Cestování, výlety, turistika – Cestomila

Tomáš Petrů je jedním z autorů knihy Dějiny Indonésie vydané v Nakladatelství Lidové Noviny. Na Jávě studoval indonéštinu a javánštinu a zúčastnil se mj. expedice Siberut 2000, vedené Josefem Formánkem, spisovatelem a zakladatelem magazínu Koktejl. Vede obor Asijská studia a mezinárodní vztahy na Metropolitní univerzitě Praha, kde učí předměty se zaměřením na jihovýchodní Asii, především Indonésii a malajský svět. V rozhovoru pro www.cestomila.cz vypráví o uvolněné atmosféře v javánské Yogyakartě, kritizuje mafiánské praktiky na sopce Bromo a dalších nejnavštěvova­nějších místech země, vzpomíná na indonéské pohřby a doporučuje navštívit ostrov Sumba a festival Pasola.

Je to omračující podívaná, daleko na východě v arménských horách, téměř na konci římské říše a jakoby na konci světa – stojí na okraji hluboké bazaltové strže antický chrám s jónskými sloupy. A v sousedství pozůstatky římských lázní s mozaikou, na níž se na delfínovi vznáší mořská bohyně Thetis, matka legendárního dobyvatele Tróje Achillea.

Tisíce a tisíce párů mořských ptáků sídlí na útesech a malých ostrůvcích v moři nedaleko St. Malo. Především v době hnízdění je to ukřičený kraj, tenhle Cap Fréhel. Bílé hřebeny vln se houževnatě vtesávají do skal vysokých až 70 metrů, nad nimiž se ve větru plavně nesou racci, alkouni, kormoráni, terejové, buřňáci i papuchalci.

Historička a etnoložka Markéta Křížová se specializuje na koloniální dějiny Spojených států a Latinské Ameriky. Je autorkou knihy Ideální město v divočině věnované působení katolických i protestantských misionářů na americkém kontinentě. V rozhovoru pro www.cestomila.cz vypráví o zřizování misijních měst od Kanady po Paraguay, o tom, jak jezuité hudbou přitahovali pozornost domorodců i jak byl barokní katolicismus pro Indiány atraktivní. A na závěr doporučuje knihu Alberta V. Friče o Indiánu Čerwuišovi.

Začínáte již plánovat letošní dovolenou? Potom rozhodně nesmíte podcenit svá cestovní zavazadla. S jejich pomocí totiž bude přesun do cílové destinace i samotný pobyt bez zbytečných starostí. Pokud tedy hledáte značková cestovní zavazadla jako například cestovní kufr, taška přes rameno, brašna na notebook, batoh nebo různé cestovní tašky a další zboží, navštivte nás na Veturo.cz a bezpochyby si vyberete. S kvalitními cestovními zavazadly značek Dakine, March, Samsonite či American Tourister se rozhodně neztratíte.

„Jsou tři druhy lidí, od kterých Bůh nepřijme modlitbu a kteří nebudou v nebi vlídně přijati: otrok, který uteče od svého pána, dokud se k svému pánu nevrátí a nepokoří se mu, žena, která se nepodvolí svému muži a chová se vzpurně, dokud s ní není opět spokojen, a piják vína, který překračuje hranice Boha, dokud nevystřízliví.“

Indiáni uprostřed džungle zpívající na mši a hrající na housle, válčící evropskými zbraněmi proti Portugalcům pod velením jezuitských misionářů, hotové veledílo rozumu a spravedlnosti, jak ironicky psal Voltaire – to vše jsou popisy misií, které na základě patentu Filipa III. budovali jezuité v pralesích dnešní Paraguaye. Misií tak profitabilních, že se šuškalo, že jezuité objevili doly se zlatem.

„Masada je místem mnohonásobného významu: dokladem starověké existence židovského národa, památkou připomínající podivuhodnou architektonickou a technickou zdatnost svých tvůrců, ale i ohromujícím divem přírody. Nade vše však Masada zůstává symbolem. Příběh jejích obklíčených obránců vzdorujících celé měsíce římské přesile, věrnost vlastní víře, s níž raději volili dobrovolnou smrt než kapitulaci – to vše má svůj dosah a působivost i dnes. Ne nadarmo se Masada stala místem přísahy izraelských vojáků.“

Klášter Sevanavank byl založen v polovině devátého století, v době, kdy se Arméni vymaňovali z dvousetletého arabského porobení a sílícího vlivu islámu. Jako němý kamenný svědek znovu se šířícího křesťanství shlíží ze skal na studené vody jezera Sevan, ležícího v nadmořské výšce 1900 metrů.

V Česku byste stěží hledali člověka, který by měl k Rusku „intimnější“ vztah než Jaromír Štětina. Na Sibiř jezdil s kamarády již v 60. letech minulého století, po pádu komunismu pracoval v Rusku jako novinář a válečný reportér, zblízka se dotkl válek v Čečensku i Náhorním Karabachu. Od roku 2004 je Jaromír Štětina senátorem. V rozhovoru pro www.cestomila.cz se svěřil, že se mu po Rusku stýská a chybí mu také novinařina. Cestovatelům doporučuje Dálný východ, sám by ale jel navštívit hrob čečenského přítele Aslanbeka Ismailova. A na závěr připomíná slova Václava Havla, že Rusku se musí říkat pravda do očí.

