články

„Na světlo dějinné vychází Třebíč v onom roce 1101, kdy údělná knížata moravská Oldřich a Litolt založili zde klášter řehole sv. Benedikta ku poctivosti Boží a nejslavnější Boho-rodičky Panny Marie.“ Tak popisuje Vilém Nikodem původ města v knize Stručné dějiny města Třebíče z roku 1911. Od raného středověku byla Třebíč domovem i početné židovské komunity a místní židovské ghetto a hřbitov byly společně s bazilikou sv. Prokopa zapsány v roce 2003 do seznamu světového přírodního a kulturního dědictví UNESCO.

Když se řekne „český malíř v Amazonii“, každý si vybaví jméno Otto Placht. Už je to přes dvacet let, co poprvé přiletěl do Peru a seznámil se s Amazonským pralesem, ayahuascou, šamany i budoucí indiánskou manželkou. Peru se stalo jeho druhým domovem, tropická příroda inspirací. V rozhovoru pro www.cestomila.cz vypráví Otto Placht, že Peru je přechodem do jiného světa i branou vnímání, ale že obnažený konflikt generací, kultur, ras a světonázorů způsobuje rozklad hodnot. Přiznává, že ho to stále táhne do džungle a upozorňuje, jak zrádné jsou cesty duchovního turismu.

Torfi H. Tulinius, profesor na reykjavické univerzitě, použil přiléhavý příměr vysvětlující „stáří“, resp. „mládí“ Islandu: „Pokud by dosavadní čtyři a půl miliardy let trvání Země byly vtěsnány do jednoho roku, Island by se objevil pozdě večer 30. prosince.“ A tomu odpovídá i charakter islandské krajiny – aktivní sopky, častá zemětřesení, rozsáhlá lávová pole, rozlehlé pouště…Vždyť ostrov se teprve „včera“ vynořil z chladných vod severního Atlantiku.

PhDr. Jan Kalivoda vede na Filozofické fakultě UK v Praze výuku klasické a středověké latiny a specializuje se na latinskou medievistiku. Z latiny překládal díla Jana Amose Komenského, Gaia Julia Caesara i Giordana Bruna. Jan Kalivoda je též předsedou Společnosti Husova muzea v Praze a v rozhovoru pro www.cestomila.cz vypráví o Husově muzeu v Kostnici, jehož historie začala v roce 1922, kdy byl dům, v němž Jan Hus v Kostnici bydlel, zakoupen konsorciem českých bank a věnován československému státu jako dar k jeho počínajícím dějinám.

Nízké Tatry jsou druhým nejnavštěvovanějším pohořím Slovenska a nejvyšší vrcholy dosahují nadmořské výšky přes 2000 metrů. Nenáročná túra po hlavním hřebeni přes Chopok (2024 m) a Ďumbier (2043 m) je vhodná i pro aktivní rodiny s dětmi. A dole v údolí pod Chopkem se táhne Demänovská dolina s nejkrásnějšími jeskyněmi Slovenska.

Kypřané tvrdí, že mešita Hala Sultan Tekke je čtvrtým nejposvátnějším místem islámu. Stojí na břehu solného jezera nedaleko Larnaky, kam na zimu přilétají hejna plameňáků, kteří si užívají slaných a mělkých vod. V létě je jezero bez vody, vyprahlé jako písečná poušť. Hala Sultan Tekke byla postavena až na začátku 19. století, v jejích zdech se ale nachází hrob Um Haram, tety proroka Muhammada, která zde zemřela během prvního vpádu arabské armády na Kypr v roce 649.

Lázeňství není v Maďarsku žádným novodobým marketingovým trikem, vždyť například u jezera Hevíz byly první lázeňské budovy postaveny již na konci 18. století. Hevíz je největší termální jezero v Evropě a teplota jeho vody stoupá v létě až na 35 stupňů. Přes dvě stě let je zkoumáno složení vody Hevízu, která je příznivá na revmatismus a choroby pohybového aparátu.

Chcete poznat pravou italskou pohodu a užívat si místní kuchyni a překrásná horská panoramata? Nebo prožít dovolenou naplno – jezdit na kole, lézt po horách, paraglidovat? Italské jezero Garda nabízí dovolenou pro všechny – každý si vybere a k jezeru se bude chtít vrátit minimálně ještě jednou.

Jihoturecké pobřeží Středozemního moře se táhne na 1000 kilometrů od Marmarisu až do Antakye nedaleko syrských hranic. V letoviscích převládá kosmopolitní klima s báječnou kuchyní, červené turecké vlajky na stěžních lodí, moře má okouzlující tyrkysovou barvu, to vše zalité horkým sluncem. A všude kolem olivové háje, ruiny starověkých měst a přátelští obyvatelé.

Jan Sucharda najel v nehostinném a těžce přístupném vnitrozemí Islandu desítky tisíc kilometrů. V terénním voze překonával nekonečné nástrahy lávových polí i brodů přes ledovcové řeky. Již v roce 2009 mu v nakladatelství Akcent vyšel ojedinělý průvodce Island autem, jehož náklad byl rozprodán během jediného roku a v roce 2011 se dočkal rozšířeného vydání pod názvem Průvodce islandským vnitrozemím. V rozhovoru pro www.cestomila.cz popisuje Jan Sucharda nástrahy, které off-roadisty na Islandu čekají a představuje svou novou knihu fotografií Island – země včera zrozená.

Kypr je studnicí historie, zdánlivě stačí vzít do rukou krumpáč a po několika kopnutích jste v římské říši a u prvních křesťanů. V Nikósii se před návštěvníkem otevírá historie nejen nedávná, vždyť kyperské hlavní město je rozdělené na řeckou a okupovanou tureckou část, ale také mnohem dávnější. O nejranější kyperské historii vyprávějí sbírky Kyperského archeologického muzea i muzea Leventis.

