ÍRÁN

vlajka ÍRÁN

ANGLICKY: Iran
OFICIÁLNÍ NÁZEV STÁTU: Jomhuri-ye Eslami-ye Iran

VELVYSLANECTVÍ: v ČR, Praha iranemb_sec@volny.cz
ÚŘEDNÍ JAZYK: perština (fársí)
NEJUŽÍVANĚJŠÍ EVROPSKÝ JAZYK: angličtina
VÍZOVÁ POVINNOST: ano
MĚNA: iránský riál 100 IRR = 0,1 Kč

ROZLOHA: 1 648 196 km2
POČET OBYVATEL: 75 000 000
HUSTOTA OBYVATEL NA 1 KM2: cca 44

ETNICKÉ SLOŽENÍ: 52 % Peršané, 24 % Ázerbájdžánci, 8 % Kurdové
NÁBOŽENSTVÍ: 98 % muslimové (93 % šíité, 5 % sunnité), dále zoroastriáni, křesťané, jezídové

HLAVNÍ MĚSTO: Teherán 13 mil. obyv.
DALŠÍ MĚSTA: Isfahán, Šíráz, Tabríz, Mašhad, Qom, Ahváz

LETECKÉ SPOLEČNOSTI: Iran Air www.iranair.com
MEZINÁRODNÍ LETIŠTĚ v Teheránu: Tehran Imam Khomeini International Airport

ZDRAVOTNÍ RIZIKA A DOPORUČENÁ OČKOVÁNÍ: malárie, hepatitida A, B, tetanus, břišní tyfus, vzteklina, cholera

KDY CESTOVAT: jaro, podzim
Výhodné letenky do Íránu koupíte zde.

ČASOVÉ PÁSMO: UTC +3,5

SEZNAM PAMÁTEK UNESCO:
Isfahan – Meidan Emam monumentální náměstí s mešitami a palácem
Persepolis – ruiny starověké perské metropole
Tchogha Zanbil – zikkurat z doby elamské říše
Takht-e Suleiman – archeologické naleziště se zoroastriánskou svatyní
Bam – hliněné středověké město
Pasargadae – ruiny prvního hlavního města perské říše
mauzoleum Soltaniyeh
Bisotun – starověké perské basreliéfy ve skalách
arménské kláštery – sv. Štěpán, sv. Tadeáš a Dzordzorova kaple
Shushtar – historický vodovodní systém
Tabriz – historický bazar
Sheikh Safi al-Din Khanegah a komplex svatyně v Ardanilu
palác Golestan v Teheránu
Shahr-i Sokhta – archeologická lokalita
kulturní krajina Maymand
Súsy – archeologická lokalita

NÁRODNÍ DOMÉNA: .ir
ZAJÍMAVÉ INTERNETOVÉ ADRESY:
www.historicisfahan.com
www.persian-art.cz
www.sacred-destinations.com/iran/tchogha-zanbil.htm
www.irpedia.com/iran-tourist-attractions

Diskuze: ÍRÁN

Rádi uvítáme vaše příspěvky a zkušenosti, které cestovatelům pomohou na jejich putování. Pokud byste chtěli zveřejnit svůj článek či informace, napište. Děkujeme.

 
zobrazit mapu na celou obrazovku

Články - ÍRÁN

Knižní tipy: Írán plný mučedníků Petr Nejedlý

Knižní tipy: Írán plný mučedníků

Poutavé, místy drsné a syrové vyprávění – k hrobkám světců, k nimž míří nekonečná procesí, do hlučných průvodů kajícných věřících i na soukromé duchovní rituály, kam obvykle může pouze pravověrný muslim.

Břetislav Tureček: V Íránu nedávejte najevo, že jste drsňák ze Západu Petr Nejedlý

Břetislav Tureček: V Íránu nedávejte najevo, že jste drsňák ze Západu

Břetislav Tureček je novinář a fotograf, který působil pět let jako zpravodaj Českého rozhlasu na Blízkém východě. Jednou z jeho nejoblíbenějších blízkovýchodních zemí je Írán, o kterém píše ve svých knihách. Ta poslední – Labyrintem Íránu – vyšla letos a popisuje světlé i stinné stránky života v zemi, která i na začátku 21. století vyvolává v mnoha Evropanech pocit neznáma a obav. V rozhovoru pro www.cestomila.cz vypráví Břetislav Tureček o probíhajícím postním měsíci ramadánu, kuriózní příhodě, kdy trávil noc na muslimském hřbitově, vysvětluje systém íránské zdvořilosti a že v Evropě slavné íránské filmy zajímají v Íránu jen intelektuály. A varuje před pohybem v pohraničních oblastech.

