ARMÉNIE

vlajka ARMÉNIE

ANGLICKY: Armenia
OFICIÁLNÍ NÁZEV STÁTU: Hayastani Hanrapetut´yun

VELVYSLANECTVÍ: v ČR, Praha armembassy.cz@mfa.am
ÚŘEDNÍ JAZYK: arménština
NEJUŽÍVANĚJŠÍ EVROPSKÝ JAZYK: ruština
VÍZOVÁ POVINNOST: ano
MĚNA: dram 100 AMD = 5 Kč

ROZLOHA: 29 743 km2
POČET OBYVATEL: 3 240 000
HUSTOTA OBYVATEL NA 1 KM2: cca 109

ETNICKÉ SLOŽENÍ: drtivá většina Arméni, dále Kurdové, Rusové
NÁBOŽENSTVÍ: drtivá většina křesťané

HLAVNÍ MĚSTO: Jerevan 1,5 mil. obyv.
DALŠÍ MĚSTA: Gyumri, Hrazdan, Vanadzor, Ijevan

LETECKÉ SPOLEČNOSTI: Armavia Aircompany www.armavia.aero
Armavia létá do asi dvou desítek zahraničních destinací

MEZINÁRODNÍ LETIŠTĚ v Jerevanu: Yerevan-Zvartnots Airport

ZDRAVOTNÍ RIZIKA A DOPORUČENÁ OČKOVÁNÍ: hepatitida A, B, tetanus, břišní tyfus, vzteklina

KDY CESTOVAT: jaro, podzim, do horských oblastí v létě
Výhodné letenky do Arménie koupíte zde.

ČASOVÉ PÁSMO: UTC +4

SEZNAM PAMÁTEK UNESCO:
kláštery Haghpat a Sanahin
údolí Azat s klášterem Geghard
Echmiatsin – katedrála, kostely a archeologické naleziště Zvartnots

NÁRODNÍ DOMÉNA: .am
ZAJÍMAVÉ INTERNETOVÉ ADRESY:
www.armenica.org
www.armenianhighland.com
www.armgate.com
www.armeniapedia.org
www.psalmtours.com
www.armeniaexplorer.com
www.christiansforarmenia.org
www.armenianphoto.com
www.aspar.am
www.atb.am

Diskuze: ARMÉNIE

Rádi uvítáme vaše příspěvky a zkušenosti, které cestovatelům pomohou na jejich putování. Pokud byste chtěli zveřejnit svůj článek či informace, napište. Děkujeme.

 
zobrazit mapu na celou obrazovku

Články - ARMÉNIE

Knižní tipy: Pohádka o poslední myšlence Petr Nejedlý

Knižní tipy: Pohádka o poslední myšlence

Arménovi oči jsou chlípné, zákeřné, chtivé, úskočné, prohnané, přesně jako u Židů a Řeků. Tyto tři národy jsou ztělesněním zla světa!… Nejvíce mne rozčilují oči Arménů. A i kdyby neexistoval žádný jiný důvod k jejich vyhlazení, pak by se tím důvodem staly jejich oči.“ Pohádka o poslední myšlence je drsné čtení.

Klášter Geghard aneb Do srdce středověkého arménského křesťanství Petr Nejedlý

Klášter Geghard aneb Do srdce středověkého arménského křesťanství

Na rozdíl od mnoha jiných arménských kostelů je Geghard snadno dostupný i z hlavního města Jerevanu, přesto, jako by stál na konci světa. Přeháním, vím, nuže, alespoň stojí ve skalách na konci silnice, která dále údolím Azat nepokračuje. Před vstupem do areálu prodávají místní babičky koláče a další pochoutky, o případném nákupu ale budeme uvažovat až po prohlídce. Vstup do klášterů je v Arménii zdarma a na první pohled je patrné, že v arménských klášterech neplatí žádná omezení v oblékání, nebo je nikdo nedodržuje a nikdo se nad nedodržováním nepohoršuje. V Arménii chodí ženy do klášterů i v minisukních a s hlubokými výstřihy.

