Dubnová či květnová návštěva Teplických skal má tedy jednu výhodu a jednu nevýhodu. Pozitivem je ona úchvatná zvuková kulisa, negativem uzavřená část stezky v okolí Chrámových stěn, kde hnízdí přísně chráněný a u nás ohrožený sokol stěhovavý. Když se samice stará o čerstvě vylíhlá mláďata, je mimořádně plachá a hnízdo v případě vyrušení na delší dobu opustí, což může mít za následek i úmrtí mláďat. V celé ČR každoročně úspěšně hnízdí 12–15 párů sokola, jeden z nich i v Praze na věži Týnského chrámu.

„Liduprázdné ty za starodávna končiny pokrýval ohromný prales, který hlubokým temnem svým halil a tajil děsnější ještě poušť obrovských skal,“ takové byly Adršpašské skály v době Aloise Jiráska. „V širou tu pustinu lesní, jež zvučívala řevem medvědů,…jen smělí a odvážní lovci pronikali. Než ani ti se nepouštěli hloub do bludiště strmých a nepřístupných skal, které pustinou neprozkoumanou a skoro neznámou i pak zůstaly, kdy kolem umlkl řev šelem a prales podlehl ruce lidské.“

Krajina kolem Metuje se postupně zalidňovala od 13. století. Na krajích masívu Adršpašsko-teplických skal zakládali kolonisté vesnice, přicházeli řemeslníci, šlechta zde nechala vybudovat tři hrady – Adršpach, Střmen a Skály. Na skalní věže, kde stával hrad Střmen, stoupají turisté po stovkách schodů hned na začátku trasy Teplickým skalním městem, jejíž výchozí bod je nedaleko zastávky Teplice nad Metují – Skály. Odtud vede modře značená trasa v délce 6 kilometrů, která je pojmenována po Josefu Vavrouškovi, ekologovi, který stál u zrodu Občanského fóra a stal se i ministrem životního prostředí (Josef Vavroušek zahynul pod lavinou v Tatrách v roce 1995).


.
.
.
Dravci ve skalách

Do nitra Teplických skal, jak psal Alois Jirásek, pronikali po dlouhá staletí jen smělí lovci. Obrovský lesní požár v roce 1824 odkryl cestu hlouběji do skal, především v úseku od Řeznické sekyry k Martinské stěně. Postupně se budovala síť turistických stezek, přes Chrámové náměstí chodí turisté od roku 1847, přes Sibiř a Anenské údolí od roku 1868. Z prvních průkopníků místní turistiky se staly davy dospělých i dětí. Teplické skály každoročně navštíví na 50 tisíc turistů, nedaleké Adršpašské dokonce 250 tisíc. Drtivá většina z nich z Polska, alespoň tak tomu bylo poslední dubnový víkend. Chcete-li prožít Teplické skály intimněji než uprostřed stovek lidí, přijďte k večeru, dokud se nesetmí, dá se po velmi dobře značených stezkách chodit v pohodě (do 18 hodin je otevřená pokladna, ve skalách je ale možné se procházet i později). Na turistickém okruhu je 15 panelů, na nichž se dozvíte o objevování skal, jejich fauně a floře, o jeskynním systému a jeho obyvatelích. Turisté se nemusí obávat, že by některou z pojmenovaných skal nepoznali, jsou označeny jmény na šipkách ve čtyřech jazycích – česky, polsky, anglicky a německy.

V úzkých soutěskách pod skalními věžemi se někdy až do léta drží sníh a každý okamžitě ucítí, jak je v těchto stinných průchodech citelně chladněji. Však se jedna jmenuje Sibiř. Právě v hluboko zaříznutých soutěskách, kde se drží chladnější vzduch a klimatické podmínky se blíží těm horským, rostou např. mléčivec alpský a podbělice alpská. Celkem se v rezervaci vyskytuje na 250 druhů mechorostů.


Sníh se v roklích drží až do horkých dnů


Řeznická sekyra, jedna z nejfotografo­vanějších skal


Teplické skály

Modrá značená a placená stezka není jedinou zajímavou trasou v Teplických skalách. Od Řeznické sekyry vede stezka k rozcestí Pod Bludištěm na zeleně značenou trasu. Směrem na jih vás zelená přivede na Čáp (786 m), odkud je krásný rozhled téměř do všech stran. Krátkého prudkého stoupání se netřeba obávat. Za prozkoumání stojí i Vlčí rokle, téměř pravá divočina, která Teplické skály odděluje od Adršpašských.

Ubytování je možné zvolit v některém z penzionů v turistickém centru Teplice nad Metují – Skály, kde prohlídková trasa začíná. Slabší je to s nabídkou restaurací, zvláště po večerech, nenašli jsme ani jednu, kam bychom se po tři dny rádi vraceli.
Pokladna na prohlídkový okruh Teplických skal je od dubna do října otevřena denně od 8:00 do 18:00 hodin. Plné vstupné je 70 Kč.

Na adrese www.teplickeskaly.com naleznete informace o pozorování sokolů na hnízdišti v Teplických skalách. Pomocí silného stativového dalekohledu zde za příznivého počasí bude možno pozorovat tyto ohrožené živočichy přímo v jejich přirozeném prostředí ze vzdálenosti, která sokoly při hnízdění neruší. Bude zajištěna nejen prohlídka, ale také odborný výklad.
Informace najdete též na www.region-adrspach.cz