články

Jezera bývají okouzlující, u jezer člověk rád spočine, oddá se odpočinku a nechá k sobě promlouvat tichou vodní hladinu. K jezerům to lidi odjakživa přitahuje. A pokud jsou jezera osvěžením při náročných horských túrách, jako je tomu v národním parku Aigüestortes i Estany de Sant Maurici, tím lépe. Je jich tam na dvě stovky a dělají z tohoto jediného katalánského národního parku nejkrásnější kout Pyrenejí.

Tequila proudem neteče (vlastně, jak kde), ale revoluce má v živých barevných uličkách San Cristóbalu de las Casas své místo. Černé vlajky s rudou pěticípou hvězdou uprostřed na tričkách, čepicích, plakátech i zdech nelze přehlédnout. Často jsou k vidění červená trička s černobílou kresbou maskované ženy s dítětem v náručí a vztyčenou levou paží se zaťatou pěstí. Kolem nápis Sin mujer no hay revolución, tedy: Bez ženy není revoluce.

San Juan Chamula je na první pohled nenápadná vesnice (za poslední dvě desetiletí se hodně rozrostla) s obyčejným kostelem. Jenže… podobný šamanský kostel pravděpodobně nikde jinde na světě neexistuje. Co první udeří do očí – nejsou zde lavice! Takové, jaké obvykle z kostelů známe. Podlaha je vystlaná jehličím! A na jehličí se modlí a kurýruje. Po šamansku.

Když se nad Alpami jižně od Salzburgu rozsvítí letní slunce, na pastvinách nahoře v horách se otevřou desítky certifikovaných salaší, v nichž se žije jako za našich babiček a dědů. Majitelé brzy ráno vstanou, podojí krávy, a poté nabídnout svým hostům před horskou túrou ke snídani vlastní máslo a sýr (obojí s originální pečetí), taktéž domácí špek a doma pečený chléb.

Po Tikalu je Yaxhá u stejnojmenného jezera (Laguna de Yaxhá) druhou nejzajímavější archeologickou lokalitou Peténské džungle. Z Tikalu je to do Yaxhá kus cesty, přibližně 75 kilometrů, a nikoli po dálnici. Naopak, posledních 11 kilometrů se jede po rozbité prašné cestě plné děr, mezi nimiž řidič zkušeně kličkuje, pouze tento závěr zabral plných 40 minut.

Ani v těhotenství není třeba vzdát se dovolené. Nastávající maminka by si toto krásné období měla dosyta užívat, než nastane nekonečný kolotoč kolem děťátka. Je třeba ale počítat s určitým omezením a přihlédnout k aktuálnímu zdravotnímu stavu. Ne vždy je pro nastávající maminku cestování vhodné.

Útulné alpské městečko Hüttschlag v podhůří národního parku Vysoké Taury nás přivítalo po rakousku. Před vstupem do vyšších pater hor jsme na krátkou seznamovačku s okolím a blízkým Ötzlsee vyrazili s Thomasem, který se v chladných vodách jezera koupával jako kluk každodenně. Cestou jsme pomalu míjeli ohradu se stádem jelenů a najednou vidíme dřevěné lavičky v potoce.

V odpoledních hodinách se mezi tikalskými pyramidami objevují nosálové bělohubí (Nasua narica), všežravé medvídkovité šelmy hledající potravu. Dospělí samci jsou prý samotářští, což mohu potvrdit. Ten „náš“ nosál, se kterým jsme se potkali na Plaza de los Siete Templos, snad ani nezvedl hlavu, žádný zvukový signál, žádná snaha o komunikaci, hledal pozorně v trávě, aby mu nic neuniklo. Nosálové jsou přizpůsobiví živočichové, snadno se adaptují i na přítomnost člověka, nemějte obavy, nijak se za focení a blízkost na dva tři metry nebudou hněvat.

Z kamenné pyramidy ve výšce téměř 60 metrů shlížím na koruny stromů, v jejichž větvích skáčou opice a z nichž se ozývá křik papoušků. A sem tam vystupují nad zelenou klenbu džungle špičky dalších pyramid postavených mayskými staviteli před více než tisícem let. Jedním slovem – Tikal.

Santiago Atitlán je mayská vesnice na jižní straně jezera Atitlán. Údajně nikde jinde v Guatemale nenosí v takovém množství mayské oblečení i muži, hodně jich potkáváte v tradičních kalhotách – barevně vyšívaných „kraťasech“ do půli lýtek. Santiago Atitlán je zároveň jedním z míst, kde Mayové uctívají Maximóna.

