Blízký východ před 45 lety – 8. díl – Irák

Jaký byl Irák v roce 1966? Malý obrázek si můžete udělat z fotografií Mirky Baštové. Bylo osm let po svržení monarchie hášimovských panovníků, kteří se považovali za potomky proroka Muhammada. V 60. letech vládla armáda, jejíž představitelé navázali bližší vztahy se SSSR. Saddám Husajn ještě nebyl u moci a šíitské svatyně ve městech Karbalá a Nadžaf byly obleženy věřícími.

V Nadžafu a v Karbalá (užívá se i výraz Kerbelá) jsou pohřbeni nejvýznamnější šíitští vůdci po proroku Muhammadovi – prorokův bratranec a zeť Alí ibn Abí Tálib a jeho syn Husajn. Prorok po sobě nezanechal mužského potomka a ani neurčil následovníka. Muslimové se tak rozdělili hned po Muhammadově smrti, šíité prosazovali vládu jeho příbuzného Alího, chalífou byl ale zvolen Abú Bakr, prorokův přítel a otec jedné z jeho žen. Spory mezi muslimy přerostly v nelítostnou válku, když byl zavražděn třetí chalífa Utmán a chalífou se konečně stal Alí ibn Abí Tálib. I on byl po pěti letech zavražděn a jeho nejstarší syn Hasan se zřekl nároku na chalífát. Vlády se zmocnil Mu´áwija, místodržící v Sýrii, který velel vojsku zocelenému v dobyvačných válkách. Když se proti němu postavil Husajn, druhý Alího syn, Mu´áwijovi muslimští vojáci neváhali zmasakrovat vnuka svého proroka s celou rodinou.
Nadžaf je sídlem nejvýznamnějšího iráckého duchovního ajatolláha Ali al-Sistaniho (www.sistani.org). Od roku 1964 zde přednášel i pozdější vůdce íránské islámské revoluce Chomejní, Saddám Husajn prý dokonce nabízel íránskému šáhovi, že ho nechá zavraždit. Saddám Husajn masakroval obyvatele Nadžafu i Karbalá především po prohrané válce v zálivu v roce 1991. Šíité, navštěvující hroby svých vůdců Alího v Nadžafu a Husajna v Karbalá, jsou i v současnosti terčem krvavých atentátů, přestože během svátků dohlíží na jejich bezpečnost desetitisíce policistů a vojáků. Říká se, že každý irácký šíita si přeje být pohřben na hřbitově v blízkosti Alího svatyně, místní hřbitov Wadi-us Salaam je prý největší na světě a je zde kolem 5 milionů hrobů. Údajně je zde pohřben i prorok Húd, po němž je pojmenována 11. súra Koránu.
V 60. letech byla návštěva svatých šíitských měst bez problémů, přestože i tehdy byl nemuslimům vstup do svatyň Alího a Husajna zakázán. Dnes by se turista, potulující se v okolí obou mešit, s mnoha přátelskými obličeji jistě nesetkal.

Karbalá – v pozadí Husajnova mešita

Karbalá – Husajnova mešita

.
Nadžaf – hřbitov, často označovaný za největší na světě. V roce 2004 zde mezi hroby bojovali američtí vojáci a šíitští ozbrojenci tzv. Mahdiho armády, za jejíhož vůdce se označoval Muqtada al-Sadr