Cestování, výlety, turistika – Cestomila

Chorvatsko, Itálii i Španělsko znáte jak své boty? Hledáte místo, které nabídne více než opalování na pláži? Vydejte se do Řecka!

Rennes je vstupní bránou do Bretaně a ve starém městě si člověk připadá jako v pravé středověké bretaňské vesnici. Barevné hrázděné domy, na nich zavěšené malované vývěsní štíty, dřevěné okenice jako by z oka vypadly italským sestřičkám dále na jihu, v oknech i na balkóncích rozkvetlé květiny. Před úzkými a křivými domy ospalé zahrádky kaváren a restaurací, kde lze posedět a užívat si atmosféru Bretaně, atmosféru provinčního univerzitního města s bretaňskou originalitou. Bary, hospody, obchůdky, krásně se ze zahrádek kouká na konstrukce pastelových barevných domů z hraněných svislých a vodorovných trámů zpevněných šikmými vzpěrami. A nápisy „a louer“ napovídají, že leckde by se pokojík k pronajmutí na­šel.

Austrálie. Země, kam každým rokem odjíždí spousta našinců za cestováním, jazykem, dobrodružstvím, zkušenostmi, zažít ji, poznat, nabrat rudý písek do hrstí a svézt se na vlnách jednoho ze dvou oceánů. Odjíždí na chvilku, na pár týdnů či měsíců. Nakonec však mnozí propadnou tomuto čarovnému kontinentu, přírodě, kosmopolitním a pulzujícím městům, stále se usmívajícím a vstřícným Australanům.

Klokany rudé jsme v jejich výběhu nezastihli, ale nebylo proč litovat. Přes okna australské farmy jsme si užívali výhled vskutku originální – na trojici klokanů spokojeně baštících v obývacím pokoji, v takovém, v jakém v minulosti bydlívali australští farmáři. Po jednom z nich je tzv. Australská farma i pojmenována – jmenoval se Joseph Polack a jak již jméno napovídá, byl českého původu.

Mgr. Veronika Kramáreková vystudovala Blízkovýchodní studia a Kulturní antropologii Předního východu na FF ZČU v Plzni. Region Blízkého východu každoročně navštěvuje, především Jemen, kde absolvovala kurzy arabského jazyka a okouzlilo ji starodávné město San´á. V současnosti studuje doktorský obor Etnologie na Katedře antropologie FF ZČU v Plzni a ve své disertační práci se věnuje společenskému významu žvýkání kátu v Jemenu. Kát, fenomén, na který narazíte v Jemenu na každém kroku, byl námětem rozhovoru pro www.cestomila.cz.

Poznávací zájezdy po nejzajímavějších místech Evropy nejsou dnes již ničím výjimečným. V pondělí se rozhodnete, že příští víkend strávíte trochu netradičně, vyberete si cílovou destinaci a v pátek můžete odjíždět. Nebo odlétat. Co třeba Barcelona?

Káhirský street art, graffiti, arabský e-komiks – alternativní žánry umělecké scény arabského světa jsou hlavním tématem 5. ročníku Festivalu arabské kultury v Plzni. Vztah tradice a modernity vnímají hosté již z plakátu festivalu, o němž hlavní organizátorka Tereza Svášková říká: „část ženského obličeje rámuje šátek, který nás nenechává na pochybách, že jde o Arabku, tento tradiční koncept však narušuje piercing a komiksová bublina“.

František Raboň se před pár dny vrátil z Jihoafrické republiky, kde se zúčastnil osmidenního závodu na horských kolech Cape Epic, který je mnohými považován za Tour de France horských kol. S Františkem jsme se naposledy sešli v Průhonické Sokolovně, kde se rozpovídal o svém přechodu ze silničního kola na horské a také o jižní Africe, kde mezi mladými stoupá obliba horských kol. František strávil na jihu Afriky tři měsíce a vyprávěl, jak se mu zalíbilo africké slunce a teplo, nevynechal povídání o setkání s kobrou a vyjádřil přesvědčení, že se do jižní Afriky brzy vrátí.

Divoké vlny moře omývají desetikilometrovou písečnou pláž, jejíž konec věrně připomíná africkou poušť. Do přístavu právě připlouvají rybáři s čerstvým úlovkem, kousek dál na trhu je cítit vůně orientálního koření. Ve staré medině je živo jako kdysi za vlády sultána. V úzkých uličkách se hemží místní, stejně tak jako turisté, obchodníci vytrvale smlouvají a všude se ozývá hudba marockých bubnů. Vítejte v Essaouiře – nejmalebnějším městě marockého pobřeží.

Se sochařkou Veronikou Richterovou jsme se potkali na pražském festivalu knihy o umění – Literartura, kde představovala knihy, které vydala před lety společně s manželem Michalem Cihlářem v nakladatelství Gallery. Nad knihou Kambodža v detailech jsme si povídali o jejich putování Kambodžou. Veronika Richterová vzpomínala na usměvavé Kambodžany, dopravní mumraj, krutou minulost země, vývěsní cedule. A především na kambodžský venkov.

Marie Třešňáková je editorkou kulturní rubriky ČT24. A spisovatelkou, kterou před lety okouzlila Sicílie, možná dodnes patriarchální mafiánský ostrov, kde „ženskou neposlechnou, i kdyby měla stokrát pravdu“. Výsledkem okouzlení jsou každoroční setkání se Sicílií a kniha „Potkala jsem Sicílii“. Marii Třešňákovou uchvátili místní lidé, typy jako z Felliniho, a k dovolené na Sicílii zlákala i starého kamaráda Jaroslava Duška. Rozhovor pro www.cestomila.cz byl vzpomínáním na Sicílii, ostrov, který ji naučil jinak vnímat čas, radovat se a bavit.