Chrám Garni <br>aneb Po stopách Římanů v Arménii Petr Nejedlý

Chrám Garni
aneb Po stopách Římanů v Arménii

Je to omračující podívaná, daleko na východě v arménských horách, téměř na konci římské říše a jakoby na konci světa – stojí na okraji hluboké bazaltové strže antický chrám s jónskými sloupy. A v sousedství pozůstatky římských lázní s mozaikou, na níž se na delfínovi vznáší mořská bohyně Thetis, matka legendárního dobyvatele Tróje Achillea.

Sevanavank:<br>Kamenný svědek nad jezerem Sevan Petr Nejedlý

Sevanavank:
Kamenný svědek nad jezerem Sevan

Klášter Sevanavank byl založen v polovině devátého století, v době, kdy se Arméni vymaňovali z dvousetletého arabského porobení a sílícího vlivu islámu. Jako němý kamenný svědek znovu se šířícího křesťanství shlíží ze skal na studené vody jezera Sevan, ležícího v nadmořské výšce 1900 metrů.

Jerevan: Starší než Řím Petr Nejedlý

Jerevan: Starší než Řím

Jerevan se pyšní svým věkem – je dokonce starší než Řím, první pevnost zde urartský král Argišti I. založil již v roce 783 před n. l. Nejedná se o nějakou legendu předkládanou turistům. Ve Státním muzeu arménské historie vystavují originální kámen, do něhož nechal Argišti I. svůj příkaz vyrýt klínovým písmem na věky věků.

Aždahak – nejkrásnější sopka v Arménii Petr Nejedlý

Aždahak – nejkrásnější sopka v Arménii

Geghamský hřbet, to je 127 vyhaslých sopek, které se zdvíhají z náhorní roviny v nadmořské výšce kolem 3000 metrů jižně od jezera Sevan. Nejvyšším vrcholem pohoří je hora Aždahak, v jejímž 90 metrů hlubokém kráteru se leskne jezero z roztátého sněhu. Všude kolem lávová pole a červenočerná barva. Výhled z Aždahaku je okouzlující, na jedné straně se lesknou vody Sevanu a všude kolem se tyčí kužele sopek, které naposledy bouřily přibližně před 3 až 5 tisíci lety.

Krávy a policejní hlídky <br>aneb Z Dilijanu ke klášteru Goshavank Petr Nejedlý

Krávy a policejní hlídky
aneb Z Dilijanu ke klášteru Goshavank

Zpočátku mi nedocházelo, proč je Dilijan, docela nehezké město s rozpadající se sovětskou architekturou, jedním z turistických center Arménie. Dilijan obklopují husté lesy, kam se jezdí rekreovat především lidé z horkého Jerevanu. A pouhých 25 kilometrů od Dilijanu stojí klášter Goshavank, který už na konci 12. století patřil k nejvýznamnějším v celé Arménii.

Noraduz – 800 chačkarů nad jezerem Sevan Petr Nejedlý

Noraduz – 800 chačkarů nad jezerem Sevan

Noraduz by byla docela obyčejná arménská vesnička nedaleko jezera Sevan, do které by cizinec zavítal jen náhodou. Kdyby – na kopci nad Noraduzem nestál starobylý hřbitov s osmi stovkami kamenných stél s motivem kříže. Nejstarší z nich pocházejí z 10. století. Těmto stélám se říká chačkary a nikde na světě jich není tolik, jako v Noraduzu.

Khor Virap aneb Jak jsem se v Arménii (ne)stal kmotrem Petr Nejedlý

Khor Virap aneb Jak jsem se v Arménii (ne)stal kmotrem

Ta kobka je hluboká asi sedm metrů a slézá se do ní úzkým otvorem po žebříku s 27 schůdky. Baťůžek jsem musel nechat nahoře, s tím bych neprolezl. Ale žádné obavy, kdo by ho v Arménii kradl a ještě k tomu v klášteře. V této kobce se před přibližně 1700 lety rozhodlo o náboženství Arménů, tady byl údajně 13 let vězněn sv. Řehoř Osvětitel, který obrátil na víru krále Trdata III. (Trdat Veliký) a Arménie se tak stala první křesťanskou zemí světa.

