Cestování, výlety, turistika – Cestomila

Doc. Slavomír Horák, Ph.D. je vědeckým pracovníkem Institutu mezinárodních studií FSV UK a expertem na Střední Asii. Pro Nakladatelství Lidové noviny v současnosti připravuje publikaci Dějiny Uzbekistánu. Během posledních dekád se pravidelně vrací do Uzbekistánu, nejprve za poznáním, později především pracovně. V rozhovoru o Uzbekistánu pro www.cestomila.cz vypráví o tradiční středoasijské pohostinnosti, místní kultuře, starodávných městech Samarkand, Buchara a Chiva, ale i turismem až nedotčených místech. A připomíná, že ve srovnání s nedávnou minulostí, se v současnosti Uzbekistánem cestuje pohodlně bez byrokratických překážek.

Historickým místem Medíny je Pahorek lučištníků, nizoučké skalisko pod horou Uhud. Proslulou bitvou u Uhudu v roce 625 jsou s ním spojeny dějiny islámu. V bitvě přibližně padesátka lučištníků, kteří byli schováni za pahorkem, neuposlechla rozkazu proroka a opustila své stanoviště, z něhož měla v pravý čas chránit medínské vojsko. Následkem byly významné ztráty na životech a zranění proroka Mohameda. Návštěva tohoto místa je pro muslimy posvátná nejen kvůli vojenské historii, především je připomínkou nešťastných následků neuposlechnutí proroka Mohameda.

Al-Masjid an-Nabawi – v češtině Prorokova mešita – druhá nejposvátnější mešita islámu. Založil ji prorok Mohamed, když po svém útěku z Mekky našel v roce 622 útočiště v Medíně, a je v ní pohřben. Mekka je nemuslimům zapovězená, ale… jak je to s Medínou v čase, kdy se Saúdská Arábie otevírá světu? Před několika lety byly ze silnic před Medínou odstraněny cedule se šipkou For Non Muslims, které nařizovaly město objet. A cedule zakazující nemuslimům vstup nejsou ani před Prorokovou mešitou…

Medína je historicky první obcí, která přijala islám, a z ní bylo v 7. století zahájeno šíření tehdy nového náboženství. Nejznámější mešitou Medíny je Al-Masjid an-Nabawi, v češtině Prorokova mešita, druhý nejposvátnější stánek islámu. Založil ji prorok Mohamed a je v ní pohřben. Ovšem nejstarší mešitou je Quba (Masjid Qubāʾ), jejíž základní kameny položil sám prorok islámu už v roce 622 ještě předtím, než dorazil na svém útěku z Mekky do Medíny.

Ke kráteru Al Wahbah je to z Džiddy téměř 450 kilometrů, z Rijádu přes 700. Leží v pustině uprostřed rozlehlé pouště. Nikde nikdo. Turistické místo, ale příliš vzdálené větším městům, nejbližší je Taif. Všude kolem neprostupná lávová pole a vyprahlé hory. Kráter je dostupný pouze autem, nejezdí tam žádná veřejná doprava, v dalekém okolí navíc chybí jakékoli ubytování (kromě vlastního stanu) nebo restaurace či kavárna s možností se najíst a napít.

Venku vládne zima, o důvod víc začít plánovat letní dovolenou. Kdo z nás by se netěšil na slunce, moře, pláž a polehávání u bazénu nebo na břehu rybníka? Sen je to krásný, abyste ho ale proměnili ve skutečnost, je třeba našetřit, koupit zájezd, a hlavně nezapomenout na cestovní pojištění.

Centrální rybí trh v Džiddě je nepochybně nejživější v brzkých ranních hodinách, ovšem žije to tam i v čase odpoledním. Ožívá již s východem slunce, rybáři vykládají úlovky na více než 100 stánků a kupující se přetahují o nejširší nabídku ryb v Saúdské Arábii. Každopádně, je to přesně to, čemu se říká „must-see“. Na focení jsou prodavači – většinou gastarbeiteři z Bangladéše – zvyklí, přesto je lepší pozdravit salam alejkum a požádat o fotografii. Angličtinu nikdo z nich neovládá, maximálně pár nejnutnějších slov, což ovšem nestačí na vysvětlení toho, jak to na trhu chodí.

Archeologické naleziště Hegra se stalo první památkou Saúdské Arábie zapsanou na seznam světového dědictví UNESCO. Více než 130 monumentálních hrobek vytesaných do skal pochází z období Nabatejského království od 1. století př. n. l. do 1. století n. l. Nejznámější dochovanou lokalitou nabatejské civilizace je jordánská Petra, Hegra leží více než 500 kilometrů jižním směrem uprostřed nehostinných pouštních končin.

Projíždíme neobydlenou krajinou ve vnitrozemí Saúdské Arábie. Poušť. Minimum provozu na silnici, kolem působivé holé skály, jen některé částečně zakryté navátým pískem. Poměrně časté jsou značky upozorňující na nebezpečí velbloudů na silnici. A nejsou bezdůvodné. Najednou se do silnice vřítí jeden bílý velikán, dupnutí na brzdy, několik rychlých velbloudích kroků a byl na druhé straně.

