Blízký východ před 45 lety – 9. díl – Kurdistán

Jaký byl irácký Kurdistán v roce 1966? Malý obrázek si můžete udělat ze starých fotografií Mirky Baštové. Cesty z Bagdádu do severovýchodních regionů Iráku byly bezpečnější než dnes, sem tam auto, velbloudí karavany nomádů, vesničky čítající nějakou tu chaloupku s početnými rodinami, zahalené ženy, muži v tradičních úborech i zvědavé děti, které se rády fotily.

Tak se představila „země Kurdů“, kteří tvoří podle odhadů až 20 procent obyvatel Turecka a Iráku a necelých 10 procent Íránu (britský historik Kurdistánu David McDowall ve své úspěšné knize A Modern History od the Kurds vysvětlil, že kurdská populace roste mnohem rychleji, než například turecká). V 70. a 80. letech bylo iráckým Kurdům hůře, přestože baasistická vláda oficiálně uznávala kurdskou národnost a určitou míru autonomní správy, třenice – v jejichž pozadí byly i zisky z ropy – vyústily v krvavé boje. V roce 1988 dokonce armáda Saddáma Husajna použila v bojích chemické zbraně a výsledkem byly stovky zničených vesnic a odhadem 150 tisíc mrtvých Kurdů (operace al-Anfál nazvaná podle 8. súry Koránu). V Kurdistánu žijí početné skupiny Jezídů, webové stránky „yeziditruth“ udávají, že za 700 let vyvraždili muslimové na 23 milionů lidí jejich víry.

Check Point před Ain Sifni