Cestování, výlety, turistika – Cestomila

Unikátní výstava Země černých faraonů poodkrývá tajemství starověké Núbie a přibližuje archeologické výzkumy Národního muzea v Súdánu.
Národní muzeum zahájilo v Náprstkově muzeu asijských, afrických a amerických kultur výstavu Země černých faraonů, která odhaluje tajemství po staletí ukrytá v písku. Na výstavě, představující dějiny starověké Núbie od konce pravěku po rané křesťanské období, je prezentována řada exkluzivních předmětů, které vůbec poprvé opustily území Súdánu.

Mečoun, královské krevety (a dokonce super královské), chobotnice, losos, ústřice, mušle, rybí polévka, které zde říkají Aljotta, krevetí salát nebo jen bohatý mořský mix, to vše a ještě více nabízejí restaurace v přístavu Marsaxlokk na jihovýchodě Malty. Přístav Marsaxlokk je – přestože zároveň turisty oblíbeným místem – oázou života maltských rybářů, takovou, jakou býval před desetiletími. V malebné zátoce kotví snad stovky jasně zbarvených rybářských člunů luzzu a starší i mladší rybáři spravují sítě, natírají loďky vytažené na břeh a připravují vše k zítřejšímu vyplutí. Na přídích mnoha loděk nelze přehlédnout tzv. Horovy oči, které mají chránit rybáře před vším zlým, co by je na moři mohlo potkat.

Průjezd osadou Tennant Creek nestojí za řeč, spěcháme k mnohem známější dominantě oblasti, k Devils Marbles. Na tomto místě stojí za zmínku jedna zajímavá historka, která se traduje, ale která se nezakládá na pravdě. Podle ní bylo městečko založeno přesně na místě, kde se někdy kolem roku 1930 porouchalo auto vezoucí zásilku piva. Řidiči se rozhodli udělat si pohodlí a zkrátit si dlouhé čekání na opravu auta. Začali konzumovat. Jen nejspíš neměli žádné chlazení, takže pivo chuťově asi nic moc.

Chorvatsko, Itálii i Španělsko znáte jak své boty? Hledáte místo, které nabídne více než opalování na pláži? Vydejte se do Řecka!

Rennes je vstupní bránou do Bretaně a ve starém městě si člověk připadá jako v pravé středověké bretaňské vesnici. Barevné hrázděné domy, na nich zavěšené malované vývěsní štíty, dřevěné okenice jako by z oka vypadly italským sestřičkám dále na jihu, v oknech i na balkóncích rozkvetlé květiny. Před úzkými a křivými domy ospalé zahrádky kaváren a restaurací, kde lze posedět a užívat si atmosféru Bretaně, atmosféru provinčního univerzitního města s bretaňskou originalitou. Bary, hospody, obchůdky, krásně se ze zahrádek kouká na konstrukce pastelových barevných domů z hraněných svislých a vodorovných trámů zpevněných šikmými vzpěrami. A nápisy „a louer“ napovídají, že leckde by se pokojík k pronajmutí na­šel.

Austrálie. Země, kam každým rokem odjíždí spousta našinců za cestováním, jazykem, dobrodružstvím, zkušenostmi, zažít ji, poznat, nabrat rudý písek do hrstí a svézt se na vlnách jednoho ze dvou oceánů. Odjíždí na chvilku, na pár týdnů či měsíců. Nakonec však mnozí propadnou tomuto čarovnému kontinentu, přírodě, kosmopolitním a pulzujícím městům, stále se usmívajícím a vstřícným Australanům.

Klokany rudé jsme v jejich výběhu nezastihli, ale nebylo proč litovat. Přes okna australské farmy jsme si užívali výhled vskutku originální – na trojici klokanů spokojeně baštících v obývacím pokoji, v takovém, v jakém v minulosti bydlívali australští farmáři. Po jednom z nich je tzv. Australská farma i pojmenována – jmenoval se Joseph Polack a jak již jméno napovídá, byl českého původu.

Mgr. Veronika Kramáreková vystudovala Blízkovýchodní studia a Kulturní antropologii Předního východu na FF ZČU v Plzni. Region Blízkého východu každoročně navštěvuje, především Jemen, kde absolvovala kurzy arabského jazyka a okouzlilo ji starodávné město San´á. V současnosti studuje doktorský obor Etnologie na Katedře antropologie FF ZČU v Plzni a ve své disertační práci se věnuje společenskému významu žvýkání kátu v Jemenu. Kát, fenomén, na který narazíte v Jemenu na každém kroku, byl námětem rozhovoru pro www.cestomila.cz.

Poznávací zájezdy po nejzajímavějších místech Evropy nejsou dnes již ničím výjimečným. V pondělí se rozhodnete, že příští víkend strávíte trochu netradičně, vyberete si cílovou destinaci a v pátek můžete odjíždět. Nebo odlétat. Co třeba Barcelona?

Káhirský street art, graffiti, arabský e-komiks – alternativní žánry umělecké scény arabského světa jsou hlavním tématem 5. ročníku Festivalu arabské kultury v Plzni. Vztah tradice a modernity vnímají hosté již z plakátu festivalu, o němž hlavní organizátorka Tereza Svášková říká: „část ženského obličeje rámuje šátek, který nás nenechává na pochybách, že jde o Arabku, tento tradiční koncept však narušuje piercing a komiksová bublina“.

František Raboň se před pár dny vrátil z Jihoafrické republiky, kde se zúčastnil osmidenního závodu na horských kolech Cape Epic, který je mnohými považován za Tour de France horských kol. S Františkem jsme se naposledy sešli v Průhonické Sokolovně, kde se rozpovídal o svém přechodu ze silničního kola na horské a také o jižní Africe, kde mezi mladými stoupá obliba horských kol. František strávil na jihu Afriky tři měsíce a vyprávěl, jak se mu zalíbilo africké slunce a teplo, nevynechal povídání o setkání s kobrou a vyjádřil přesvědčení, že se do jižní Afriky brzy vrátí.