Knižní tipy: Poklad perské poezie – Haféz Petr Nejedlý

Knižní tipy: Poklad perské poezie – Haféz

„…a ejhle, na nebesích, jaký div: sám Mesiáš se pustil do tance, když verše Hafézovy Venuše zazpívala…“, tyto verše o sobě neváhal napsat Haféz, perský básník, o němž německý filozof Nietsche prohlásil: „Krčma, kterou jsi postavil, je větší než kterýkoliv jiný dům. Nikdo není schopen pít víno, které si připravil.“

Íránistka Zuzana Kříhová <br>o íránských ženách i mužích Petr Nejedlý

Íránistka Zuzana Kříhová
o íránských ženách i mužích

PhDr. Zuzana Kříhová je íránistka se specializací na perský jazyk a literaturu. V rozhovoru pro www.cestomila.cz vypráví o íránských ženách i mužích, o hidžábu uctívaném i zatracovaném, o nemravně oděných chodkyních, perském smyslu pro humor i o iránském „přeháfezování“.

Blízký východ před 45 lety – 1. díl – Írán Pavel Bašta

Blízký východ před 45 lety – 1. díl – Írán

Jaký byl Írán na konci 60. let? Malý obrázek si můžete udělat z fotografií Mirky Baštové. Ze stovek starých diáků jsem připravil devatenáct, které mapují cestu přes Teherán, Isfahán, Ahvaz, Susy, Hamadán a Qom. Mešity a náměstí nesly šáhovo jméno (dnes jsou přejmenovány po imámu Chomejním), intelektuální kruhy podléhaly marxistické ideologii a opoziční spisovatelé emigrovali do Moskvy. A západní archeologové postupně představovali světu poničené perské památky.

Pasargadae a Persepolis – <br>v srdci starověké perské říše Petr Nejedlý

Pasargadae a Persepolis –
v srdci starověké perské říše

V blízkosti Šírázu leží tři významné starověké lokality – Pasargadae (Pasargády), Persepolis a Naghsh-e Rostam (Nakš-e Rostam). Protože mezi nimi neexistuje žádná veřejná doprava, je komplikované navštívit je v rámci jednodenního výletu. Nejdražší variantou je pronajmutí taxíku na celý den, protože šírázští taxikáři, vědomi si blízkosti starověkých památek, nastavují laťku vyjednávání na íránské poměry odporně vysoko.

Šíráz – Přes hory a doly do íránské krčmy Petr Nejedlý

Šíráz – Přes hory a doly do íránské krčmy

…a ejhle, na nebesích, jaký div: sám Mesiáš se pustil do tance, když verše Hafézovy Venuše zazpívala… Čítával jsem tyto verše a více a více jsem toužil zatoulat se ke kořenům básníka, kterého od 15. století miluje snad každý Peršan. Básníka, o němž německý filozof Nietsche prohlásil: „Krčma, kterou jsi postavil, je větší než kterýkoliv jiný dům.“ Krčma? Ale o té až později…

Welcome to Iran Petr Nejedlý

Welcome to Iran

Turečtí celníci mě zamkli do slabě osvětlené místnosti plné lidí tlačících se u východu na druhé straně. Na stěně fotografie imáma Chomejního, všude kolem ženy v černých čádorech. Plné dvě hodiny jsem strávil na tomto nevlídném místě, než se otevřely dveře a sloužící íránský důstojník mi podal ruku a řekl větu, kterou jsem od tohoto okamžiku slyšel nejčastěji – Welcome to Iran.

Chogha Zanbil – taxíkem jižním Íránem za zikkuratem Petr Nejedlý

Chogha Zanbil – taxíkem jižním Íránem za zikkuratem

Zikkuraty. Tyčily se z rovinaté mezopotamské krajiny jako posvátné hory k nebi. Zikkuraty stály v Uru, Eridu, Nippuru, Aššuru a dalších mezopotámských městech. Ale také v Elamu, říši, která po stovky let soupeřila se sumerskou. Elam ležel dále na východ směrem do dnešního Íránu a jeho hlavním městem byly Susy.

Sultaníje (Soltaniyeh) <br>aneb Jak Íránci učili Mongoly islám Petr Nejedlý

Sultaníje (Soltaniyeh)
aneb Jak Íránci učili Mongoly islám

Sultaníje – hrobka sultána Öldžejtüa – osmiúhelníkové mauzoleum s osmi minarety a kupolí vysokou 49 metrů. Jakoby ji stvořil Brunelleschi, tvůrce kupole florentského dómu, jenže ten postavil své obdivované dílo o stovku let později. Možná se chodil učit do íránských stepí.