ČÍNA

vlajka ČÍNA

ANGLICKY: China
OFICIÁLNÍ NÁZEV STÁTU: Zhonghuá Rénmín Gónghéguó

VELVYSLANECTVÍ: v ČR, Praha www.chinaembassy.cz
ÚŘEDNÍ JAZYK: čínština
NEJUŽÍVANĚJŠÍ EVROPSKÝ JAZYK: angličtina
VÍZOVÁ POVINNOST: ano
do Hongkongu: ne
MĚNA: juan 1 CNY = 3,3 Kč
v Hongkongu: hongkongský dolar 1 HKD = 2,6 Kč

ROZLOHA: 9 572 900 km2
POČET OBYVATEL: 1 339 000 000
HUSTOTA OBYVATEL NA 1 KM2: cca 140

ETNICKÉ SLOŽENÍ: 92 % Číňané, zbytek asi 60 národnostních menšin (Čuangové, Mandžuové, Chuejové, Miaové, Ujgurové, Tibeťané, Mongolové
NÁBOŽENSTVÍ: 70 % bez vyznání, dále lidová náboženství, buddhismus, taoismus, islám, křesťanství

HLAVNÍ MĚSTO: Peking 20 mil. obyv.
DALŠÍ MĚSTA: Šanghaj, Hongkong, Kuang-Čou

LETECKÉ SPOLEČNOSTI: Air China www.airchina.com
China Southern Airlines www.csair.com
China Eastern Airlines www.flychinaeastern.com
hongkongská letecká společnost: Cathay Pacific www.cathaypacific.com – podle Skytrax v roce 2009 světové aerolinky roku

MEZINÁRODNÍ LETIŠTĚ v Pekingu: Beijing Capital International Airport
v Šanghaji: Shanghai Hongqiao International Airport
v Hongkongu: Hongkong International Airport (Chek Lap Kok Airport)

ZDRAVOTNÍ RIZIKA A DOPORUČENÁ OČKOVÁNÍ: malárie (v jižních oblastech), hepatitida A, B, tetanus, břišní tyfus, vzteklina, japonská encefalitida

KDY CESTOVAT: jaro, podzim, vyhněte se čínskému novému roku
Výhodné letenky do Číny koupíte zde.

ČASOVÉ PÁSMO: UTC +8

SEZNAM PAMÁTEK UNESCO:
císařské hrobky dynastií Ming a Qing
císařské paláce dynastií Ming a Qing v Pekingu a Šenjangu
mauzoleum císaře Qin s hliněnou armádou
skalní buddhistické chámy Mogao
svatá hora Taishan
Zhoukoudian – archeologické naleziště prehistorického Pekingského
 člověka
Velká čínská zeď
Huangshan – „nejkrásnější hora Číny“
rezervace Huanglong
rezervace v údolí Jiuzhaigou
rezervace Wulingyuan
paláce a chrámy v pohoří Wudang
Tibet – palác Potala, klášter Jokhang, palác Norbulingka
paláce a chrámy v Chengde
Qufu – Konfuciův chrám a hřbitov, sídlo rodiny Kong
NP Lushan s buddhistickými a taoistickými chrámy
posvátné buddhistické místo – hora Emei včetně obří sochy Buddhy  v Leshanu
Ping Yao – staré město
klasické čínské zahrady v Suzhou
staré město Lijiang
Peking – císařské zahrady a letní palác
Peking – chrám Nebe (císařský obětní oltář)
skalní kresby v Dazu
kulturní oblast hory Wuyi
staré vesnice Xidi a Hongcun
jeskyně Longmen s buddhistickými sochami
hora Qingcheng (centrum taoismu) a Dujiangyanský zavlažovací systém
Yungang – buddhistické jeskyně se sochami
NP Tři souběžné řeky v oblasti Yunnan
Koguryo – archeologická naleziště, stará hlavní města a hrobky
Macao – historické centrum
Sichuan – rezervace pandy velké
Yin Xu – archeologická lokalita s pozůstatky starověkého hlavního města
Kaiping – několikapatrové opevněné domy diaolou
Jihočínská krasová oblast
hliněné domy Tulou v provincii Fujian
NP Mount Sanqingshan
Wutai – svatá hora buddhismu
Dengfeng – historické monumenty
krajina China Danxia
kulturní krajina rýžových teras Honghe Hani
region Xinjiang Tianshan
Chang'an-Tianshan – úseky historické Hedvábné stezky
Velký kanál Peking–Chang-čou
sídla domorodých úřadů tchu-s’