Příběhy z arménských silnic Petr Nejedlý

Příběhy z arménských silnic

V Arménii platí na silnicích jiná pravidla než tady, vyprávěl mi se smíchem Eduard Sarkisjan, předseda Občanského sdružení Arménský dům. A tak jsem byl na ty divoké arménské řidiče zvědavý. Během mého arménského putování jsem se stal – minimálně na dvě hodiny denně – jejich spolujezdcem, zákazníkem, ale také hostem. A být hostem v Arménii, to si lze opravdu užít, Arméni jsou pohostinným národem. Kde jinde svým zákazníkům kupují taxikáři kila meruněk.

Noravank – arménský klášter v červených horách Petr Nejedlý

Noravank – arménský klášter v červených horách

Na konci osmikilometrového kaňonu, jakoby na konci světa, kde končí silnice, stojí pod červenými skalami jeden z nejkrásnějších klášterů v Arménii. Postavil ho ve 14. století uznávaný architekt Momik, který využil místního načervenalého kamene a vystavěl klášter v dokonalé barevné harmonii s okolními horami.

Klášter Tatev aneb pět set mnichů-filozofů hlubokých jako moře Petr Nejedlý

Klášter Tatev aneb pět set mnichů-filozofů hlubokých jako moře

Historik Stepanos Orbelian napsal ve 13. století, že v Tatevu pobývá na 500 mnichů-filozofů „hlubokých jako moře“, hudebníků, kaligrafů, malířů. Tatev se nejednou vzpamatoval z ran, které mu způsobily invaze Seldžuků a dalších nájezdníků a znovu vyvstal z popela jako náboženské a kulturní centrum Arménie.

Karahunj aneb z Jerevanu za arménskou Stonehenge Petr Nejedlý

Karahunj aneb z Jerevanu za arménskou Stonehenge

To místo v arménských horách se jmenuje Karahunj, Wikipedie dokonce tvrdí, že oficiálně Observatoř Karahunj podle rozhodnutí arménského parlamentu. Místní lidé ale spíše používají výraz Zorats Karer (Zorac Karer), což znamená Kamenný kalendář. Observatoř je prý stará až 7500 let, jméno Karahunge použil již ve 13. století historik Stepanos Orbelian.

Arménie aneb ruským uazem do kráteru vyhaslé sopky Ughtasar Petr Nejedlý

Arménie aneb ruským uazem do kráteru vyhaslé sopky Ughtasar

Podle knižního průvodce lze cestu na Ughtasar vyjet jen uazem (UAZ je zkratka Ulianovskij Avtomobilny Zavod). Očekával jsem tedy výkonný džíp s pohonem 4×4. Před hotelem v Sisianu ale ve smluvený čas stála jakási dodávka. Její řidič se jmenoval Tsigan a jeho tvář byla snědší než tváře většiny Arménů. Říkám Tsiganovi, že tímhle nejedu, že byl slíben uaz. A on – to je uaz. Později jsem se dočetl, že to byl model 452 z roku 1965. Co by člověk požadoval za pouhých 1250 Kč… (cena za auto bez ohledu na počet lidí uvnitř). Každopádně jsem Tsiganovi uvěřil, že to skutečně uaz je a že to nahoru bezpečně vyjede.

E. Sarkisjan: V Arménii se dobře jí a pije. <br>I „násilím“. Petr Nejedlý

E. Sarkisjan: V Arménii se dobře jí a pije.
I „násilím“.

Eduard Sarkisjan je předsedou Občanského sdružení Arménský dům, jehož posláním je prezentovat v ČR kulturu a tradice arménského národa, sloužit jako informační zdroj o historii a současnosti Náhorního Karabachu, přispívat k rozvoji vzájemných vztahů mezi ČR a Arménií v oblasti cestování a podnikání a také podporovat humanitární a rozvojové projekty v Arménii a Náhorní Karabašské republice. V rozhovoru pro www.cestomila.cz vypráví o arménské pohostinnosti, vztahu Arménů ke komunismu, a doporučuje navštívit Náhorní Karabach, v současnosti bezpečný a dosud nezasažený a nezkažený turistickým ruchem.