Dramatická krása Čertovy stěny a přes balvany se valících proudů Vltavy, uchvátila i Elišku Krásnohorskou a Bedřicha Smetanu, který její libreto zhudebnil v opeře Čertova stěna:

Dost plesu! Napněte svou sílu
a vzhůru nyní k pomsty dílu!
Sem, pekelná vy roto, k práci ted’!
Zde přes Vltavu vystavte mi zed’,
běh řeky zataraste, ať se odvrátí
a novým proudem klášter uchvátí
a vše v něm ztopí, v niveč obrátí!

V Řivnáčově průvodci čtu: „…vyplněna jest příkrými žulovými skalami, zvanými Čertovou stěnou, jejíž nejdelší výběžek slove Čertova kazatelna. Vyhlídka není odtud skoro žádná, ani do údolí Vltavského“. A přece se mně zdálo, že je tomu naopak, že výhled je uchvacující – přes zalesněné svahy sice oko nedohlédne do dáli k alpským vrcholům, ale všude kolem zelené lesy, přímo naproti se tyčí svah 933 metrů vysokého kopce Luč, dole pod nohami rozsáhlá suťová pole padající až k bouřícím vodám Vltavy. Vstup do tohoto kamenného moře je zakázán a chce-li se člověk projít tím okouzlujícím korytem tam dole, musí nejprve po silnici nebo po červené značce do Loučovic, přejít přes most na levý břeh a vydat se stezkou směrem k Čertově stěně. Jenže až k břehům řeky se též nesmí. Stezka vede nejméně deset metrů od vody a chodit mimo vyznačenou cestu je v rezervaci zakázané. Čertova stěna je chráněným územím od roku 1956, Luč již od roku 1934. V roce 1992 byly sloučeny do Národní přírodní rezervace Čertova stěna – Luč. Čertova stěna je snadno dostupná, leží nedaleko silnice spojující Vyšší Brod a Lipno nad Vltavou a u silnice je parkoviště. Pro pěší sem vede červená značka z Vyššího Brodu. Podél Vltavy vede i cyklostezka, do rezervace a nejkrásnějšího úseku ale cyklisté nesmějí (část stezky je oplocená).

. . . . . . . . .

Informační cedule informuje, že velkolepost bývalých peřejí dnes připomínají ohromné žulové balvany, na kterých jsou vymleté tzv. obří hrnce. Stezka je ale příliš daleko od vody, abychom si mohli prohlédnout, co bouřící vody vymlely během dlouhých staletí. V zimních měsících neuvidíme v borových lesích ani kvetoucí vřesovec pleťový (Erica carnea, používá se i název Erica herbacea), který je domovem především v jihoevropských horách.

Řečiště Vltavy je přehrazené mohutnými balvany, jeden z posledních prosincových dnů v něm ale příliš vody neteče. Rezervace je rezervace, ale vodácké závody se v Čertových proudech pořádají, minulý rok i mistrovství Evropy v raftingu (MS se zde konalo v roce 2003). Závody samozřejmě vyžadují zvýšený průtok z Lipenské přehrady. Úsek Čertových proudů v kaňonu mezi Čertovou stěnou a Lučí při průtoku přes 30 kubíků za vteřinu je považován za jednu z nejtěžších přírodních vodáckých tratí v Evropě a do nejdivočejších částí by se neměli pouštět vodáci bez zkušeností s WW 5. Prvosjezd Vltavy pod Čertovou stěnou uskutečnil v roce 1959 Karel Knap, trenér reprezentace kanoistů (v roce 1968 emigroval a později trénoval i německé vodáky). K závodům povoluje za přísných podmínek výjimku Ministerstvo životního prostředí a diváci mají přístup k řece zapovězen, neboť by hrozilo masivní pošlapání vzácných mechů a lišejníků. Že soupeření vodáků s divokými proudy nedopadá vždy šťastně, svědčí pomníček Petra Šarocha, který zde souboj s řekou prohrál.

Kdekoli se objeví tahle kamenná moře, vždy jim lidé dodají nějakou tu legendu o ďábelských stvořeních. Nejinak je tomu i zde. Známá legenda vypráví, že stavba nedalekého vyšebrodského kláštera se pramálo zamlouvala čertovi. Ten se rozhodl zatarasit tok Vltavy, aby se řeka rozvodnila a vody zaplavily klášter. Proto svolal všechny nečisté síly, aby mu pomohly zavalit řečiště. Pekelníci ale neuspěli, hráz nebyla dokončena včas a v ranních hodinách kohoutí křik oznámil konec jejich moci. Legenda má zřejmě křesťanské kořeny, vždyť dobro v ní představuje klášter a zlo čert. V dávnější minulosti bývalo na Čertově stěně posvátné místo starých Slovanů, kteří zde uctívali své bohy.

V 18. století za Schwarzenbergů byla vypracována řada návrhů na splavnění Čertových proudů kvůli plavbě vorů. Počítalo se s rozstřelováním balvanů, stavěním jezů, řeka však nad lidským úsilím vždy zvítězila.