Den 5 – Dune du Pilat

Ke snídani několik kousků sladkého místního Canelé. Dezert s karamelizovanou kůrkou, uprostřed dokonale vyvážená chuť pudinku, vanilky a slabě rumu. Ve tvaru malých vroubkovaných válečků tří velikostí. Rozhodně doporučujeme ty největší, v nichž je nejvíce sladkého vnitřku. Jeden největší (canelé gros) stál 1,1 €, krabička se šesti 6,5 €. Největší je několik centimetrů. Pekař tvrdil, že je to jeho vlastní recept, podnik nesl hrdý název L´Art du Canelé. Původ této speciality je nejasný a nejasný zřejmě zůstane. Každopádně, v Bordeaux a okolí ochutnat.

Poté směr Dune du Pilat, nejvyšší duna v Evropě na břehu Atlantiku. Na oficiálních stránkách kontrolujeme parkování, zelená barva a nápis Stationnement fluide naznačují, že bude téměř prázdno. Nebylo. Konec dubna, všední den, narváno. Oteplilo se, slunce hřeje, Bordeaux je na duně. Duna je vysoká 103,6 metru a zabírá 6875 hektarů, což je 1,4 plochy Bordeaux. Vznikla přibližně před 6000 lety, kdy se hladina moře stabilizovala na současné úrovni. Strávit lze na duně hodiny i celý den, sejít dolů k moři, vykoupat se, děti se vyblbnou. Výstup na dunu není náročný, z parkoviště asi půl kilometru se závěrečným krátkým výstupem, někdo volí schody, další šlape v písku (a bos, v dubnu ještě není písek horký). Výhled na moře je úchvatný. Vstupné se neplatí, pouze parkování auta na maximálně čtyři hodiny za 7 €.


.
.
.
.

Den 4 – Médoc

Z ubytování v Le Pian-Médoc směrem do Pouillac. Asi 30 kilometrů, počet château nelze spočítat. Na každém kilometru, leckde dvě tři hned za sebou, snad více než třicet. Nejprestižnější Château Margaux a Château Latour z nejvyšších příček bordeauxské klasifikace vín z roku 1855. Pro návštěvu sklepů a degustaci vzorků vín je u nejslavnějších château nutná rezervace, bez ní to nefunguje. U méně špičkových, ovšem taktéž patřících do zmíněné klasifikace, se může povést, například v Château Dauzac, jednom z Grand Cru Classé 1855. Vinařství za vinařstvím až do 17 hodin, poté zavírají.

Pouillac je koncem dubna neživý. V centru města není kolem šesté večerní otevřený žádný obchod, žádná restaurace, téměř nikoho nepotkáte. Estuár Gironde působí na Středoevropana neuvěřitelně široký, táhne se od soutoku řek Garonny a Dordogne k Atlantskému oceánu, šířka dosahuje až patnácti kilometrů.


Sklepy Château Siran


Château Margaux, jedno z Premiers Crus bordeauxské klasifikace vín z roku 1855


Château Palmer


Zastávka na oběd v Haut-Médoc

Den 3 – cesta do Médocu

Médoc, možná nejprestižnější vinařský region na světě. Klasik by řekl, lze proti tomu protestovat, ale to je asi vše, co lze udělat. Víno ve Francii je „sacré“, mnohonásobně to platí v Médocu, naznačit, že místní víno nechutná, by možná vedlo k lynčování. Cesta ze Champagne téměř celodenní, dálnice ve Francii nejsou z nejlevnějších, navíc člověk nevidí nic z Francie, vedou téměř nepřetržitě daleko od měst, minete pouze předměstí Paříže, Tours a Bordeaux.

Příjezd večer do venkovské oblasti Médoc, hledejte dobrou restauraci. Přetěžký úkol. Zítra místní vinařství.

