V posledních letech se Turín (italsky Torino) stává jednou z deseti turistických destinací Itálie – královský palác, jedno z nejkrásnějších egyptských muzeí na světě, elegantní ulice s podloubími, historické kavárny, v nichž servírují Bicerin, římské památky. A muzeum značky Fiat (Fabbrica Italiana Automobili Torino), právě v místě, kde byla první dílna, v níž se vyráběla auta této známé italské automobilky.

Barokní bazilika na hoře Superga je z mnoha míst Turína nepřehlédnutelná. V podzemí baziliky je impozantní krypta savojské dynastie, jejíž králové vládli sjednocené Itálii. Na Piazza Castello v centru města čekáme pár chvil na tramvaj číslo 15, která jede až do Sassi na předměstí na druhé straně řeky. Odtud nahoru na Supergu historickou tramvají zubačkou, cena zpáteční jízdenky 9 €. Člověk si ve voze s dřevěnými sedačkami připadá jako v předválečných letech minulého století. Cesta nahoru trvá asi dvacet minut, je dlouhá 3100 metrů z nadmořské výšky 225 metrů do 650 metrů, průměr stoupání je 13,5 %. Seshora od stanice lanovky je okouzlující výhled dolů na Turín, vidět je i Juventus Stadium. U stanice několik laviček, kavárna, posedět a vychutnat si panoramatický výhled se vyplatí, protože od baziliky ho kryjí stromy. Nahoru k bazilice je to kratičký pětiminutový výšlap.

27. dubna 1884 oznámil list Gazzetta Piemontese, že starosta města Ernesto Balbo Bertone pozval asi 150 významných osobností na výlet na horu Superga s obědem. Dopravu zajistila lanovka systému Agudio. Zubačka (italsky Tranvia a Dentiera), jaká vozí cestující nahoru v současnosti, má původ v roce 1935, práce stály více než 2,5 milionu tehdejších lir. V roce 2000 prošla rekonstrukcí a v současnosti je jednou z turistických atrakcí Turína.


Dolní stanice zubačky v Sassi


V restauraci u stanice zubačky v Sassi je stará tramvaj, takové – tažené koňskou silou – jezdívaly kdysi v Turíně


Zubačka má původ v roce 1935


Na Supergu historickou tramvají zubačkou

Prohlídka krypty s vznešenými hrobkami savojských králů stojí 5 € a nelze ji vynechat. Bazilika byla postavena díky slibu vévody Viktora Amadea, pozdějšího krále. Ten klečel 2. září 1706 na vrcholu Supergy a sliboval, při pohledu na obležený Turín, že v případě vítězství postaví na vrcholu chrám na počest Panny Marie. A tak se stalo, vojska Viktora Amadea a Evžena Savojského rozvrátila francouzské síly a zahnala je na útěk. Viktor Amadeus slib splnil, vznešený kostel byl postaven podle návrhu Filippa Juvarry v letech 1717 až 1731.

Prohlídka krypty je možná pouze s průvodcem. Italsky hovořím bez velkých zaváhání, ale pan průvodce je pravým Italem, jaké známe ze starých italských komedií. Představte si 45 minut nepředstavitelně rychlého a plynulého výkladu téměř bez přestávky. To snad nedají ani Italové, jak se říká, někdy méně je více. Začínali jsme v tzv. Sala dei Papi, v níž na stěnách visí 266 portrétů bývalých papežů zvolených katolickou církví. Poté se schází po mramorovém schodišti dolů do krypty, schodiště stráží socha z bělostného carrarského mramoru představující archanděla Michaela vítězícího nad Luciferem. Projekt krypty navrhl vnuk Filippa Juvarry Francesco Martinez v roce 1774, práci mu svěřil král Vittorio Amadeo III., dokončena byla o čtyři roky později. Více než 60 členů savojské dynastie je pohřbeno v kryptě včetně krále Vittoria Amadea II. Ne všichni savojští králové jsou ovšem pohřbeni v nitru hory nad Turínem, někteří odpočívají v římském Pantheonu, další v klášteře Hautecombe u jezera Bourget.


Člověk si ve voze s dřevěnými sedačkami připadá jako v předválečných letech minulého století


Za bazilikou je památník tragického leteckého neštěstí, v němž zahynuli fotbalisté AC Turín


Více než 60 členů savojské dynastie je pohřbeno v kryptě včetně krále Vittoria Amadea II.


Barokní bazilika na hoře Superga je z mnoha míst Turína nepřehlédnutelná

Savojská dynastie má původ ve starém Savojském hrabství, které existovalo už na začátku 11. století a zrodilo se z Arelatského království. V roce 1416 udělil nám známý Zikmund Lucemburský (liška jedna ryšavá) titul vévody Amadeovi VIII. Savojskému a z hrabství se stalo vévodství. Přibližně o 300 let později v roce 1720 se tehdejší vévoda Vittorio Amadeo II. stal panovníkem Sardinského království. Název poněkud mate, Sardinskému království v minulosti vládlo Aragonsko, Španělsko i rakouští Habsburkové, název mu zůstal i v době savojské dynastie, kdy jeho hlavními regiony byly Sardinie a Piemont. V roce 1861 se Savojští stali panovníky sjednoceného Italského království, vládli mu do roku 1946, kdy byli ze země vypovězeni na základě referenda, v němž se Italové vyslovili – ovšem pouze velmi těsným poměrem hlasů – pro zřízení republiky.

Dávnější rodokmen savojských hrabat se ztrácí v temných dobách raného středověku, kronikář Jean d'Ormeville, který žil v patnáctém století, tvrdil, že Savojská dynastie pochází ze dvora císaře Otty II. Za zakladatele rodu je považován hrabě Umberto I. řečený Biancamano (Běloruký). Každopádně Savojští patří mezi nejstarší evropské šlechtické rody. Jméno rodu snad pochází z latinizovaného keltského výrazu pro zemi pokrytou smrky.

Točité schodiště se 131 schody vede do kupole baziliky a na vnější balkon, odkud je za dobré viditelnosti nádherný výhled až na alpské čtyřtisícovky jako Monte Rosa a Gran Paradiso. Vstupné je 3 €, bohužel, v červnu byl kvůli restaurátorským pracím vstup uzavřen. Hory jsou daleko, ovšem Parco Naturale della Collina di Superga jihovýchodně od Turína je protkaný značenými stezkami.

Superga má i tragickou novodobou historii. 4. května 1949 narazilo za špatného počasí a viditelnosti do kopce letadlo, v němž cestoval fotbalový tým AC Turín (současný FC Turín). Tehdy nejlepší klub Itálie, pětinásobný mistr za sebou, jehož hráči tvořili většinu reprezentace. Havárii nikdo nepřežil, mezi mrtvými byli Valentino Mazzola i československý fotbalista a reprezentant Július Schubert. Vzadu za bazilikou je hodně navštěvovaný památník tragického leteckého neštěstí. Stojíte-li čelem k bazilice, vede k němu chodníček po pravé straně. Mimochodem, Itálie tehdy zažila takový šok, že její reprezentace cestovala příští rok na mistrovství světa v Brazílii lodí.

Superga má i „svůj“ cyklistický závod. Klasika Milán – Turín totiž v posledních letech končí právě stoupáním k bazilice nad Turínem. První ročník se jel už v roce 1876, je to nejstarší cyklistický závod v Itálii. Letos ho vyhrál Kanaďan Michael Woods.

Turín – Egyptské muzeum a Juventus Museum