Do plánovaného odjezdu z Al-Ula zbývalo pár hodin času, a tak jsme si přes webové stránky www.experiencealula.com zaplatili dvouhodinovou exkurzi Dadan a Jabal Ikmah (60 rijálů za osobu). Soukromá prohlídka by stála více času, a je otázkou, zda je možná, projížděli jsme chráněným oploceným územím. Exkurze nezačala právě ideálně. Autobusem nás z Winter Parku zavezli do návštěvnického centra, a zatímco jsme se těšili na sochami lvů ozdobené prastaré hrobky… stali jsme se obětí workshopu. Na internetu informují: „Vyzkoušejte si umění archeologie v jednom z nejstarších arabských království. V zastíněném prostoru kopírujícím skutečné archeologické vykopávky objevte stopy života a kultury obyvatel Dadanu pomocí autentických nástrojů a moderních vědeckých postupů“. A tak se máme hrabat v písku, objevit v něm archeologický nález, očistit ho, nakreslit, sepsat protokol, evidovat. Milé hraní pro děti, které sotva baví někoho, kdo zná práci archeologů, ale především… více než půlhodina byla pryč. A sochami lvů ozdobené prastaré hrobky jsme viděli pouze zdálky, kdo nemá fotoaparát s ultrazoomem, má smůlu i ohledně fotografií. V hrobkách datovaných až do 5. století př. n. l. byly objeveny zbytky kostí, rubáše, kusy dřeva z rakví. Přístup ke lvím hrobkám je po schodech, nepochybně patřily významnému rodu a vlivným lidem.


Návštěvnické centrum, tam vpravo se stanete obětí workshopu


Sochami lvů ozdobená prastará hrobka


Hrobky datované přibližně do 5. století př. n. l.


Okolí bývalého města Dadan

Asi kilometr od návštěvnického centra leží vykopávky města Dadan. Panuje spousta nejasností, kdy se v dějinách objevila dadanská civilizace, a kdy ji v pozdější době nahradili lihjánští králové. Archeologové naznačují, že to bylo někdy v polovině 1. tisíciletí př. n. l. Současná Al-Ula byla křižovatkou civilizací již před tisícovkami let, město Dadan bylo důležitou zastávkou karavanních cest v arabské poušti. V Dadanu se tedy mluvilo a psalo mnoha jazyky a písmy, z nichž se později vyvinulo současné arabské písmo. Dadan byl nejprve pouhý městský stát, jehož vliv končil městskými hradbami. Rozkládal se v oáze střežené pouští a nepřístupnými skalami. Později, v době vrcholu lihjánské civilizace, byl centrem mocného království. Snad byli Lihjánci potomky Kedaritů, kteří vytvořili převážně kočovnou staroarabskou kmenovou konfederaci v průběhu 8. až 7. století př. n. l. a rozšířili své území na rozsáhlou oblast v severní Arábii, která byla zmíněnou křižovatkou karavanního obchodu mezi Jemenem, Egyptem, Levantou, Mezopotámií, Persií a Řeckem. Vliv Lihjánu byl nepochybný, vždyť např. Akabskému zálivu se tehdy říkávalo Lihjanský.


Dadan ležel v oáze střežené pouští a nepřístupnými skalami


Nápisy na Jabal Ikmah umožňují nahlédnout do dávného lihjánského království


Rytiny vyprávějí mj. o každodenním životě tehdejších obyvatel


Region byl kdysi součástí římské říše, již dlouho nad ním vlají symboly Saúdské Arábie

Nápisy a další rytiny na hoře (Jabal) Ikmah umožňují nahlédnout do dávného lihjánského království, jeho starověké společnosti, kultury i náboženství. Ve skalách tmavě načervenalé hory jsou stovky nápisů, které zároveň dávají příležitost ke studiu původu arabského jazyka. Právě na skalách této hory se nachází největší koncentrace skalních rytin v Al-Ule. Thamúdejci, Lihjánci, Nabatejci, Safatejci, Minejci a další starověké národy v nich zanechali až nečekaně přesný obraz hospodářské situace, daňových systémů, obchodů i vztahů mezi sebou. Rytiny vyprávějí i o každodenním životě tehdejších obyvatel, skalní umění zobrazuje lidi, zvířata i hudební nástroje. Archeologové z těchto kreseb a nápisů identifikovali mnoho jmen božstev a vládců. Mezi nejznámější místa zmíněná v nápisech na Jabal Ikmah patří Badr, který byl dějištěm slavné bitvy u Badru a svědkem prvního velkého vojenského vítězství muslimů vedených prorokem Mohamedem.

Území Líhjánu bylo dobyto Nabatejci za vlády Aretase IV. Dokumentuje to nápis nalezený na hrobce v Hegře datovaný do roku 9 př. n. l. Nabatejskou vládu nad Lihjánem ukončil vpád římského vojska v roce 106 n. l., region byl poté připojen k římské říši.