €. Ale to je výjimka, další nejsou tak drahé, za Chamonix-Flegere-Index a zpět z pouze Flegere 33 €. V případě několika dnů a využití více lanovek se zřejmě vyplatí Mont Blanc Multipass.

A další den v poledne autobus do Ženevy a poté domů. Z autobusového nádraží Chamonix Sud jezdí přímé linky na letiště v Ženevě, cesta trvá do hodiny a půl.


Celodenní výhled na Mont Blanc


Milá společnost


Lac Blanc – rozhodně jsme nebyli sami


Koupání zakázáno, ale nikde se nepíše, že se nesmí plavit na kře


Lac Blanc


Alpská květena nad Chamonix


Vodopád znamená příjemné osvěžení


Nejen sněhová… i kamenná pole


Aiguille du Midi a Mont Blanc


V červnu zůstává nahoře spousta sněhových polí

Den 5 – Chamonix

Udává se, že Cham je hovorová podoba horské obce. No, Chamonix již dávno není obcí, ale městečkem, které se táhne údolím pod masívem Mont Blancu. Oficiální název je již přes sto let Chamonix-Mont-Blanc. Jeho historie sahá do roku 1091, tehdy hrabě Aymon I. Ženevský věnoval údolí opatství Saint-Michel-de-la-Cluse v Piemontu a na břehu řeky Arve se usadili mniši. Neobydlené a nehostinné vysokohorské území dostávalo první lidskou podobu. Ovšem ještě v 18. století stála pod stěnou Mont Blancu jen malá vesnice. Dlouho poté – jako součást Savojského vévodství – bylo Savojsko připojeno v roce 1860 k Francii.

Vydáte-li se z centra na procházku např. k lanovce Les Praz Flegere, jsou to téměř čtyři kilometry, dá se jít značný kus podél řeky Arve, u níž je v horku přece jen příjemněji. Chamonix je turistické městečko, spousta restaurací, hotelů a dalších ubytovacích kapacit, lanovky využívané v létě i v zimě, prodejny trekového oblečení atd. Ceny vysoké, jak jinak pod Mont Blancem, který se tyčí do nadmořské výšky 4810 metrů. Výhledy na masív Mont Blancu si lze užít i z mnoha podniků, stačí vhodná terasa a slunečné počasí.

Až ve druhé polovině 18. století se rozšiřoval počet hostů Chamonix. V roce 1760 ženevský aristokrat Horace-Bénédict de Saussure slíbil značnou finanční odměnu tomu, kdo jako první dosáhne vrcholu Mont Blancu. V létě 1786 to dokázali místní obyvatelé Jacques Balmat a Michel Paccard. Krátce na to byl v Chamonix otevřen první hotel. Na začátku 20. století bylo Chamonix především zimním střediskem, konaly se první lyžařské závody, odhaduje se, že mělo tehdy až 15 tisíc hostů za rok. A v letech 1951 až 1955 postavili lanovku na Aiguille du Midi.


Výhledy na masív Mont Blancu si lze užít i z mnoha podniků


Tam, nahoru, na Mont Blanc


Mont Blanc nad Chamonix


Spadne na nás?

Den 4 – Aiguille du Midi

Jako když natáhnete paži a máte vrchol Mont Blancu na dosah, takový je Aiguille du Midi. Lanovkou nahoru, nejprve Plan de l´Aiguille, tam se přestupuje na další kabinu. Do jedné nacpou padesát šedesát lidí, masakr. Stoupá se z Chamonix z nadmořské výšky 1030 metrů, přestup na Plan de l´Aiguille 2317 metrů, poté stěna asi 1500 metrů nahoru. lanovka stoupá téměř kolmo. Překvapivě rychlé, druhá kabina byla nahoře během několika minut (5?, možná sedm?).

Nahoře jsme dostali kartičku na odjezd dolů, asi za hodinu a půl. Hledá-li někdo „zážitky“, může čekat hodinovou frontu na Le Pas dans le Vide. Vstoupíte do skleněné budky, pod vámi nic. V překladu „krok do prázdnoty“. V té vysoké nadmořské výšce to pálí, modrá obloha, slunce je neúprosné. Mimochodem, večer už bylo zataženo a déšť neustával.

Cestou dolů zastávka v Plan de l´Aiguille. Asi 15 minut snadná cesta k Lac Bleu, ta modrá úplně neodpovídala, ale krásné jezírko s Aiguille du Midi v pozadí. Voda docela teplá, koupání jsme nezkoušeli, předpokláme, že je zakázané.


Nahoře Aiguille du Midi, lanovka překonává stěnu vysokou asi 1500 metrů


Vrchol Mont Blancu


Výhled z Aiguille du Midi


Lac Bleu nedaleko Plan de l´Aiguille, vzadu Aiguille du Midi

Den 3 – cesta z Annecy do Chamonix

Vlakem, 2 přestupy v La Roche-sur-Foron a Saint-Gervais-les-Bains, v prvním případě pouze 5 minut, ve druhém 12. Ale fungovalo to. V La Roche-sur-Foron se zpožděním dvou až tří minut, ale přestup jen přes nástupiště na druhou kolej. Celkem asi 2,5 hodiny, rychlejší je přímý autobus, ale může být v některých případech výrazně dražší. Vlak ze Saint-Gervais-les-Bains nese hrdý název Mont-Blanc Express, ale byl nejhorší. Výhodou byla okna po stranách střechy, takže si každý mohl užívat výhledy nahoru na zasněžený masív Mont Blancu.

