Pro výstup na posvátnou balijskou sopku nezbýval v mém indonéském itineráři čas, přesto mě provázela na mém putování ještě několik dní. Podruhé jsem Gunung Agung fotil od kráteru sopky Rinjani na Lomboku, v brzkém ranním slunci jeho špička vykukovala z mraků. A pod ním se u pobřeží Lomboku modraly v moři malé ostrůvky Gili. Potřetí jsem spatřil Gunung Agung z pláže Senggigi na severozápadě Lomboku, v tmavočerveném západu slunce, v červenožluté záři nad ztmavlým mořem.
Na svazích vulkánu stojí nejposvátnější hinduistický chrám v Indonésii – Pura Besakih, což je komplex více než dvaceti jednotlivých svatyní. Právě od Pura Besakih vede náročná trasa na vrchol sopky. Pokud nejste v kondici, raději volte výstup od chrámu Pura Pasar Agung, který je snazší (odhaduje se na 4 hodiny, tato trasa ale nevede na vrchol, nýbrž na nižší okraj kráteru ve výšce přes 2900 metrů; podobně jako na další sopky v Indonésii je nejlepší vydat se na stoupání v noci a být nahoře v brzkých ranních hodinách, kdy bývá nejlepší viditelnost).


Gunung Agung z letadla

Ve 20. století vybuchl Gunung Agung největší silou v roce 1963 (VEI 5) a tato erupce má pozoruhodnou historii. Hinduističtí obyvatelé Bali se připravovali na největší místní svátek Eka Desa Rudra, který se koná jednou za 100 let a trvá celý měsíc. V dobách oslav se ale vulkán probudil a 17. března 1963 zabily pyroklastické proudy, které se řítily až do vzdálenosti 14 km od kráteru, na 1500 lidí. Vrstva popela zasypala celý ostrov a Balijci vinili prezidenta Sukarna, že pod jeho tlakem bylo datum svátku zvoleno nesprávně. O dva měsíce později další pyroklastický proud zabil stovky lidí. Chrám Besakih ale bohové ušetřili. Svátek se opakoval v roce 1979.


Gunung Agung v ranním slunci od kráteru sopky Rinjani na ostrově Lombok, v moři jsou viditelné ostrůvky Gili


Barevná obloha nad posvátnou balijskou sopkou