články

V každé kultuře existují pokrmy, které se vymykají našemu pojetí jídla a stojí hodně odvahy je ochutnat. Francouzská kuchyně má plesnivé (a smrduté) sýry nebo hlemýždě a žáby. Nemusíme ale hledat za hranicemi! Podívejme se třeba na naše olomoucké syrečky nebo jitrnici z krve a střívka – příslušníci mnoha jiných národů by jistě měli velký problém tato jídla pozřít.

Miroslav Náplava na svých výpravách natočil desítky reportáží a dokumentárních filmů a napsal i několik knih. Zážitky a zkušenosti ze svých osmi cest do Albánie, cestovatelsky nepříliš známé balkánské země, sepsal společně s Petrem Horkým do knihy Albánie – kráska se špatnou pověstí, která vyšla loni v nakladatelství Jota. Stejnojmenný film se promítal na řadě festivalů. V rozhovoru pro www.cestomila.cz doporučuje Miroslav Náplava vyrazit do Albánie offroadem a navštívit slavnost bektašů na hoře Tomorri, upozorňuje, že cestovatel abstinent to má náročnější, než ten, kdo pije rakiji a vypráví, že ho okouzlila syrovost albánského naturelu a že symbolem mužnosti v Albánii už není puška, ale auto.

Je to dlouhotrvající a vyčerpávající práce vykonávaná obvykle ženami. Typickým obrázkem, spojeným s barmským venkovem, jsou dlouhé řady žen sehnutých nad zatopenými rýžovými poli. Přesazování rýže, jež hraje tak důležitou úlohu v životě země, je tématem mnoha písní a tanců.

„Někdo někdy užil spojení hradozámek, ale… pro mě osobně je Krakovec chaloupkou“, říká kastelán Jiří Sobek. „To slovo přesně vystihuje charakter Krakovce. Není to můj výraz, pochází už z roku 1410, kdy byl stavitel a majitel Krakovce Jíra z Roztok nucen prodat své sídlo poté, co se rozkmotřil s králem Václavem IV. Výraz chaloupka či chalůpka je pro mne niterné vyznání stavitele, protože v téhle stavbě je vše, co tehdy lidé uměli a znali. Krakovec je zhmotněným vrcholem myšlení lidí koncem 14. století.“

Podle Asociace českých cestovních kanceláří ČR tvořily last minute zájezdy v minulém roce 40 % z celkového prodeje dovolených – tedy zhruba stejně jako v roce 2011. Koupit si takový výlet bývá velmi výhodné. Vybírat narychlo ale není jednoduché, proto vám představujeme některá turisticky často navštěvovaná, a přesto velmi zajímavá místa.

Břetislav Tureček je novinář a fotograf, který působil pět let jako zpravodaj Českého rozhlasu na Blízkém východě. Jednou z jeho nejoblíbenějších blízkovýchodních zemí je Írán, o kterém píše ve svých knihách. Ta poslední – Labyrintem Íránu – vyšla letos a popisuje světlé i stinné stránky života v zemi, která i na začátku 21. století vyvolává v mnoha Evropanech pocit neznáma a obav. V rozhovoru pro www.cestomila.cz vypráví Břetislav Tureček o probíhajícím postním měsíci ramadánu, kuriózní příhodě, kdy trávil noc na muslimském hřbitově, vysvětluje systém íránské zdvořilosti a že v Evropě slavné íránské filmy zajímají v Íránu jen intelektuály. A varuje před pohybem v pohraničních oblastech.

„Na světlo dějinné vychází Třebíč v onom roce 1101, kdy údělná knížata moravská Oldřich a Litolt založili zde klášter řehole sv. Benedikta ku poctivosti Boží a nejslavnější Boho-rodičky Panny Marie.“ Tak popisuje Vilém Nikodem původ města v knize Stručné dějiny města Třebíče z roku 1911. Od raného středověku byla Třebíč domovem i početné židovské komunity a místní židovské ghetto a hřbitov byly společně s bazilikou sv. Prokopa zapsány v roce 2003 do seznamu světového přírodního a kulturního dědictví UNESCO.

Když se řekne „český malíř v Amazonii“, každý si vybaví jméno Otto Placht. Už je to přes dvacet let, co poprvé přiletěl do Peru a seznámil se s Amazonským pralesem, ayahuascou, šamany i budoucí indiánskou manželkou. Peru se stalo jeho druhým domovem, tropická příroda inspirací. V rozhovoru pro www.cestomila.cz vypráví Otto Placht, že Peru je přechodem do jiného světa i branou vnímání, ale že obnažený konflikt generací, kultur, ras a světonázorů způsobuje rozklad hodnot. Přiznává, že ho to stále táhne do džungle a upozorňuje, jak zrádné jsou cesty duchovního turismu.

Torfi H. Tulinius, profesor na reykjavické univerzitě, použil přiléhavý příměr vysvětlující „stáří“, resp. „mládí“ Islandu: „Pokud by dosavadní čtyři a půl miliardy let trvání Země byly vtěsnány do jednoho roku, Island by se objevil pozdě večer 30. prosince.“ A tomu odpovídá i charakter islandské krajiny – aktivní sopky, častá zemětřesení, rozsáhlá lávová pole, rozlehlé pouště…Vždyť ostrov se teprve „včera“ vynořil z chladných vod severního Atlantiku.

