články

Volba odpovídajícího dopravního prostředku pro cestování po Austrálii je důležitá a proto by jí měl každý věnovat náležitou pozornost. V následujícím textu můžete nalézt užitečné tipy a rady ohledně pronájmu aut na území Austrálie.

Uprostřed lesů Jihlavských vrchů se v nadmořské výšce 667 metrů ukrývá hrad Roštejn. Byl postaven přibližně v letech 1348–53 a původně pojmenován Rossenstein podle rodového znaku pánů z Hradce a divokých skal. Výlet na Roštejn nabízí nejen prohlídku hradu, ale i krásné přírodní koupání v nedalekém Velkém pařezitém rybníce. A jen osm kilometrů od Roštejna se tyčí nejvyšší bod Českomoravské vrchoviny – Javořice.

PhDr. Jan Zouplna, Ph.D. je členem několika celoevropských asociací (European Association for Jewish Studies, European Association of Israel Studies) a vědeckým pracovníkem Orientálního ústavu AV ČR. Zabývá se především moderními židovskými dějinami, sionismem a židovským nacionalismem. V rozhovoru pro www.cestomila.cz vypráví nejen o „moderním“ Tel Avivu a „tradičním“ Jeruzalému, ale i o „izraelství“ a ortodoxním židovství.

V Arménii platí na silnicích jiná pravidla než tady, vyprávěl mi se smíchem Eduard Sarkisjan, předseda Občanského sdružení Arménský dům. A tak jsem byl na ty divoké arménské řidiče zvědavý. Během mého arménského putování jsem se stal – minimálně na dvě hodiny denně – jejich spolujezdcem, zákazníkem, ale také hostem. A být hostem v Arménii, to si lze opravdu užít, Arméni jsou pohostinným národem. Kde jinde svým zákazníkům kupují taxikáři kila meruněk.

Na konci osmikilometrového kaňonu, jakoby na konci světa, kde končí silnice, stojí pod červenými skalami jeden z nejkrásnějších klášterů v Arménii. Postavil ho ve 14. století uznávaný architekt Momik, který využil místního načervenalého kamene a vystavěl klášter v dokonalé barevné harmonii s okolními horami.

Kdo jiný by měl vyprávět o Madagaskaru než Pavel Hošek, autor několika knih o jeho kultuře a historii včetně publikace Dějiny Madagaskaru, která vyšla v NLN. Pavel Hošek zavítal na Madagaskar poprvé v roce 1993 a ostrov u afrických břehů se na další desítky let stal jeho srdeční záležitostí. V rozhovoru pro www.cestomila.cz vypráví o obyvatelích ostrova, o lemurech, a také poradí, jak se na ostrově pohybovat a co si před cestou na Madagaskar přečíst.

Když se švýcarský malíř a mědirytec Adrian Zingg toulal romantickou krajinou mezi Drážďanami a českou hranicí, ještě se tomuto regionu neříkalo Saské Švýcarsko. Právě Zingg pojmenoval tyhle kytice skal, které mu připomínaly krásy domova. To se psala druhá polovina 18. století a ve skalním labyrintu 194 metrů nad hladinou Labe ještě nestál most Bastei, z něhož je okouzlující výhled na stolové hory Labských pískovců.

Řecko je mýty a legendami prosycené skrznaskrz. A báje se samozřejmě nevyhnuly ani ostrovu Rhodos. Co se na tomto kusu země mělo podle řecké mytologie odehrát?

Historik Stepanos Orbelian napsal ve 13. století, že v Tatevu pobývá na 500 mnichů-filozofů „hlubokých jako moře“, hudebníků, kaligrafů, malířů. Tatev se nejednou vzpamatoval z ran, které mu způsobily invaze Seldžuků a dalších nájezdníků a znovu vyvstal z popela jako náboženské a kulturní centrum Arménie.

To místo v arménských horách se jmenuje Karahunj, Wikipedie dokonce tvrdí, že oficiálně Observatoř Karahunj podle rozhodnutí arménského parlamentu. Místní lidé ale spíše používají výraz Zorats Karer (Zorac Karer), což znamená Kamenný kalendář. Observatoř je prý stará až 7500 let, jméno Karahunge použil již ve 13. století historik Stepanos Orbelian.

Podle knižního průvodce lze cestu na Ughtasar vyjet jen uazem (UAZ je zkratka Ulianovskij Avtomobilny Zavod). Očekával jsem tedy výkonný džíp s pohonem 4×4. Před hotelem v Sisianu ale ve smluvený čas stála jakási dodávka. Její řidič se jmenoval Tsigan a jeho tvář byla snědší než tváře většiny Arménů. Říkám Tsiganovi, že tímhle nejedu, že byl slíben uaz. A on – to je uaz. Později jsem se dočetl, že to byl model 452 z roku 1965. Co by člověk požadoval za pouhých 1250 Kč… (cena za auto bez ohledu na počet lidí uvnitř). Každopádně jsem Tsiganovi uvěřil, že to skutečně uaz je a že to nahoru bezpečně vyjede.

