Den 7: San Gimignano

72 věží se prý původně tyčilo nad kamennými domy San Gimignana. Když se člověk dívá na městečko dnes, stěží si to dovede představit. Pouhých sedm tisíc obyvatel, domek na domku, kam se ty věže, vysoké až 50 metrů, vecpaly, kdo ví. Zůstalo jich jen čtrnáct, přesto siluetu San Gimignana nezaměníte s žádnou jinou. Stovky a stovky let starý toskánský Manhattan.

San Gimignano vzkvétalo dávno před nástupem renesance, neboť tudy vedla jedna z tras poutní cesty Via Francigena, po které poutníci mířili z Canterbury v jižní Anglii až do Říma. A dokonce se v San Gimignanu pěstoval šafrán a vyvážel se nejen do dalších evropských měst a zemí, ale i na východ do Egypta. Jenže pak se do sebe pustili guelfové a ghibellini a dva nejbohatší místní klany, na straně jedné Ardinghelliové a proti nim Salvucciové.

V uličkách San Gimignana nemůžete minout nabídku nejslavnějšího toskánského bílého vína. Jmenuje se Vernaccia. Nejstarší zmínka o vínu Vernaccia v archívech San Gimignana je z roku 1276 a zmiňuje ho i Dante ve své Božské komedii. Nejen Vernacciou je člověk živ, ochutnejte i proslulou zmrzlinu rodiny Dondoli.

San Gimignano trpí stejně jako Florencie – přijeďte sem na jaře, nebo na podzim, kdy středověkou atmosféru narušuje méně turistů.


Toskánskou cestou


San Gimignano


San Gimignano

Den 6: Montepulciano, vinařství Contucci

Montepulciano je pitoreskní toskánské městečko daleko od Florencie a Sieny. Místní Vino Nobile di Montepulciano je jednou z perel mezi toskánskými víny. Již jen ten název a člověk začne tušit, že půjde o něco mimořádného. A dostane chuť. Slovíčko „nobile“ znamená v italštině urozený, aristokratický, šlechtický, vznešený.

Víno pěstovali v Toskánsku již Etruskové a to je velký let časem zpět. Jednoduše řečeno – Toskánsko a víno, to je tradice z nejtradičnějších. Za ta tisíciletí se člověk musí něco naučit. A že v Toskánsku vyrostly generace vinařských mistrů, poznáte na první pohled. Vždyť právě neúnavný, pracovitý člověk vytvořil tuto kultivovanou krajinu vinic a olivových hájů. Legendy zůstávají legendami, ale krásně se poslouchají. A tak nám jedna – které v Montepulcianu nepochybně rádi věří – vypráví, že město založil v dávnověku etruský král Porsenna a již v jeho časech se zde pěstovalo báječné víno. Pravdivá je ovšem postava Francesca Rediho, lékaře a vědce 17. století, který vydal básnické dílo „Bacchus v Toskánsku“, v němž antický bůh ochutnává toskánská vína a nakonec označí víno z Montepulciana jako krále všech vín. A ještě dávno před ním, v 1. polovině 16. století, jistý Lancerio, sklepmistr papeže Pavla III., označil právě Vino Nobile za nejvhodnější pro svého pána. Víno z Montepulciana zmiňuje i Voltaire ve svém díle Candide neboli optimismus: „Pokloní se, osloví je, pozve je do svého hostince na makaróny, lombardské koroptve, kaviár a na víno z Montepulciana…“

Čím by bylo Montelpulciano bez Vina Nobile? Okouzlujícím kamenným městem, které bylo osídleno již Etrusky a Římany a poprvé jsou o něm zmínky v dokumentu z roku 715. Centrem Montelpulciana je náměstí Piazza Grande přestavěné v 16. století. Již z té doby pocházejí paláce nejstarších vinařských rodin Contucciů, Avignonesiů, Crocianiů, Gattavecchiů. Palác Contucciů najdete přímo na Piazza Grande. Contucciové návštěvníky rádi a zdarma nechají vklouznout do sklepů a kochat se sudy vína, v nichž zraje Nobile.

