Vybrat si na Václavském náměstí v Praze taxikáře, to bývá hazardní hra. A jak je to v Jerevanu? Přímo v centru nedaleko náměstí Republiky jsem zašel na stanoviště taxi a čekajícím řidičům nastínil denní plán. Pojedeme k římskému chrámu Garni (odhaduji asi 28 km), tam hodinu a půl počkáte, pojedeme dále ke klášteru Geghard (asi 10 km), další dvě hodiny čekání a zpět do centra Jerevanu. Řekněte si cenu, bude-li vysoká, odejdu jinam a nebude byznys. Cenu udali rozumnou a byznys byl. Hned jsme se seznámili, náš řidič se jmenoval Armen. Když jsme vyjížděli z Jerevanu, v nebi se vznášel Ararat, arménská hora, kterou světové dějiny zavály do Turecka. Jako by se nad námi vznášelo bělostné sídlo bohů. Mraky zahalovaly velkou část hory, jen zasněžený vrchol byl nad nimi vidět. Během patnácti minut jsme byli na arménském venkově, míjeli krávy přecházející silnici, evidentně se projíždějících aut nebojí. „Ale řidiči se jich bojí“, poznamenal Armen, „kráva je drahá, auto též, ze srážky nemůže vzejít nic dobrého“. A krav se potuluje po arménských silnicích dost, dokonce i v centrech menších měst, jsou to zvláštní scény, když se před budovou banky (samozřejmě postavené ve stylu sovětského socialistického realismu) procházejí krávy. V Garni přímo u vchodu do areálu Armen zaparkoval a my jsme se vydali k chrámu, který je jedinou římskou památkou v Arménii. Vstupné stojí 1000 dramů, v přepočtu asi 50 Kč. Už po pár krocích jsme zaslechli tóny tradiční arménské flétny, nástroje zvaného duduk, jehož historie sahá až 3000 let zpět. To Voskan Vardanyan předváděl své umění a prodával své nahrávky.


.
.
.

„Helie! Trdat veliký, král Arménie, postavil hrad a nepřístupnou pevnost pro svou královnu v jedenáctém roce své vlády“ – hlásá starý nápis vytesaný na jednom z kamenů, který na místním hřbitově našel v roce 1945 arménský malíř Martiros Saryan. Chrám stojící na tři metry vysokém pódiu byl tedy zasvěcen bohu slunce Heliovi. Po schodišti vstupujeme mezi 24 jónských sloupů (6×8) – za tónů Vardanyanova duduku. Římský historik Tacitus popsal cestu krále Trdata I. (angl. Tiridates) do Říma – císař Nero nechal vztyčit jeho sochu a dokonce uspořádal na jeho počest gladiátorské představení. Trdat I. byl v Římě potvrzen jako arménský král a podpořen i financemi z císařské pokladny. Někteří historikové se ale domnívají, že nápis se zmiňuje o králi Trdatovi III. (Trdat Veliký, který přijal křesťanskou víru). Rozšířila se též teorie, že chrám je hrobkou římsko-arménského krále Sohaema, který vládl v letech 144–186 s krátkou přestávkou, kdy byl svržen partským vojskem a žil v bezpečí v Římě.

Chrám byl poničen za vpádu Timura Lenka, co nezničil dobyvatel, dokonalo velké zemětřesení v roce 1679. Kusy sloupů, vlysů i architrávu zůstaly v troskách na místě až do prvních vykopávek na začátku 20. století. Za sovětské vlády byl chrám znovupostaven v letech 1969–1975. Knižní průvodce slibuje mozaiky v římských lázních, ale budova nedaleko chrámu, připomínající spíše nějakou kůlnu, byla zamčená a nepřístupná. Uvnitř je jediná zachovalá mozaika v Arménii, pochází ze 3.-4. století a je na ní mořská bohyně Thetis, dcera boha Nérea a matka legendárního dobyvatele Tróje Achillea, vznášející se na delfínu v moři v modrozelených barvách. Vedle chrámu jsou základy starých kostelů. Arménie je nejstarší křesťanskou zemí světa, konverze krále ke křesťanství se oficiálně klade do roku 301. Historici tento údaj zpochybňují a předpokládají, že k němu došlo spíše po roce 313. Lze totiž předpokládat, že Trdatův postoj se nijak nelišil od náboženské politiky Říma a v letech 302–303 se v římské říši odehrávalo velké pronásledování křesťanů císařem Diokleciánem. A teprve v roce 313 vydal Konstantin Veliký tzv. Edikt milánský, kterým zaručil křesťanům svobodu vyznání v říši.

Pár kroků za chrámem padá strmý sráz dolů do stejnojmenné soutěsky, kterou se prodírá říčka Azat. Naproti vidíme čedičové varhany vytesané sochařem jménem čas. Ostroh nad sto metrů hlubokým údolím je dobře chránitelný, není divu, že nejstarší stopy osídlení pocházejí ze třetího tisíciletí před naším letopočtem. Pevnost a chrám zde stály už za urartských králů někdy v době, kdy byla založena pevnost i na místě dnešního hlavního města Jerevanu, který je starší než antický Řím.

Další informace na:
http://www.armenianmonuments.org/en/monument/Garni

Další články z Arménie:
http://www.cestomila.cz/zeme/19-armenie