Přemýšleli jste již nad prázdninovým dobrodružstvím? Rádi byste pokořili horské vrcholy a náročné via ferraty, sníte o paraglidingu, troufáte si na expedici na daleké ostrovy, připravujete itinerář cyklo výpravy nebo se chystáte na divokou vodu? Letošní počasí je méně příznivé než v minulých letech a cestovatelské vychytávky ze sítě HUDY vám umožní si dovolenou užít i přes nepřízeň počasí.

Afroditin ostrov a Ostrov lásky. Tak nazývají Kypr ti, kteří perlu východního Středomoří navštívili a prožili tam dovolenou. 330 slunečních dní v roce, nádherné pláže a teplé moře, báječná kuchyně, prastará historie a kultura, zábavný noční život, neomezené sportovní vyžití. Na Kypru navíc potkáte přívětivé a pohostinné obyvatele. A rozhodně žádnou krizi.

Americký plukovník Sparks nazval onen tábor Dantovým peklem. Dachau – jméno, které se stalo jedním ze symbolů hrůz. V roce 1965 byl z bývalého koncentračního tábora vytvořen památník. Na mříži ve vchodu dodnes vstupující vítá smutně proslulý nápis Arbeit macht frei.

Za zájezd do ciziny nemusí člověk platit desítky tisíc. Náklady se dají srazit na ubytování, výletech, dopravě… Ale není to škoda, když existují i destinace, kde se nemusíte uskrovnit ani o píď, a přesto dovolená vyjde „na pár šupů“? Mezi takové patří i český evergreen v Bulharsku – Primorsko.

V dnešní době je Zlín považován za obchodní, kulturní a průmyslové centrum východní Moravy. Mimo Městského divadla, Filharmonie Bohuslava Martinů, Krajské galerie výtvarného umění a Univerzity Tomáše Bati najdete ve Zlíně a jeho okolí mnoho zajímavého.

Když Jean-François Champollion studoval v roce 1824 rozsáhlou egyptskou kolekci, kterou shromáždil diplomat Bernardino Drovetti, prohlásil, že „cesta do Memfisu a Théb vede přes Turín“. I díky Drovettiho sbírce vlastní Egyptské muzeum v Turíně druhou největší světovou sbírku egyptského umění po Egyptském muzeu v Káhiře. Přijet do hlavního města regionu Piemont v den triumfu Juventusu v italské fotbalové lize není pro prohlídku místních pamětihodností a muzeí právě ideální, nicméně Egyptské muzeum bylo otevřené.

Karel Cudlín patří k předním českým fotografům, o čemž svědčí 17 cen Czech Press Photo, práce pro bývalého prezidenta Václava Havla i výstavy v ČR, Německu, USA, Izraeli, Moldávii a dalších zemích. Množství jeho krásných fotografií vzniká na cestách na Východ – jeho návštěvy Ukrajiny se počítají v desítkách, pravidelně létá do Izraele, Ruska a dorazil až do Mongolska. V loňském roce vyšel průvodce Izraelem „87 magických míst Svaté země“, který doprovodil stovkami fotografií. V rozhovoru pro www.cestomila.cz Karel Cudlín vysvětluje, že na Východě se lépe fotí, povzdechl si, že „starý“ svět strašně rychle mizí, rozpovídal se o Izraeli, společně jsme „zavítali“ do židovského ghetta i na cikánskou svatbu. A řeč přišla i na nalezení nenalezení malebných městeček z obrazů Marca Chagalla a workshop focení v Jeruzalémě.

PhDr. Jiří Šíma, DrSc. je zakladatelem obč. sdružení Společnosti přátel Mongolska a Klubu přátel Asie Pražská jurta. Překládá mongolskou literaturu do češtiny a po celý život se snaží rozvíjet vzájemné poznávání. Do Mongolska cestoval více než stokrát, nejprve jako student, později překladatel či cestovatel a také v roli velvyslance. Tisíce kilometrů procestoval i v odlehlých regionech Mongolska nejen v autě, ale i v sedle koně. V rozhovoru pro www.cestomila.cz Jiří Šíma doporučuje cestovat do Mongolska po vzoru Mongolů po zemi, rozpovídal se o horlivém šíření buddhismu i o tradiční mongolské pohostinnosti. A řeč přišla i na Čingischána, střílení lukem a pozorovací schopnosti Mongolů, kteří jsou schopni najít svou ovci ve stohlavém cizím stádu.

Co mi ale naprosto vyrazilo dech, to byla úžasná „Studna dračího pramene“, pečlivě ukrytá v křivolakých kamenných uličkách. Voda v ní je úžasně čistá, u jejího dna plavou desítky ryb. Tato hlavní studna má tvar osmiúhelníku a po její levé straně stojí dvě stély z doby vlády císaře Qianlonga (1736 – 1796, dyn. Qing), které poskytují detailní záznam o její opravě. O kousek dál je několik čtvercových studen, které slouží pro praní prádla a i dnes se hemží osobami převážně ženského pohlaví, které důsledně mlátí mokrým oblečením o kamennou dlažbu a zbavují jej tak nečistot. Hlavní památka ale stojí uprostřed hlavní studny. Je jí sloup s motivy draka, ryby (oboje je v Číně symbolem štěstí), bůžka dlouhověkosti a síně nesmrtelných, které se váží k čínské mytologii. Tuto vzácnost uchránil před rudými gardami za Kulturní revoluce jeden kádr, který posbíral zbytky zdravého rozumu a sloup pomocí provazu strhnul pod hladinu a ukryl jej na dně.