NÁRODNÍ DOMÉNA: .cn
ZAJÍMAVÉ INTERNETOVÉ ADRESY:
http://english.visitbeijing.com.cn
www.kinabaloo.com
www.ebeijing.gov.cn

zobrazit mapu na celou obrazovku

Články - ČÍNA

Jaroslav Klokočník: Čínské pyramidy Petr Nejedlý

Jaroslav Klokočník: Čínské pyramidy

„Byla to trošku drzost jet do Číny na konferenci referovat o čínských pyramidách“ říká Jaroslav Klokočník, vědecký pracovník Astronomického ústavu AV ČR. Přestože o pyramidách v Číně kolovaly zvěsti již od 2. světové války (a výjimečně i dříve), čínské úřady jako by se slova „pyramida“ obávaly. Jaroslav Klokočník se nejprve vydal na virtuální prohlídku stovky pyramid v okolí města Si-an (Xi´an) na Google Earth v roce 2008 na doporučení své kolegyně, v roce 2011 měřil přímo v Číně jejich orientaci a výsledkem jeho objevitelských aktivit je kniha Čínské pyramidy, která vyšla v roce 2015. A o čínských pyramidách vyprávěl Jaroslav Klokočník i v rozhovoru pro www.cestomila.cz.

Jarmila Flaková

Knižní tipy: Čínské pyramidy

Čínské pyramidy jsou pro většinu veřejnosti doposud velkou neznámou. Oblast Xi´anu (Sianu), ve které se nacházejí dokonce stovky čínských pyramid, byla pro cizince dlouhou dobu zcela nepřístupná. Sami Číňané své pyramidy úmyslně tajili důkladným zalesňováním tak, aby vypadaly jako přirozené kopce. Možná je však tímto způsobem chtěli jen ochránit před erozí. V dnešní době družicových snímků je ovšem snaha pyramidy utajit už zcela marná. A tak nám autor této knihy, Prof. Ing. Jaroslav Klokočník, DrSc., vědecký pracovník Astronomického ústavu Akademie věd ČR, postupně odkrývá dlouho utajované tajemství čínských pyramid.

Ondřej Klimeš: Starý východní Turkestán mizí, zbývá mu posledních 10 až 15 let Petr Nejedlý

Ondřej Klimeš: Starý východní Turkestán mizí, zbývá mu posledních 10 až 15 let

Mgr. Ondřej Klimeš Ph.D. se specializuje na dějiny a politiku Ujgurské autonomní oblasti Sin-t´iangu, otázku ujgurské národní identity i politické dějiny moderní Číny a její národnostní politiku. V rozhovoru pro www.cestomila.cz vypráví o nerovnoprávném postavení Ujgurů v čínské společnosti, varuje, že se bourají tisíc let staré čtvrti, které by měly být zapsány na seznam UNESCO, popisuje cestování Ujgurskou autonomní oblastí a zdůrazňuje, že Ujgurové mají smysl pro humor a báječnou kuchyni.

Čínská kuchyně a její nejpodivnější jídla, <br>která pravděpodobně nikdy nezkusíte Adam Vitoš

Čínská kuchyně a její nejpodivnější jídla,
která pravděpodobně nikdy nezkusíte

V každé kultuře existují pokrmy, které se vymykají našemu pojetí jídla a stojí hodně odvahy je ochutnat. Francouzská kuchyně má plesnivé (a smrduté) sýry nebo hlemýždě a žáby. Nemusíme ale hledat za hranicemi! Podívejme se třeba na naše olomoucké syrečky nebo jitrnici z krve a střívka – příslušníci mnoha jiných národů by jistě měli velký problém tato jídla pozřít.