Džidda je nazývána bránou do Mekky, nejsvětějšího města islámu, kam ovšem noha nemuslima vkročit nesmí. Blízkost k posvátné Mekce vždy zvyšovala význam Džiddy. V minulosti přístavem, v současnosti především přes letiště, cestují poutníci do Mekky. Stará čtvrť Džiddy Al Balad byla založena v 7. století, její domy zdobí dřevěné arkýře rawashin, jejichž původ sahá do neznámých historických časů. Rawashin jsou jedinečným architektonickým stylem zahrnujícím tisícileté umělecké dědictví. V současnosti se Al Balad – i díky těmto arkýřům – znovu probouzí k životu.

Vízum, letenky, bezpečnost
Platební karty, půjčovny aut, smlouvání
Oblečení, fotografování, alkohol
Mekka, Medína, mešity

V Saúdské Arábii jsou sopky, a dokonce spousta sopek. Jedno z nejrozsáhlejších vulkanických polí je známé jako Harrat Khaybar, pojmenované podle města, které leží na jeho západní straně. Klenotem Harrat Khaybar je přímo v jeho středu vzácný druh sopek z křemene bohatého na komendit, který jim dodává krémovou až bělavou barvu. Jabal Abyad je nejvyšším vulkánem Saúdské Arábie, dosahuje nadmořské výšky 2093 metrů. O něco nižší je sousední Jabal Bayda s největším kráterem o průměru 1,5 km. Všude doslova šachovnice sopek, některé jsou černé, jiné bílé, Harrat Khaybar je neuvěřitelnou, téměř mimozemskou podívanou.

Až v roce 2019 začali v Saúdské Arábii vydávat turistická víza. Země, v níž se nacházejí dvě nejsvětější místa islámu – Mekka a Medína. Dnes, na rozdíl od časů před rokem 2019, je Saúdská Arábie přístupná turistům. Navíc, v prosinci 2022 žádná omezení kvůli covidu-19, bez očkování, bez testu, bez roušek či respirátorů. Vízum lze vyřídit online, do Džiddy (Jeddah) létají z Prahy např. turecké aerolinky s přestupem v Istanbulu. A platí u nich totéž, co v případě SA – žádná omezení kvůli covidu-19, bez očkování, bez testu, bez roušek či respirátorů.

Před vstupem na povalový chodníček, který vede do nitra slatě, stojí první informační tabule, z níž se dozvíme o stáří šumavských rašelinišť, jejichž vývoj začal na konci poslední doby ledové před 10 až 15 tisíci lety. Zdejší porosty připomínají severskou tajgu a tundru, břehy jezírek ovládá borovice blatka, borovice kleč a jejich kříženec borovice rašelinná, dorůstající maximálně několika metrů výšky, přizpůsobily se studenému, vlhkému a kyselému prostředí rašelinných mokřad. Stromy jsou to nižšího vzrůstu, případně keřovité formy, průměr kmene obvykle nepřesahuje deset centimetrů.

Od autobusové zastávky Zakšín, kde se na malém plácku dá zaparkovat, je to ke zřícenině skalního hradu asi 1,5 km po červené značce. Nejprve podél potoka Liběchovka, v podzimních dnech je pěšina poněkud rozbahněná, poté se odbočí prudce nahoru do pískovcových skal, v nichž kdysi stával dřevěný hrad Berků, střežící obchodní stezku a Zakšín.

Sokolica a Trzy Korony jsou nejoblíbenější vrcholy polských Pienin. Sokolica se tyčí přímo nad vodami Dunajce a výhled z ní je úchvatný a v Polsku téměř neopakovatelný. Jako by se člověk ocitl někde uprostřed nekonečných strmých skal a hlubokých lesů.

Podle informací průvodce, se kterým jsme sestoupili do kroměřížských arcibiskupských sklepů, jsou druhé nejstarší v České republice. Starší jsou pouze templářské sklepy v Čejkovicích. Psalo se tehdy 13. století. V Čejkovicích se usadili templáři, kteří vybudovali gotickou tvrz a pod ní rozsáhlá sklepení, v Kroměříži biskup Bruno ze Schauenburku povýšil trhovou obec na město a poručil vystavět gotickou tvrz, jejíž součástí též byly vinné sklepy. Nejstarší zmínka o templářských sklepích v Čejkovicích pochází z roku 1248, kroměřížské sklepy byly založeny v roce 1266.

Koupající se jaguáři, dotyková procházka mezi pospávajícími pelikány, pestrobarevní arové nad hlavami v průchozí voliéře, hlazení rejnoků, bílí klokani, vydří mimina, program Nocuju v Zoo Zlín a mnoho dalšího. Zoo Zlín je třetím nejnavštěvovanějším místem České republiky. Právem. Nadchne každého.

Ideálním výchozím bodem na Holubník je Šámalova chata na Nové louce. Nejprve po modré a dále po červené značce je to asi 7 kilometrů s převýšením přes 300 metrů. Holubník je pátou nejvyšší horou Jizerek na českém území, dosahuje nadmořské výšky 1071 metrů.

Szlak Orlich Gniazd, česky Stezka Orlích hnízd, je údajně nejoblíbenější trasa v Polsku. Řetězec více než tuctu zřícenin středověkých hradů mezi Krakovem a Čenstochovou je dlouhý 163 km a ideální je absolvovat celou cestu pěšky. Případně navštívit alespoň nejkrásnější zříceninu ze 14. století Ogrodzieniec, dokonale začleněnou do okolních skal.