Každý kdo cestuje nebo má rád výlety ví, jak je důležité mít kvalitní zavazadlo. Je vlastně jedno, jestli cestujete do dalekých zemí, na výlet s rodinou a dětmi nebo jen do práce. Na všech cestách nás doprovázejí zavazadla k přepravě nejrůznějších věcí a mnohokrát jste si již určitě sami ověřili, že kvalita batohu, tašky, nebo kufru se pozná už po několika hodinách nošení.

Chystáte se na dovolenou například k moři nebo na hory? Rádi byste si z ní přivezli nejen pěkné vzpomínky, ale i fotografie, kterými byste se mohli pochlubit? V dnešní době se staly standardem digitální fotoaparáty – snímky si snadno přetáhnete do počítače a můžete si je hned prohlížet.

Libanonské cedrové lesy jsou nejstarší písemně doložené lesy v historii. Píše se o nich nejen v Bibli, ale též v Eposu o Gilgamešovi i v Talmudu. Krása, vytrvalost, vznešenost, důstojnost, ušlechtilost – těmito slovy popisují cedr spisovatelé minulosti i současnosti. Libanonci jim říkají „Cedry Páně“ (Cedars of Lord).

ZOO v Plzni je druhou nejstarší zoologickou zahradou v ČR, založena byla již v roce 1926. Ještě předtím, na konci 19. století, sloužily obyvatelům Plzně k pobavení vivárium s vrubozobými ptáky a opičkami i pojízdné zvěřince s medvědy a dokonce tygry, které do města občas zavítaly. Přes svůj „věk“ patří plzeňská zoo k nejkrásnějším a nejmodernějším u nás. A také k nejnavštěvo­vanějším, v součtu let 2010 a 2011 jí patří třetí místo, jejími branami prošlo 921 810 lidí.

Prof. PhDr. Josef Opatrný, CSc. je vedoucím Střediska ibero-amerických studií FF UK. V rozhovoru pro www.cestomila.cz vypráví o Mexiku, vztazích Mexičanů ke gringům, o bezpečí a nebezpečí na cestách Mexikem i českých kořenech mexického folklóru. A doporučuje naučit se před cestou do Mexika alespoň základům španělštiny.

Jökulsárlón je nepochybně jedno z nejúchvatnějších míst na Islandu. A nejvíce fotografované. V okouzlující ledovcové laguně plavou obří kry zabarvené do všech odstínů modré barvy. Tak hluboce modré, že člověk má pocit, že kdyby se před ním azurová kra rozpadla, zevnitř se musí vynořit ultramarín. A mezi ledovými krami vidíme černé tečky. Pět šest možná i osm a pohybují se. To jsou hlavy hravých tuleňů, kteří se lagunou prohánějí.

Krajské město Plzeň nabízí svým hostům mnohé turistické cíle, např. katedrálu sv. Bartoloměje, zoologickou zahradu, pivovar a také jednu z největších synagog světa. Běžně se udává, že plzeňská synagoga je třetí největší na světě, tento údaj, který si přečtete i na známých portálech jako Kudy z nudy nebo Atlas Česka, není pravdivý. Nepochybně jsou větší synagogy v Izraeli i v New Yorku, přesto byste během návštěvy Plzně neměli prohlídku naší největší synagogy vynechat.

Daniela Hranaiová je na první pohled usměvavá a křehká mladá žena. Krátce se do mě vkrádal pocit, že kdybych silně zvýšil hlas, rozpláče se. Zdání klame. Daniela se nedávno vrátila po roce a půl z mise v Demokratické republice Kongo, kam ji vyslala společnost Člověk v tísni. Dnes je z ní zkušená „Afričanka“, která může radit, jak se pohybovat v africké společnosti i jak řídit auto na rozblácených afrických cestách. V rozhovoru pro www.cestomila.cz vypráví nejen o práci v chaotickém Kongu, ale také o noci na vrcholu zrádné sopky Nyiragongo a setkání s horskými gorilami.

Zřícenina hradu Hazmburk se tyčí na kopci střežícím rovinu kolem břehů Ohře v nadmořské výšce 418 metrů. Je odtud výjimečný kruhový rozhled na středočeskou krajinu a na Milešovku, nejvyšší vrchol Českého středohoří. Ta je s nadmořskou výškou 837 metrů téměř přesně dvakrát vyšší než Hazmburk. Říká se údajně o těchto dominantách dolního Poohří, že Milešovka je zde královnou a Hazmburk králem. Nejhezčí výhled je z přístupné Bílé věže, ale kdo je líný a nahoru se mu po dřevěném schodišti nebude chtít, o moc nepřijde, báječný výhled je z celého vrcholu Hazmburku.