Knižní tipy: ČÍNA – Střípky z jižního Podnebesí Petr Nejedlý

Knižní tipy: ČÍNA – Střípky z jižního Podnebesí

Co mi ale naprosto vyrazilo dech, to byla úžasná „Studna dračího pramene“, pečlivě ukrytá v křivolakých kamenných uličkách. Voda v ní je úžasně čistá, u jejího dna plavou desítky ryb. Tato hlavní studna má tvar osmiúhelníku a po její levé straně stojí dvě stély z doby vlády císaře Qianlonga (1736 – 1796, dyn. Qing), které poskytují detailní záznam o její opravě. O kousek dál je několik čtvercových studen, které slouží pro praní prádla a i dnes se hemží osobami převážně ženského pohlaví, které důsledně mlátí mokrým oblečením o kamennou dlažbu a zbavují jej tak nečistot. Hlavní památka ale stojí uprostřed hlavní studny. Je jí sloup s motivy draka, ryby (oboje je v Číně symbolem štěstí), bůžka dlouhověkosti a síně nesmrtelných, které se váží k čínské mytologii. Tuto vzácnost uchránil před rudými gardami za Kulturní revoluce jeden kádr, který posbíral zbytky zdravého rozumu a sloup pomocí provazu strhnul pod hladinu a ukryl jej na dně.

Liang-šan: Chladné hory, které zahřejí srdce dobrodruha Jan Karlach

Liang-šan: Chladné hory, které zahřejí srdce dobrodruha

Pečlivě upravený knírek a v koutku úst věčně doutnající ocucané žváro. U pásku klíčky zavěšené na karabince, pečlivě nažehlené puky černých či tmavě modrých tesilek a kožené botky, nejlépe do špičky. Obuv je důkladně vyleštěná jen do chvíle, než v nich majitel totálně zapadne do bahna, většinou ve snaze vyprostit uvízlý autobus.

Jan Karlach: <br>Z autentické staré Číny zbyly jen střípky Petr Nejedlý

Jan Karlach:
Z autentické staré Číny zbyly jen střípky

Jan Karlach je autorem etnografického cestopisu jižní Čínou s názvem „Čína: Střípky z jižního Podnebesí“, který v loňském roce vydalo nakladatelství Gasset. Do Číny přiletěl poprvé v roce 2006 a od té do doby se tam pravidelně vrací, mj. studoval v Čcheng-tu v provincii Sečuán. Zaměřuje se na problematiku národnostních menšin, především Nuo-suů z jižního Sečuánu. V rozhovoru pro www.cestomila.cz vypráví, že tibetská kultura, tak jak je většinovým etnikem Chanů interpretována, pomalu spěje v Číně do mainstreamu, ale o sečuánské menšiny je pramalý zájem. Kritizuje nejen čínský domácí turismus, pochvaluje si relativně bezpečné cestování těžce dostupnými horami i podél barmské hranice. A na závěr vypráví o Kuej-jangu, který považuje za jedno z čínských hlavních měst psího masa.

Daniel Berounský: <br>Nová generace Číňanů je fascinována Tibetem Petr Nejedlý

Daniel Berounský:
Nová generace Číňanů je fascinována Tibetem

Daniel Berounský, Ph.D. vyučuje tibetanistiku na Ústavu jižní a centrální Asie FFUK. V rozhovoru pro www.cestomila.cz vypráví nejen o svém výzkumu lokálních božstev v Amdu, ale také o fascinaci mladé čínské generace Tibetem a jeho tradicemi, i o tom, že moderní svět vtrhl i do Tibetu a místní mniši hrají fotbal s turisty.