Pro milovníky aktivní turistiky a poznávání vydali v nakladatelství JOTA do češtiny přeloženého průvodce Rough Guides – USA Západ. Úchvatné národní parky, místa ze starých oblíbených westernů i indiánská puebla, sopky na Havaji a Pacifik, to vše a mnoho dalšího na více než pěti stovkách stran.

Jezero Atitlán je mnohými považováno za nejkrásnější na světě. Pokud se neztrácejí v oparu a mracích (což bylo v den našeho příjezdu), tyčí se nad jeho vodami trojice vulkánů – Tolimán, Atitlán a San Pedro, všechny vysoké přes 3000 metrů. Jezero se vytvořilo po dávných sopečných erupcích, současná obrovská kaldera je stará asi 84 tisíc let. V současnosti vulkány svou aktivitou obyvatelům okolních vesnic tolik nehrozí, San Pedro je vyhaslý, Tolimán se dlouhodobě neprojevuje a Atitlán naposledy vybuchl v 19. století.

Mont Saint–Michel, Paříž, Vallon–Pont–d´Arc, Carcassonne, Pyreneje. Pojďte se seznámit s nejkrásnějšími místy Francie.

Chichicastenango je jedním z nejznámějších měst v Guatemale. Turisté jezdí do „Chichi“, jak místní roztomile zkracují jméno svého města, za barvitými trhy, které se konají vždy ve čtvrtek a v neděli. Trhovci zaplní celé centrum kolem proslulého kostela Santo Tomás, na jehož schodech hoří obětní ohně, prodávají se květiny a polehávají psi.

Guatemala je podle rozlohy až 104. státem světa a je menší než bývalé Československo. Na jejím nevelkém území ovšem hrozí 29 sopek, tři z nich jsou/byly aktivní v posledních pěti letech – Fuego, Santa María (Santiaguito) a Pacaya. Nejdostupnější a nejnavštěvovanější z nich je Pacaya, z jejíhož kráteru do roku 2014 dlouhodobě a pravidelně vytékala láva. V současnosti podobné lávové představení Pacaya nenabízí, v březnu se ovšem zdálo, že se Pacaya opět probouzí.

Bezkonkurenčně snadno dostupný výhled na Antiguu je ze Cerro de la Cruz kousek do kopce od ruin kláštera Candelaria. Naproti za městem se až strašidelně tyčí sopka Agua, která už v minulosti město zničila, a vpravo neméně hrozivě kouřící Fuego. Kousek dále nahoru socha apoštola Jakuba (Estatua del Apóstol Santiago de los Caballeros), který shlíží na své město stejně jako děsivé vulkány. Apoštol tentokrát netřímá v pravici meč, ale křesťanskou standardu. Pod jezdeckou sochou dva policisté, přece jen, je to už poněkud odlehlé místo, a jeden toulavý pes žeroucí darovaný dlabanec.

Kdo z nás, si někdy nekoupil boty, které se mu tolik líbily, ale nohy v nich bolely, že po chvilce nemohl udělat ani krok? Většinou se to týká dam, ale ruku na srdce, pánové, kolikrát jste při výběru šlápli vedle?

Plaza Central je středem života bývalého hlavního města Guatemaly. Před téměř půl tisíciletím tehdejší Plaza Mayor (původní název náměstí) nevypadala tak idylicky. Žádné stromy, žádná fontána, pouze vodní nádrž pro koně a prašný povrch. Náměstí ale žilo, konávaly se na něm trhy, oficiální oslavy, vojenské parády i veřejné popravy.

Ráno na pražském letišti Václava Havla, večer v penzionu Casa Elena v koloniální krásce jménem Antigua Guatemala. Dle názoru mnohých je Antigua nejkrásnějším městečkem Střední Ameriky, v Guatemale neexistuje srovnatelné. A zároveň – přestože je Antigua turistickým místem – se nám v ní otevřel mayský svět, samozřejmě nikoli naplno, ale i tak to bylo otevření fascinující, mayské minulosti i současnosti.

Malta je nejmenší členskou zemí Evropské unie – uprostřed Středozemního moře přibližně 300 km od afrického pobřeží. Hlavní město Valletta je nepochybně jedním z nejmenších hlavních měst světa, měří 600×1000 metrů. Nese zdánlivě ženské jméno, bylo ale vidinou odhodlaných mužů, jejichž příběh je jedním z nejhrdinštějších dobrodružství, jaké za tisíce a tisíce let napsaly dějiny válečnictví. V současnosti se na Maltě neválčí, baví se a studují zde mladí i starší z celé Evropy. Připojte se. A nechte si vyprávět, co si nesmíte na Maltě nechat ujít…