Cestování, výlety, turistika – Cestomila

Kypr je studnicí historie, zdánlivě stačí vzít do rukou krumpáč a po několika kopnutích jste v římské říši a u prvních křesťanů. V Nikósii se před návštěvníkem otevírá historie nejen nedávná, vždyť kyperské hlavní město je rozdělené na řeckou a okupovanou tureckou část, ale také mnohem dávnější. O nejranější kyperské historii vyprávějí sbírky Kyperského archeologického muzea i muzea Leventis.

Přemýšleli jste již nad prázdninovým dobrodružstvím? Rádi byste pokořili horské vrcholy a náročné via ferraty, sníte o paraglidingu, troufáte si na expedici na daleké ostrovy, připravujete itinerář cyklo výpravy nebo se chystáte na divokou vodu? Letošní počasí je méně příznivé než v minulých letech a cestovatelské vychytávky ze sítě HUDY vám umožní si dovolenou užít i přes nepřízeň počasí.

Afroditin ostrov a Ostrov lásky. Tak nazývají Kypr ti, kteří perlu východního Středomoří navštívili a prožili tam dovolenou. 330 slunečních dní v roce, nádherné pláže a teplé moře, báječná kuchyně, prastará historie a kultura, zábavný noční život, neomezené sportovní vyžití. Na Kypru navíc potkáte přívětivé a pohostinné obyvatele. A rozhodně žádnou krizi.

Americký plukovník Sparks nazval onen tábor Dantovým peklem. Dachau – jméno, které se stalo jedním ze symbolů hrůz. V roce 1965 byl z bývalého koncentračního tábora vytvořen památník. Na mříži ve vchodu dodnes vstupující vítá smutně proslulý nápis Arbeit macht frei.

Za zájezd do ciziny nemusí člověk platit desítky tisíc. Náklady se dají srazit na ubytování, výletech, dopravě… Ale není to škoda, když existují i destinace, kde se nemusíte uskrovnit ani o píď, a přesto dovolená vyjde „na pár šupů“? Mezi takové patří i český evergreen v Bulharsku – Primorsko.

V dnešní době je Zlín považován za obchodní, kulturní a průmyslové centrum východní Moravy. Mimo Městského divadla, Filharmonie Bohuslava Martinů, Krajské galerie výtvarného umění a Univerzity Tomáše Bati najdete ve Zlíně a jeho okolí mnoho zajímavého.

Když Jean-François Champollion studoval v roce 1824 rozsáhlou egyptskou kolekci, kterou shromáždil diplomat Bernardino Drovetti, prohlásil, že „cesta do Memfisu a Théb vede přes Turín“. I díky Drovettiho sbírce vlastní Egyptské muzeum v Turíně druhou největší světovou sbírku egyptského umění po Egyptském muzeu v Káhiře. Přijet do hlavního města regionu Piemont v den triumfu Juventusu v italské fotbalové lize není pro prohlídku místních pamětihodností a muzeí právě ideální, nicméně Egyptské muzeum bylo otevřené.

Karel Cudlín patří k předním českým fotografům, o čemž svědčí 17 cen Czech Press Photo, práce pro bývalého prezidenta Václava Havla i výstavy v ČR, Německu, USA, Izraeli, Moldávii a dalších zemích. Množství jeho krásných fotografií vzniká na cestách na Východ – jeho návštěvy Ukrajiny se počítají v desítkách, pravidelně létá do Izraele, Ruska a dorazil až do Mongolska. V loňském roce vyšel průvodce Izraelem „87 magických míst Svaté země“, který doprovodil stovkami fotografií. V rozhovoru pro www.cestomila.cz Karel Cudlín vysvětluje, že na Východě se lépe fotí, povzdechl si, že „starý“ svět strašně rychle mizí, rozpovídal se o Izraeli, společně jsme „zavítali“ do židovského ghetta i na cikánskou svatbu. A řeč přišla i na nalezení nenalezení malebných městeček z obrazů Marca Chagalla a workshop focení v Jeruzalémě.