Můj nejoblíbenější pokrm v Toskánsku, dávám si téměř denně těstoviny a ragú z kance (cinghiale). Jednu porci i před návštěvou sklepu Contucciů. Prohlídka zahrnuje nejprve přístupné části jejich paláce, krásnou vyhlídku z terasy nad toskánskou krajinou, poté vzhůru do sklepa a degustace čtyř vín včetně riservy. Ta stojí 38 eur.


Kašna na Piazza Grande v Montepulcianu


Výhled z věže na Piazza Grande, vpravo palác Contucciů, pod ním sklep plný vína


Sklep Contucciů, tady zraje Vino Nobile di Montepulciano


Uličky v Montepulcianu


To si jedete po silnici, najednou prodejna pecorina. Mnohem levnější proti českým cenám, gran riserva 100 gramů za dvě eura

Den 5: Montefollonico, vinařství Poliziano a Innocenti

V okolí Montalcina a Montepulciana se ocitnete ve světě dokonalé harmonie. Míjíte nekonečné vinice, olivové háje, aleje cypřišů, na kopcích zdánlivě spí malá středověká městečka. Takhle to zde vypadalo snad již za renesance.

Rovná silnice neexistuje, mezi kopci zatáčka za zatáčkou. Přijíždíte do vinařství, cestičku lemují cypřiše, zvedá se nahoru, úchvatný vstup. Takové je i Poliziano. Přivítání, povídání o historii vinařství, o procesu výroby, prohlídka sklepů. A degustace, nabídka široká, dokonce sedmi vzorků.

Montefollonico je „obyčejná“ vesnička, uzoučké uličky, kupodivu najdete restauraci. A vinařství Innocenti. Nenápadná ulička, ale rodinný podnik s okouzlucí atmosférou. Posezení v jejich sklepě, znamená seznámení s rodinnou tradicí a historií, a ta patina… to je poesie, filozofie. Všude důkazy dlouholeté práce generací vinařů. Výsledkem je Vino Nobile di Montepulciano.


Montefollonico


Sklep Innocenti


Příjezd do vinařství Poliziano


Vinařství Poliziano


Degustace ve vinařství Poliziano


Toskánská krajina

Den 4: San Quirico d´Orcia a vinařská slavnost

San Quirico d´Orcia je vesnice nedaleko Montalcina. Od 24. do 26. dubna se v ní koná vinařská slavnost a zároveň Festa del Barbarossa, která připomíná historickou událost příjezdu Fridricha I. Barbarossy do města. Historické centrum bylo poté rozděleno do čtyř čtvrtí – Borgo, Canneti, Castello a Prato. Během slavnosti se předvádějí především nosiči vlajek.

Desgustace vín z oblasti Val d'Orcia, poté Brunella ve vinařství Quercecchio.


Nedaleko Montalcina


Vinice u Montalcina


Festa del Barbarossa

Den 3: Montalcino a vinařství Ciacci Piccolomini d´Aragona

Cyklistické vinařství. Ciacci Piccolomini d´Aragona vede Paolo Bianchini. Bývalý cyklista, který se ale po studiích vydal odlišnou životní cestou. Přestože, jak vysvětluje, cyklistika a vinařství mají mnohé společné. Týmová práce, v níž ale nesmí chybět základní individualita, obětavost, schopnost odhadnout nejsprávnější okamžik a využít ho. Ve vinařství mají cyklistické muzeum, nechybějí fotografie slavných (Paolo a společně s ním Francesco Moser), spousta dresů a kol. Dá se i tam připravit degustace Brunella. Prohlídka nového sklepa otevřeného před dvaceti lety (starý je nepřístupný v nedalekém Castelnuovo dell´Abate), degustace Brunella, nechyběl pětihvězdičkový ročník z proslulé vinice Pianrosso. Mimochodem, jen několik kilometrů od Montalcina v Poggio Civitella (kde se nacházela starověká etruská pevnost) končila v roce 2010 slavná 7. etapa Gira d´Italia, připomínala v závěru v dešti a bahnu spíše cyklokros. Město nachází v nadmořské výšce 564 metrů, právě Poggio Civitella je nejvyšším bodem regionu (661 m. n. m.)