Večer přes internet zakoupení lístků na Aiguille du Midi (83 € na osobu), má být zítra modrá obloha a slunce. V Chamonix po příjezdu teplo, hodně přes dvacet stupňů. Úžasný výhled z balkonu v ubytování na Mont Blanc a ledovce. Navíc vše zabarvilo zapadající slunce.

Mimochodem, lze si užít i let helikoptérou kolem masívu Mont Blancu – 30 minut za 245 € na osobu.
https://www.chamonix-helico.fr/
https://aiguilledumidi.montblancnaturalresort.com/en

Když člověk vystoupí v letním odpoledni v Chamonix z vlaku, první, co ho napadne… kde je svěží horský vzduch… Není, Chamonix v nadmořské výšce přes 1000 metrů je horké a dusné. Za tím horským nadechnutím se musí mnohem výš. Což není problém, v Chamonix je řada lanovek a za chvíli jste ve výškách až 2500 m n. m. Údolí, v němž Chamonix leží, je hodně hluboké, vždyť Mont Blanc dosahuje výšky 4807 m n. m., takže se z jeho vrcholu díváte o téměř 3800 metrů níž.


Aiguille du Midi v zapadajícím slunci


Bossonský ledovec


Vlakové nádraží v Chamonix

Den 2 – Lac d'Annecy

Procházky centrem Annecy a hodinová plavba po jezeře. Lac d'Annecy je prý druhým největším ledovcovým jezerem ve Francii, vznikalo během tání velkých alpských ledovců před asi 17 tisíci lety. Leží v nadmořské výšce asi 446 metrů, hloubka 64,7, šířka až přes tři kilometry. Z přístaviště v Annecy jezdí několik lodí, nejdražší je včetně jídla za 70 eur. Levnější za 18 za hodinovou plavbu k Château de Duingt, kde se otáčí. Nad jezerem hory dosahující výšky přes 1800 m. n. m., oblíbená místa pro paragliding. Vidíte jich desítky najednou. Lze si půjčit šlapadlo, kajak atd. Nikoho jsem neviděl se koupat, nikdo v jezeře neplaval, kolem jezera je několik plážiček, u břehu se cachtaly děti. Voda je nádherně čistá.

Na ostrůvku v řece Le Thiou stojí Palais de l'Isle. Zní to sice vznešeně, ale primárně sloužil jako vězení (bývalé cely a kaple jsou přístupné veřejnosti, jen nesmíte přijít v úterý, zavírací den). Každopádně je to asi nejfotografovanější místo v Annecy. Nuže, co si dát nějakou místní savojskou specialitu k večeři, např. tartiflette, což jsou, dá se říci, v sýru zapečené brambory. Bylo to výborné… až na cenu, Annecy prý patří k nejdražším městům Francie.

Na Quai de l'Évêché lze posedět v některé z řady restaurací, kaváren, krásný výhled na průzračnou vodu Le Thiou, mosty zdobené květinami, ale nutné počítat s tím, že kolem chodí desítky a desítky turistů. Na druhém břehu je pulzující tepna Rue Sainte-Claire, zmrzlina za zmrzlinou, restaurace za restaurací. A poté nahoru k hradu, v současnosti je v něm muzeum. A pokud jste v páru, nevynechejte Pont des Amours, tedy Most milenců. Je to lávka pro pěší, legenda vypráví, že zamilovaní, kteří se políbí uprostřed, zůstanou spojeni celý život.


.
.
.
.

Den 1 – Téměř pět hodin z Ženevy do Annecy

V 18:30 přistání v Ženevě, menší zpoždění. Jak do Annecy… Ptal jsem se taxikářů, jeden chtěl 140, další 180, třetí 200 eur. Porovnám-li tento švýcarský model např. s pořádkem v Turecku… Ale přímo z letiště jezdí linka 272 až do Annecy. Jenže, zácpa… po asi 12 kilometrech a více než čtyřech hodinách „jízdy“ jsme byli stále ve Švýcarsku. Žádný problém jsme nezjistili, jen na hranici jel pomalu jeden pruh a poté už se to konečně rozjelo. Řidič tvrdil, že je to výjimečné, kdo ví. Každopádně, děkujeme Švýcarsku a Francii za úžasnou organizaci dopravy. Nuže, po téměř pěti hodinách v hotelu v Annecy (je to z Ženevy necelých 50 km).

Annecy se prý přezdívá alpské Benátky, jsem zvědav, jestli to tam někde uslyšíme, zaznamenáme. Krásné staré město, atmosféra středověkých uliček a vodních kanálů, úžasné jezero a horské hřbety nad ním. Teplota vody v jezeře je 18 °C, v příštích deseti dnech má stoupnout na více než 20 °C.

Chamonix bývala po řadu staletí nuzná obec, tolik odlišná od současného drahého městečka. Až postupný rozvoj vysokohorské turistiky od začátku 19. století přiváděl do zapadlého kraje více a více hostů. Kromě lanovky na Aiguille du Midi v plánu i výšlap k Lac Blanc na opačné straně údolí s výhledy na Mont Blanc. Grotte de glace atd.