PhDr. Jiří Šíma, DrSc. je zakladatelem obč. sdružení Společnosti přátel Mongolska a Klubu přátel Asie Pražská jurta. Překládá mongolskou literaturu do češtiny a po celý život se snaží rozvíjet vzájemné poznávání. Do Mongolska cestoval více než stokrát, nejprve jako student, později překladatel či cestovatel a také v roli velvyslance. Tisíce kilometrů procestoval i v odlehlých regionech Mongolska nejen v autě, ale i v sedle koně. V rozhovoru pro www.cestomila.cz Jiří Šíma doporučuje cestovat do Mongolska po vzoru Mongolů po zemi, rozpovídal se o horlivém šíření buddhismu i o tradiční mongolské pohostinnosti. A řeč přišla i na Čingischána, střílení lukem a pozorovací schopnosti Mongolů, kteří jsou schopni najít svou ovci ve stohlavém cizím stádu.

Co mi ale naprosto vyrazilo dech, to byla úžasná „Studna dračího pramene“, pečlivě ukrytá v křivolakých kamenných uličkách. Voda v ní je úžasně čistá, u jejího dna plavou desítky ryb. Tato hlavní studna má tvar osmiúhelníku a po její levé straně stojí dvě stély z doby vlády císaře Qianlonga (1736 – 1796, dyn. Qing), které poskytují detailní záznam o její opravě. O kousek dál je několik čtvercových studen, které slouží pro praní prádla a i dnes se hemží osobami převážně ženského pohlaví, které důsledně mlátí mokrým oblečením o kamennou dlažbu a zbavují jej tak nečistot. Hlavní památka ale stojí uprostřed hlavní studny. Je jí sloup s motivy draka, ryby (oboje je v Číně symbolem štěstí), bůžka dlouhověkosti a síně nesmrtelných, které se váží k čínské mytologii. Tuto vzácnost uchránil před rudými gardami za Kulturní revoluce jeden kádr, který posbíral zbytky zdravého rozumu a sloup pomocí provazu strhnul pod hladinu a ukryl jej na dně.

Stanislav Slavický vystudoval teatrologii na UK a je expertem na etnické divadlo. Od roku 1990 byl poradcem prezidenta Václava Havla pro Asii, Afriku a Latinskou Ameriku a doprovázel ho na cestách po těchto regionech. Od roku 1999 byl šest let velvyslancem na Filipínách a kromě diplomatické práce se věnoval též dokumentační a publikační činnosti. Dokument Filipíny – pašije a fiesty natočil pro ČT a stejnojmenná kniha vyšla v roce 2008. V rozhovoru pro www.cestomila.cz zavzpomínal Stanislav Slavický na Filipíny, práci s V. Havlem, na barmskou disidentku Su Ťij a rozpovídal se o kontaktech filipínského národního hrdiny s litoměřickým profesorem. A řeč přišla i na H. Cháveze, který uznával revolucionáře V. Havla.

Na jaře roku 863 dorazili na Velkou Moravu slovanští věrozvěstové bratři Cyril a Metoděj. Díky blížícímu se 1150. výročí jejich příchodu se v hlavě producenta Viktora Krištofa ze společnosti Three Brothers rozvíjel nápad natočit výpravné naučně dobrodružné docu-drama, které by přiblížilo jejich život a počátky křesťanství na Moravě. Viktor Krištof nezahálel a projekt „Cyril a Metoděj – Apoštolové Slovanů“ čeká 31. května slavnostní premiéra. Film pak spatří světlo světa v listopadu. V rozhovoru pro www.cestomila.cz se Viktor Krištof rozpovídal o začátcích projektu i natáčení na Kypru. A dodal, že naprosto propadl kyperskému sýru halloumi.

Costas Orphanides přijel do Československa jako student již v polovině sedmdesátých let. Od roku 2006 je ředitelem pražské kanceláře Kyperské organizace cestovního ruchu. V rozhovoru pro www.cestomila.cz se rozpovídal o uvolněné atmosféře na Kypru, o němž je přesvědčen, že je klidným místem k životu i dovolené. Netají se tím, že na Kypr létá nejraději koncem září, kdy je moře vyhřáté a zraje víno a vypráví o kyperském jídle i o Britech na kyperských Shakespearovských slavnostech. A dodává, že takzvaná kyperská krize je dílem novinářů, kteří nemají co psát.