Divoké vlny moře omývají desetikilometrovou písečnou pláž, jejíž konec věrně připomíná africkou poušť. Do přístavu právě připlouvají rybáři s čerstvým úlovkem, kousek dál na trhu je cítit vůně orientálního koření. Ve staré medině je živo jako kdysi za vlády sultána. V úzkých uličkách se hemží místní, stejně tak jako turisté, obchodníci vytrvale smlouvají a všude se ozývá hudba marockých bubnů. Vítejte v Essaouiře – nejmalebnějším městě marockého pobřeží.

Se sochařkou Veronikou Richterovou jsme se potkali na pražském festivalu knihy o umění – Literartura, kde představovala knihy, které vydala před lety společně s manželem Michalem Cihlářem v nakladatelství Gallery. Nad knihou Kambodža v detailech jsme si povídali o jejich putování Kambodžou. Veronika Richterová vzpomínala na usměvavé Kambodžany, dopravní mumraj, krutou minulost země, vývěsní cedule. A především na kambodžský venkov.

Marie Třešňáková je editorkou kulturní rubriky ČT24. A spisovatelkou, kterou před lety okouzlila Sicílie, možná dodnes patriarchální mafiánský ostrov, kde „ženskou neposlechnou, i kdyby měla stokrát pravdu“. Výsledkem okouzlení jsou každoroční setkání se Sicílií a kniha „Potkala jsem Sicílii“. Marii Třešňákovou uchvátili místní lidé, typy jako z Felliniho, a k dovolené na Sicílii zlákala i starého kamaráda Jaroslava Duška. Rozhovor pro www.cestomila.cz byl vzpomínáním na Sicílii, ostrov, který ji naučil jinak vnímat čas, radovat se a bavit.

V Bretani prší až sto padesátkrát do roka. To není ideální ani na dovolenou ani na malování, a přesto sem pravidelně jezdíval i Jan Zrzavý. Kdysi si povzdechl básník a spisovatel André Suarès: „Od počátku věků prší na ten nešťastný kraj a bude na ty ponuré skály pršet asi do konce století.“ Je ten déšť součástí jakéhosi genius loci? Jenže Suarèsovo století je minulostí a nás přivítalo St. Malo sluncem. A slušelo mu to, na Plage de Bon Secours pod mocnými hradbami města se na slunci společně vyhřívali domácí i turisté.

Architekt a herec David Vávra je spoluzakladatelem divadla Sklep a též netradičním průvodcem v populárně-naučných televizních pořadech Šumná města a Šumné stopy. Na podzim loňského roku ho natáčení dalších dílů Šumných stop zaválo do Argentiny. V rozhovoru pro www.cestomila.cz vypráví o zážitcích z proslulé čtvrti La Boca, díle architekta českého původu Estanislaa Kocourka, fascinujících vodopádech Iguazú a jezuitských misiích u indiánů Guaraní. Ve druhé části rozhovoru se s Davidem Vávrou vracíme k jeho izraelským Šumným stopám, Tel Avivu a Bauhausu.

Spisovatelka Hana Hindráková je autorkou románů z afrického prostředí Děti nikoho, Karibu Keňa a Dobrovolnice. Zároveň je spoluzakladatelkou neziskové organizace Fair, zaměřující se na rozvojové projekty v Keni. Kromě psaní ráda cestuje a právě Keňa je pro ni největší inspirací. O svém silném vztahu ke Keni a o knize Děti nikoho, která vypráví o životě dětí na ulicích Nairobi, se rozpovídala v rozhovoru pro www.cestomila.cz.

Jan Antonín Novák je autorem asi dvou desítek publikací ze světa vědy, historie, přírody a záhad. V roce 2011 mu vyšla kniha Smrtící sopky. V ní nejen popisuje nejznámější sopečné erupce, ale především varuje, že sopky způsobily zkázu celých civilizací a děsivé erupce se lidstvu nevyhnou ani v budoucnosti. Jedním z vyslovených poselství knihy se tak stává výzva, aby lidé využili svůj potenciál k řešení dopadů supervulkanické erupce. Kniha Smrtící sopky se stala námětem rozhovoru pro www.cestomila.cz.

Doc. MUDr. Rastislav Maďar, PhD. se již sedmnáct let specializuje na cestovní a tropickou medicínu. V rozhovoru pro www. cestomila.cz odpovídá na otázky o malárii a vysvětluje řadu námitek, které cestovatelé vyslovují proti antimalarické chemoprofylaxi. Popisuje, jaká antimalarika jsou dnes „in“, doporučuje impregnaci moskytiér, varuje před last minute zájezdy do rizikových oblastí bez adekvátní zdravotní přípravy a zdůrazňuje, že malárie a homeopatika vůbec nejdou dohromady. A dodává, že malé děti by do exotických oblastí neměly cestovat vůbec, přestože „obávaný“ Lariam smějí jako jediné antimalarikum i malé děti od tří měsíců užívat.

MUDr. Jiří Valenta je vedoucím lékařem Toxinologického centra v Praze a naším předním odborníkem na hadí jedy a uštknutí. Jeho kniha Jedovatí hadi nabízí souhrn teoretických i praktických informací o jedovatých hadech, hadích toxinech a terapii hadího uštknutí. V rozhovoru pro www.cestomila.cz odpovídá Jiří Valenta na otázky o zmijím jedu, zmiji obecné i zmijích na Balkánu, první pomoci v případě uštknutí, prevenci a léčbě. A dodává, že před sto lety se doporučovalo po zmijím uštknutí opít.