V Bretani prší až sto padesátkrát do roka. To není ideální ani na dovolenou ani na malování, a přesto sem pravidelně jezdíval i Jan Zrzavý. Kdysi si povzdechl básník a spisovatel André Suarès: „Od počátku věků prší na ten nešťastný kraj a bude na ty ponuré skály pršet asi do konce století.“ Je ten déšť součástí jakéhosi genius loci? Jenže Suarèsovo století je minulostí a nás přivítalo St. Malo sluncem. A slušelo mu to, na Plage de Bon Secours pod mocnými hradbami města se na slunci společně vyhřívali domácí i turisté.

Architekt a herec David Vávra je spoluzakladatelem divadla Sklep a též netradičním průvodcem v populárně-naučných televizních pořadech Šumná města a Šumné stopy. Na podzim loňského roku ho natáčení dalších dílů Šumných stop zaválo do Argentiny. V rozhovoru pro www.cestomila.cz vypráví o zážitcích z proslulé čtvrti La Boca, díle architekta českého původu Estanislaa Kocourka, fascinujících vodopádech Iguazú a jezuitských misiích u indiánů Guaraní. Ve druhé části rozhovoru se s Davidem Vávrou vracíme k jeho izraelským Šumným stopám, Tel Avivu a Bauhausu.

Spisovatelka Hana Hindráková je autorkou románů z afrického prostředí Děti nikoho, Karibu Keňa a Dobrovolnice. Zároveň je spoluzakladatelkou neziskové organizace Fair, zaměřující se na rozvojové projekty v Keni. Kromě psaní ráda cestuje a právě Keňa je pro ni největší inspirací. O svém silném vztahu ke Keni a o knize Děti nikoho, která vypráví o životě dětí na ulicích Nairobi, se rozpovídala v rozhovoru pro www.cestomila.cz.

Jan Antonín Novák je autorem asi dvou desítek publikací ze světa vědy, historie, přírody a záhad. V roce 2011 mu vyšla kniha Smrtící sopky. V ní nejen popisuje nejznámější sopečné erupce, ale především varuje, že sopky způsobily zkázu celých civilizací a děsivé erupce se lidstvu nevyhnou ani v budoucnosti. Jedním z vyslovených poselství knihy se tak stává výzva, aby lidé využili svůj potenciál k řešení dopadů supervulkanické erupce. Kniha Smrtící sopky se stala námětem rozhovoru pro www.cestomila.cz.

Doc. MUDr. Rastislav Maďar, PhD. se již sedmnáct let specializuje na cestovní a tropickou medicínu. V rozhovoru pro www. cestomila.cz odpovídá na otázky o malárii a vysvětluje řadu námitek, které cestovatelé vyslovují proti antimalarické chemoprofylaxi. Popisuje, jaká antimalarika jsou dnes „in“, doporučuje impregnaci moskytiér, varuje před last minute zájezdy do rizikových oblastí bez adekvátní zdravotní přípravy a zdůrazňuje, že malárie a homeopatika vůbec nejdou dohromady. A dodává, že malé děti by do exotických oblastí neměly cestovat vůbec, přestože „obávaný“ Lariam smějí jako jediné antimalarikum i malé děti od tří měsíců užívat.

MUDr. Jiří Valenta je vedoucím lékařem Toxinologického centra v Praze a naším předním odborníkem na hadí jedy a uštknutí. Jeho kniha Jedovatí hadi nabízí souhrn teoretických i praktických informací o jedovatých hadech, hadích toxinech a terapii hadího uštknutí. V rozhovoru pro www.cestomila.cz odpovídá Jiří Valenta na otázky o zmijím jedu, zmiji obecné i zmijích na Balkánu, první pomoci v případě uštknutí, prevenci a léčbě. A dodává, že před sto lety se doporučovalo po zmijím uštknutí opít.

Ing. Pavla Gomba je výkonnou ředitelkou české pobočky Dětského fondu Organizace spojených národů – UNICEF. Příběhy některých dětí, které poznala na svých cestách Afrikou a Asií vložila do knihy „Slyšíte nás“. O Africe a afrických dětech si povídala i v rozhovoru pro www.cestomila.cz. Pavla Gomba vypráví, že příběhy mnohých afrických dětí nebývají právě romantické, že Afrika člověku z Evropy srovná hodnoty a proč si nedokáže představit, být v Africe turistou.

Přestože se zdá, že za okny o sobě konečně dává vědět paní Zima, mnoho rodin si již nyní plánuje letní dovolenou. Jednou z jejích stále oblíbenějších variant se v posledních letech stává plavba pronajatou lodí po řekách, kanálech a jezerech v Německu a Nizozemsku.

Působivé fotografie středomořského ostrova Santorini, které nabízejí turistické kanceláře, jsou jedním z nejidyličtějších obrázků Středomoří. Z předražených bílých teras hotelů a taveren na skalních útesech, kde není ničím neobvyklým frappé třeba za osm eur, se nabízí dechberoucí výhled do zatopené sopečné kaldery. Přibližně před třemi a půl tisíci lety se ale v tomto romantickém obraze odehrála jedna z největších sopečných erupcí, které lidstvo zažilo. Erupce, která zahubila minojskou civilizaci a uvrhla řadu říší tehdejšího světa do vleklé krize plné hladomorů.