PhDr. Jan Kalivoda vede na Filozofické fakultě UK v Praze výuku klasické a středověké latiny a specializuje se na latinskou medievistiku. Z latiny překládal díla Jana Amose Komenského, Gaia Julia Caesara i Giordana Bruna. Jan Kalivoda je též předsedou Společnosti Husova muzea v Praze a v rozhovoru pro www.cestomila.cz vypráví o Husově muzeu v Kostnici, jehož historie začala v roce 1922, kdy byl dům, v němž Jan Hus v Kostnici bydlel, zakoupen konsorciem českých bank a věnován československému státu jako dar k jeho počínajícím dějinám.

Nízké Tatry jsou druhým nejnavštěvovanějším pohořím Slovenska a nejvyšší vrcholy dosahují nadmořské výšky přes 2000 metrů. Nenáročná túra po hlavním hřebeni přes Chopok (2024 m) a Ďumbier (2043 m) je vhodná i pro aktivní rodiny s dětmi. A dole v údolí pod Chopkem se táhne Demänovská dolina s nejkrásnějšími jeskyněmi Slovenska.

Kypřané tvrdí, že mešita Hala Sultan Tekke je čtvrtým nejposvátnějším místem islámu. Stojí na břehu solného jezera nedaleko Larnaky, kam na zimu přilétají hejna plameňáků, kteří si užívají slaných a mělkých vod. V létě je jezero bez vody, vyprahlé jako písečná poušť. Hala Sultan Tekke byla postavena až na začátku 19. století, v jejích zdech se ale nachází hrob Um Haram, tety proroka Muhammada, která zde zemřela během prvního vpádu arabské armády na Kypr v roce 649.

Lázeňství není v Maďarsku žádným novodobým marketingovým trikem, vždyť například u jezera Hevíz byly první lázeňské budovy postaveny již na konci 18. století. Hevíz je největší termální jezero v Evropě a teplota jeho vody stoupá v létě až na 35 stupňů. Přes dvě stě let je zkoumáno složení vody Hevízu, která je příznivá na revmatismus a choroby pohybového aparátu.

Chcete poznat pravou italskou pohodu a užívat si místní kuchyni a překrásná horská panoramata? Nebo prožít dovolenou naplno – jezdit na kole, lézt po horách, paraglidovat? Italské jezero Garda nabízí dovolenou pro všechny – každý si vybere a k jezeru se bude chtít vrátit minimálně ještě jednou.

Jihoturecké pobřeží Středozemního moře se táhne na 1000 kilometrů od Marmarisu až do Antakye nedaleko syrských hranic. V letoviscích převládá kosmopolitní klima s báječnou kuchyní, červené turecké vlajky na stěžních lodí, moře má okouzlující tyrkysovou barvu, to vše zalité horkým sluncem. A všude kolem olivové háje, ruiny starověkých měst a přátelští obyvatelé.

Jan Sucharda najel v nehostinném a těžce přístupném vnitrozemí Islandu desítky tisíc kilometrů. V terénním voze překonával nekonečné nástrahy lávových polí i brodů přes ledovcové řeky. Již v roce 2009 mu v nakladatelství Akcent vyšel ojedinělý průvodce Island autem, jehož náklad byl rozprodán během jediného roku a v roce 2011 se dočkal rozšířeného vydání pod názvem Průvodce islandským vnitrozemím. V rozhovoru pro www.cestomila.cz popisuje Jan Sucharda nástrahy, které off-roadisty na Islandu čekají a představuje svou novou knihu fotografií Island – země včera zrozená.

Kypr je studnicí historie, zdánlivě stačí vzít do rukou krumpáč a po několika kopnutích jste v římské říši a u prvních křesťanů. V Nikósii se před návštěvníkem otevírá historie nejen nedávná, vždyť kyperské hlavní město je rozdělené na řeckou a okupovanou tureckou část, ale také mnohem dávnější. O nejranější kyperské historii vyprávějí sbírky Kyperského archeologického muzea i muzea Leventis.

Přemýšleli jste již nad prázdninovým dobrodružstvím? Rádi byste pokořili horské vrcholy a náročné via ferraty, sníte o paraglidingu, troufáte si na expedici na daleké ostrovy, připravujete itinerář cyklo výpravy nebo se chystáte na divokou vodu? Letošní počasí je méně příznivé než v minulých letech a cestovatelské vychytávky ze sítě HUDY vám umožní si dovolenou užít i přes nepřízeň počasí.

Afroditin ostrov a Ostrov lásky. Tak nazývají Kypr ti, kteří perlu východního Středomoří navštívili a prožili tam dovolenou. 330 slunečních dní v roce, nádherné pláže a teplé moře, báječná kuchyně, prastará historie a kultura, zábavný noční život, neomezené sportovní vyžití. Na Kypru navíc potkáte přívětivé a pohostinné obyvatele. A rozhodně žádnou krizi.

Americký plukovník Sparks nazval onen tábor Dantovým peklem. Dachau – jméno, které se stalo jedním ze symbolů hrůz. V roce 1965 byl z bývalého koncentračního tábora vytvořen památník. Na mříži ve vchodu dodnes vstupující vítá smutně proslulý nápis Arbeit macht frei.