články

Vyrážím z městečka Hilo, jednoho z center havajského Big Islandu, a v Kea ´au odbočuji po silnici č. 130 směrem k jižnímu pobřeží… Najednou je konec. Konec silnice, konec života. Smrtonosná láva zaplavila silnici. Úřední budka, strážník, vstup dále je pro obyčejné smrtelníky zapovězen. Pokud… strážník nechybí na svém místě. A tak obcházím ceduli „AREA CLOSED, HAZARDOUS“ a vydávám se na nedlouhou zakázanou trasu přes rozsáhlá havajská lávová pole.

Sabe Amthor Soe, ředitelka Burma Center Prague, vypráví v rozhovoru pro www.cestomila.cz o politickém vývoji v Barmě, setkání s disidentkou Aun Schan Su Ťij a projektu o zodpovědném cestování do Barmy. Vysvětluje také současné problémy mezi muslimy a buddhisty v Barmě i postavení barmských uprchlíků v ČR.

Mgr. Ondřej Klimeš Ph.D. se specializuje na dějiny a politiku Ujgurské autonomní oblasti Sin-t´iangu, otázku ujgurské národní identity i politické dějiny moderní Číny a její národnostní politiku. V rozhovoru pro www.cestomila.cz vypráví o nerovnoprávném postavení Ujgurů v čínské společnosti, varuje, že se bourají tisíc let staré čtvrti, které by měly být zapsány na seznam UNESCO, popisuje cestování Ujgurskou autonomní oblastí a zdůrazňuje, že Ujgurové mají smysl pro humor a báječnou kuchyni.

Cesty do zahraničí podnikáme z různých důvodů. Nemusí jít pouze o výlety za poznáním nebo dobrodružstvím, v dnešní době lidé nezřídka cestují také za prací, businessem, výjimkou nejsou ani studijní a jazykové pobyty. Vždy však platí, že cestování za hranice naší republiky by mělo provázet i adekvátní cestovní pojištění.

Zlatý žebřík v modrém štítu, takovým erbem se pyšnili páni z Choustníka díky jednomu ze svých předků jménem Jindřich, který žil v dobách, kdy hrad Choustník ještě nestrážil jihovýchodní Táborsko. A nebyl to samozřejmě žebřík ledajaký. Byl symbolem statečnosti, vždyť Jindřich byl prvním, kdo přelezl hradby Milána během dobývání v roce 1158, v němž se vyznamenali ozbrojenci českého knížete Vladislava II.

Co je to Japan Rail Pass? JRP je časová jízdenka na japonské dráhy označované často zkratkou JR. Lze ho zakoupit mimo území Japonska. Japan Rail Pass má 1. třídu označenou jako GREEN a 2. třídu označenou ORDINARY. Japan Rail Pass je možné zakoupit na 7, 14 a 21 dní.

Místem přistání je Stavanger, město na jihozápadě Norska. Cílem Preikestolen, ohromující kolmá kamenná terasa tyčící se do výšky 604 metrů nad hladinu Lysefjordu.

Jan Pala je předsedou komise tradičního skialpinismu Českého horolezeckého svazu a autorem knihy Hory a sníh – publikace, která je vlastně učebnicí skialpinismu a lyžování v terénu. Jan Pala je také tvůrcem webových stránek http://mountainski.cz. V rozhovoru pro www.cestomila.cz vypráví Jan Pala o svých cestách na dalekou Kamčatku a skialpinismu na aktivních vulkánech.

PhDr. Mgr. Alena Oberfalzerová, Ph.D., vedoucí semináře mongolistiky v Ústavu jižní a centrální Asie FF UK v Praze, říká o cestách do Mongolska, že jede „domů“. Jako první mongolistka nemongolského původu dostala zlatou medaili mongolské státní univerzity (za publikaci Metaphors and Nomads v angličtině). Domů se vrací každý rok a Mongolskem procestovala tisíce kilometrů autem i na koni. V rozhovoru pro www.cestomila.cz Alena Oberfalzerová vypráví, že ohromné mongolské prostory ucítíte již v letadle, doporučuje naučit se alespoň pár mongolských vět a nezneužívat mongolskou pohostinnost. A popisuje cestování mongolskými pláněmi autem i na koni.

Kilometr jižním směrem od zámku v Bečově nad Teplou stojí na kopci pozůstatky šibenice, k nimž vede naučná stezka Šibeniční vrch. První informační zastávka je jen pár desítek kroků od vstupu do areálu bečovského zámku. Stezka se věnuje hrdelním soudům, tortuře, šibeničním průvodům, dozvíte se, co se dělo, když se katovi poprava nevydařila i jak bylo nakládáno s těly popravených. Úděsnou minulost má Šibeniční vrch dávno za sebou, dnes je údajně oblíbeným dostaveníčkem mladých.

Chystáte-li se zrovna teď do Itálie, můžete už vyrazit na mimosezónní lyžování na některý z alpských ledovců nebo si užít podzimní romantiku v historických městech. Itálie je prostě destinací, kam proudí návštěvníci, jak je rok dlouhý.

Čedičový kužel Ronova nabízí z výšky 552 metrů překrásné výhledy do dalekého okolí. Severozápadním směrem vystupuje z roviny kopec Ralsko, v dálce v oparu se ztrácí Ještěd. Jihozápadním směrem se tyčí pouze čtyři kilometry vzdálený Vlhošť a mnohem dále lze rozeznat zdi hradu Bezděz. Kuželovitý suk Ronova je potomkem sopečné činnosti, která v tomto kraji skončila dávno před zrodem lidského rodu, potomkem ztraceného vulkánu, odstraněného erozí trvající miliony let.