Den 2 – Avize, Hautvillers

Úzké silničky nahoru a dolů po vinicích, vesnice Avize a Hautvillers. Ochutnávky šampaňského, cena se za tři vzorky pohybuje od 15 do 25 eur (na Avenue de Champagne může být vyšší). V případě nákupu určitého množství lahví je degustace zdarma.

Avize je městečko (vesnice?) na úpatí Côte des Blancs jižně od Épernay, doslova obklíčená vinicemi na zvlněných kopcích, občas překvapivě prudkých. Městečko docela obyčejné, jen… snad na každé ulici vinařství. Nabízejí degustaci, prodej, jakmile se zastavíte, už si vás někdo všimne. A pozve dovnitř, ovšem bez dostatečného množství eur nevstupujte, Champagne není laciný kraj.

Hautvillers leží naopak severně od Épernay. Proslavil ho Pierre Pérignon, správce sklepů místního benediktinského opatství. Asi rozhodujícím způsobem přispěl k produkci, slávě a kvalitě šampaňského vína, a to v časech, kdy se v regionu Champagne nevyrábělo šampaňské, ale většinou klasická červená vína. Nepochybně je nejpopulárnějším občanem Hautvillers.


.
.

Den 1 – Avenue de Champagne

Přes Německo, přejezd hranice u Saarbrückenu. Na benzínce překvapila vytisknutá a přilepená informace, že natankovat je možné až poté, co dáte jako záruku 150 eur, nebo řidičský průkaz (pak to pán odblokuje). Důvodem je zvýšená kriminalita, kam jsi to dopracovalo Německo… Odpoledne příjezd do vesnice Villesaint, doslova uprostřed vinic, které ovšem nejsou na jaře tak půvabné, jako na podzim. Poslední úzká silnička vede doleva nahoru mezi vinice, nic než vinice nevidíme, chyba to nebyla, za kopcem byla vesnice. Po ubytování odjezd do nedalekého hlavního města šampaňského Épernay. V podvečer vše zavřeno, restaurace otevírají až od sedmi, jednoduše, na večeři se tady dříve nechodí. První procházka po Avenue de Champagne, paláce Moët et Chandon, Perrier-Jouët, Mercier atd. Než se setmělo, pohodlně jsme se usadili do křesílek v Perrier-Jouët, první Blanc de Blancs na ochutnání. Říká se, že Avenue de Champagne je nejdražší ulice světa vzhledem k milionům lahví šampaňského ve sklepích pod ní.


.

Den 0

Alsasko tentokrát nebude zastávkou, přestože má krásné vesnice a báječná vína. Večer předpokládáme příjezd do Épernay, ubytování na venkově uprostřed vinic. Vlastně, Alsace a Champagne jsou součástí regionu Grand Est, to si zase úředníci před asi deseti lety vymysleli jiné a nepříliš logické uspořádání Francie, které někdy míjí historické kraje a především je slučuje. Možná nám některý z místních vinařů odpoví na otázku, zda ještě v jiných zemích, než je ta naše, lidé říkají šumivému vínu, sektu, šampaňské, přestože nepochází ze Champagne.

Ze Champagne směr Saint Émilion, v jehož okolí se rodí snad nejdražší francouzská vína, co takhle láhev za sto či více tisíc… Taková pije Cristiano Ronaldo a spol., to je ovšem jiná příjmová kategorie. Poté Médoc, možná nejslavnější vinařská oblast Francie a světa, kde hospodaří Château Lafite Rothschild, již to jméno napovídá. A Château Margaux, Château Latour, ovšem ta nejoceňovanější a nejdražší vinařství zůstanou zřejmě nedostupná. Každopádně, naším průvodcem bude bordeauxská klasifikace vín z roku 1855, dodnes platný seznam nejlepších červených vín regionu. Cestou zpět Vosne-Romanée v samotném srdci Burgundska. Zatouláme se i na Dune du Pilat, nejvyšší dunu v Evropě na břehu Atlantiku.