V dobách, kdy dnešní hlavní město Malajsie Kuala Lumpur nebylo víc než malárií zamořenou bažinou a Penang se teprve měl stát perlou Orientu, Melaka již byla jedním z největších obchodních přístavů jihovýchodní Asie. Podle malajských pramenů ji založil v roce 1402 jistý Paramešvara, hinduistický princ ze Sumatry, který přijal islámskou víru.

Návštěvníci Kréty se na ostrově od první chvíle cítí jako doma. Možná je to klimatem, skvělým jídlem, přátelskými lidmi nebo naprosto neopakovatelnou atmosférou, kterou Kréta nabízí.

Colmar je pozoruhodnou směsicí německých a francouzských vlivů a nepochybně jedno z nejmalebnějších měst v Alsasku. Hrázděné domy pastelových barev, čtvrť kanálů proplétajících se mezi domky, které se říká Malé Benátky (Petite Venise), kam oko dohlédne, všude spousta barevných květin, restaurací, obchůdků s víny. Kolorit téhle pohody dokreslují čapí hnízda na střechách domů i katedrály.

Pavel Hons vystudoval indologii se specializací tamilština na FF UK a od roku 2008 je zaměstnancem Orientálního ústavu AV ČR. Loni vydal společně s Dagmar Markovou antologii hindské a tamilské dalitské literatury „Když němí promluví“. V rozhovoru pro www.cestomila.cz vypráví o tzv. nedotýkatelných (dalitech), kteří jsou na nejnižším stupni indického kastovního řádu, o znásilnění a dalších krutých trestech, kterým podléhali v případě neposlušnosti vyšším kastám, pokládá si otázku, kdo bude v Indii čistit v budoucnu záchody a popisuje setkání s dalitskou spisovatelkou­ Bámou.

Přijměte pozvání do vyšebrodského kláštera na 1. zemskou příhraniční výstavu jižní Čechy – Horní Rakousko. Výstava bude probíhat na čtyřech místech – kromě Vyššího Brodu v Českém Krumlově, Bad Leonfeldenu a Freistadtu. Vyšebrodský klášter má poslední dva měsíce, aby se „hodil do gala“, mj. budou vytvořeny podmínky pro bezpečné vystavení proslulého Závišova kříže, který je stavěn naroveň korunovačních klenotů a v němž je dle pověstí i úlomek z kříže, na kterém byl ukřižován Ježíš Kristus.

„Řeka Vltava vine se hlubokým skalnatým údolím do žuly zarytým v rozmanitých oklikách a dosahuje největší malebnosti v prazích pod Čertovou stěnou“ – tak popisuje Řivnáčův průvodce po Šumavě z roku 1883 divoké a romantické řečiště Vltavy mezi Loučovicemi a Vyšším Brodem. Sem, pekelná vy roto, k práci teď! – povzbuzoval rarach svolané nečisté síly, které vystavěly toto kamenné moře.

Výlet za komodskými draky je poutí do východní části Indonésie. Na pěti ostrovech vulkanického původu zde žije nejmohutnější zástupce ještěrů z čeledi varanovitých – varan komodský. V lokálním dialektu se mu říká „ora“, známější je ale jeho přezdívka komodský drak, kterou získal pro svůj divoký vzhled, velikost a agresivitu. Tihle draci totiž neváhají napadnout člověka.

Zora Hesová vystudovala politologii, filosofii a islamologii ve Francii a Německu a arabštinu na Damašské univerzitě v Sýrii. Pracuje jako analytička Výzkumného centra AMO a koordinátorka projektů AMO v Egyptě. V rozhovoru pro www.cestomila.cz vysvětluje problémy egyptské společnosti, vypráví o egyptských ženách i mužích, doporučuje navštívit oázu Siwa a dodává, že pro Egypťany není pes nečistým zvířetem, vždyť se svými psy běžně korzují po káhirských ulicích.

Symbol norských bájí představují podivné bytosti podobající se člověku. Trollové obývají nedostupné kouty norských hor. Podle pověstí jsou tito čtyřprstí tvorové původními obyvateli Norska. Nejčastěji jsou hlavními postavami strašidelných mytických příběhů, pohádek a přísloví. Mimo stánky se suvenýry, báje a opuštěnou přírodu, můžete na trolly narazit i v mnoha místních názvech.

„Noviny a televizi tehdy zaplavila reklama, v níž inzeroval, že se zavazují k tomu, že každé ženě věnují několikery decentní šaty a barevné šátky na hlavu, pokud se dotyčná rozhodne nosit hidžáb a do obchodu na důkaz vážnosti svého rozhodnutí přinese výměnou své staré šaty odhalující vnady.“