„Na Carpacciových obrazech vypadají Benátky nachlup stejně jako dnes, jenomže bez turistů.“ Tak popisoval Karel Čapek světově proslulé město kanálů. Ale benátská krása jako by se zastavila i na březích Lago di Garda. Balkónky, průčelí, podloubí, okna schovaná za okenicemi, okázalé štukatérství, mramor, kašny, portály, orientalismus, všechny myslitelné krásy všech stylů. Dnešní Riva del Garda je ovšem nejen krásou, ale především jedním velkým outdoorovým nářezem. Vždyť malíři quattrocenta nekrotili katamarán na větrem rozvlněném jezeře, neřítili se na horském kole o tisíc metrů níže po úzkých stezkách, ani je lanovka nevyvezla o 1700 metrů výše, aby se kochali ptačím pohledem na modravé vody i sluncem zalité hory. A nebe nad jejich hlavami nebrázdili paraglidisté.

Z malé země uprostřed Evropy má člověk díky zpravodajství občas pocit, že Izrael je neustále uprostřed válek a atentátů. Stačí ale pár kroků večerním Jeruzalémem a Tel Avivem a návštěvník pozná pulzující život optimistických lidí plných humoru, kterým každodenní problémy nevypálily viditelná znamení. Není divu, že zesnulý izraelský spisovatel českého původu Viktor Fischl napsal v jedné své povídce o Jeruzalému: „V tomhle městě se každý tak trochu vznáší. Je potřeba ho trošku stáhnout aby rozeznal rozdíl mezi snem a skutečností.“

PhDr. Bronislav Ostřanský, Ph.D. pracuje v oddělení Blízkého východu v Orientálním ústavu AV ČR a specializuje se na islámskou mystiku a lidovou religiozitu. V roce 2004 mu vyšla kniha „Dokonalý člověk a jeho svět v zrcadle islámské mystiky“, která se stala inspirací k rozhovoru pro www.cestomila.cz. Bronislav Ostřanský vzpomíná, jak se učil v mešitě na úpatí hory Kásijún, v níž je hrobka Velkého mistra i na slavnostní ramadánové noci, popisuje, jaký význam má láska v súfismu a obává se, že názory a postoje muslimů a jejich odpůrců, jsou vzdálené více než v minulosti.

Poutavé, místy drsné a syrové vyprávění – k hrobkám světců, k nimž míří nekonečná procesí, do hlučných průvodů kajícných věřících i na soukromé duchovní rituály, kam obvykle může pouze pravověrný muslim.

PhDr. Aleš Opekar CSc., muzikolog, publicista, kritik, pracuje jako dramaturg world music, jazzové, alternativní a etnické hudby na stanici Český rozhlas Vltava. Přednáší na vysokých školách, publikuje v odborném tisku, v 90. letech například pro časopis Rock & Pop seriál z USA pod názvem Stručný americký pop zeměpis. Je autorem knih Excentrici v přízemí a Matadors – Beatová aristokracie z Prahy. Spolupracoval s ČT na výrobě dokumentárního cyklu Bigbít. V rozhovoru pro www.cestomila.cz Aleš Opekar vzpomíná na své dvě cesty na africké festivaly – na Kapverdské ostrovy a do Jihoafrické republiky.

Výdechy sirovodíku a oxidu uhličitého pod hladinou malých tůněk, všude kolem rašelinné smrčiny. Tato lokalita severně od Mariánských Lázní se jmenuje Smraďoch, ale lidé se nemají čeho obávat, plyny jsou těžší než vzduch, drží se dole u země, nedýchatelné prostředí zabíjí pouze hmyz, drobné savce nebo ptáky, dostanou-li se do blízkosti výdechů. I nepatrné množství sirovodíku je zdaleka cítit, jméno Smraďoch je pro lokalitu naprosto odůvodněné.

V atraktivním prostředí mezi divokou řekou Sarca a strmým útesem, na němž se tyčí zřícenina hradu Arco, se o víkendu setkali nejlepší lezci světa i jejich fanoušci na Rock Master Festivalu. Severoitalské městečko Arco nedaleko Trenta je nejen domovem adrenalinových sportovců, ale i těch, kteří si rádi užijí pokojnou italskou středomořskou atmosféru.

Mgr. Lukáš Synek, PhD. – biolog, cestovatel a fotograf, je autorem knihy „Hedvábnou stezkou po stopách dávných karavan“, kterou napsal na základě půlroční expedice po legendární obchodní trase. Lukáš rád jezdí do „zemí, kam se nejezdí“. Jednou z nich je irácký Kurdistán, kam po jedné průzkumné výpravě podruhé dokonce vedl první český zájezd po pádu režimu Saddáma Husajna. V rozhovoru pro www.cestomila.cz Lukáš Synek cestu do severního kurdského Iráku doporučuje, ale upozorňuje, že Kurdistán ještě není na turistický ruch připraven. Vypráví, že arbílská citadela sice prochází rekonstrukcí a je nyní nepřístupná, ale když se znáte s místním imámem, zakázané brány se otevírají. A když stopnete v autě bratrance kurdského prezidenta, průjezd na checkpoitech je hned snazší.