Pečlivě upravený knírek a v koutku úst věčně doutnající ocucané žváro. U pásku klíčky zavěšené na karabince, pečlivě nažehlené puky černých či tmavě modrých tesilek a kožené botky, nejlépe do špičky. Obuv je důkladně vyleštěná jen do chvíle, než v nich majitel totálně zapadne do bahna, většinou ve snaze vyprostit uvízlý autobus.

Jan Karlach je autorem etnografického cestopisu jižní Čínou s názvem „Čína: Střípky z jižního Podnebesí“, který v loňském roce vydalo nakladatelství Gasset. Do Číny přiletěl poprvé v roce 2006 a od té do doby se tam pravidelně vrací, mj. studoval v Čcheng-tu v provincii Sečuán. Zaměřuje se na problematiku národnostních menšin, především Nuo-suů z jižního Sečuánu. V rozhovoru pro www.cestomila.cz vypráví, že tibetská kultura, tak jak je většinovým etnikem Chanů interpretována, pomalu spěje v Číně do mainstreamu, ale o sečuánské menšiny je pramalý zájem. Kritizuje nejen čínský domácí turismus, pochvaluje si relativně bezpečné cestování těžce dostupnými horami i podél barmské hranice. A na závěr vypráví o Kuej-jangu, který považuje za jedno z čínských hlavních měst psího masa.

Je to jako vstup do mytologického světa. 556 metrů čtverečních podlah pokrytých římskými mozaikami z 2. století našeho letopočtu. Římská vila dostala jméno po bohu Dionýsovi, protože – jak jinak – právě bůh, rozdávající radost z vína, je nejčastější postavou na pafoských mozaikách. Každá mozaika má svůj příběh, přijměte pozvání k těm pradávným vyprávěním.

„…a ejhle, na nebesích, jaký div: sám Mesiáš se pustil do tance, když verše Hafézovy Venuše zazpívala…“, tyto verše o sobě neváhal napsat Haféz, perský básník, o němž německý filozof Nietsche prohlásil: „Krčma, kterou jsi postavil, je větší než kterýkoliv jiný dům. Nikdo není schopen pít víno, které si připravil.“

Mnoho z nás zná Kypr jako místo oddechu s krásnými plážemi, přívětivým klimatem, proslavenými turistickými zákoutími a v posledních dnech i ekonomickými skandály. A právě na Kypr se vypravil filmový štáb pod režisérskou taktovkou Petra Nikolaeva (Lidice, A bude hůř), aby zde natočil klíčové scény pro unikátní film a docu-dramatickou sérii Cyril a Metoděj.

Jako by se celý Limassol, ba dokonce celý Kypr, sešel v jednom průvodu. Stovky alegorických vozů, tisíce roztančených žen i mužů v maskách a převlecích, zpívalo se, křičelo, pískalo na vše, na co se pískat dá, drobné barevné konfety se rozhazovaly či prostě sypaly z obalů na hlavy okolostojících. V neděli 17. března na patnáct tisíc účastníků prošlo po limassolské Makariou III Avenue. O den později začal na Kypru předvelikonoční půst trvající 48 dní. Jak? Piknikem.

Tomáš Petrů je jedním z autorů knihy Dějiny Indonésie vydané v Nakladatelství Lidové Noviny. Na Jávě studoval indonéštinu a javánštinu a zúčastnil se mj. expedice Siberut 2000, vedené Josefem Formánkem, spisovatelem a zakladatelem magazínu Koktejl. Vede obor Asijská studia a mezinárodní vztahy na Metropolitní univerzitě Praha, kde učí předměty se zaměřením na jihovýchodní Asii, především Indonésii a malajský svět. V rozhovoru pro www.cestomila.cz vypráví o uvolněné atmosféře v javánské Yogyakartě, kritizuje mafiánské praktiky na sopce Bromo a dalších nejnavštěvova­nějších místech země, vzpomíná na indonéské pohřby a doporučuje navštívit ostrov Sumba a festival Pasola.