Na webových stránkách vinařství se dočtete i jeho historii: „Panství se pyšní počátky sahajícími do 17. století a své historické dědictví si uchovává v paláci, který ve stejném období postavil Fabivs de' Vecchis, biskup z Montalcina a opat opatství Sant'Antimo. Po biskupově smrti byl palác spolu s rozsáhlými zemědělskými pozemky vydražen v souladu s italským zákonem o církevním majetku a v roce 1868 jej koupila hraběnka Eva Bernini Cerretani. V roce 1877 prodala celý svůj majetek rodině Ciacci z Castelnuova. Po sňatku hraběte Alberta Piccolominiho d'Aragona, potomka rodu Enea Silvia Piccolominiho, známého jako papež Pius II., a slečny Eldy Ciacci v první polovině 20. století se z tzv. biskupského paláce stal Palazzo Ciacci Piccolomini d'Aragona. V roce 1985, po zániku rodiny, byl majetek odkázán Giuseppe Bianchinimu, který tehdy panství po mnoho let spravoval.“ Pan Giuseppe byl Paolův otec, zemřel v roce 2004.“

Na Montalcino je krásný výhled z hradeb pevnosti. Na městečko i toskánskou krajinu. Vstupné 4 €, vyplatí se. Uličky pod pevností, to je jedna nabídka Brunella za druhou, výběr se zdá být nekonečný. A co stojí v Praze přes tisíc či tisíce, koupíte na polovičku. Pro milovníky vína s plnými kapsami, Brunella za stovky a stovky eur nechybějí. Nuže, užijme si nabídku, posezení a… Brunello. Brunello, to je Toskána.

Nejstarší písemná zmínka o Montalcinu je v dokumentu z roku 814. Císař Ludvík I. Pobožný, syn Karla Velikého, daroval území pod horou Lucini opatovi nedalekého opatství Sant'Antimo. V roce 1100 mělo Montalcino asi 4 000 obyvatel, což se příliš neliší od současnosti, městské hradby tehdy měly pět bran a 13 věží.


Sudy ve sklepě Ciacci Piccolomini d´Aragona


Degustaci lze mít i v cyklistickém muzeu


Výhled z věže pevnosti na Montalcino


Montalcino

Den 2: Siena – po stopách Strade Bianche

Od ubytování v Tenuta La Borriana čtvrthodinka do vinařství Fabrizio Pratesi. Degustace a odjezd směr Siena.

Le Tolfe, každý cyklista zná. Nedaleko od Sieny, poslední prašný sektor Strade Bianche, bývá jedním z rozhodujících faktorů pro výsledek závodu. V úplném závěru navíc čeká cyklisty 16% stoupání v Sieně uličkou svaté Kateřiny v poslední bitvě o vítězství. Cíl je na jednom z nejkrásnějších náměstí světa Piazza del Campo.

Nad Piazza del Campo se tyčí zvonice Torre del Mangia (bohužel, v dubnu zavřená, pracuje se tam), z níž je seshora úchvatný pohled dolů na náměstí ve tvaru lastury. To, co dělá Piazza del Campo nejkrásnějším náměstím světa, co ho tolik odlišuje od jiných, je jeho atmosféra. Kde jinde přijdete a… jednoduše se posadíte uprostřed náměstí na zem. Historické centrum Sieny je ztělesněním středověkého města. Kam spěchat, natáhněte se na dlažbě Piazza del Campo a užívejte si náměstí, které je gotickým uměleckým dílem. To úchvatná gotika stvořila Piazza del Campo, právě tady se její krása rozvíjí naplno.

Blíží se večer – dojezd do Montalcina, přesněji přes Montalcino do Azienda Agricola Quercecchio. A jaký dojezd. Dokonalá toskánská krajina, vily na kopečcích, cesty lemované cypřiši, vinice, ta dokonalost je nepřekonatelná, rodila se stovky a stovky let.


Le Tolfe


Ulička sv. Kateřiny


Porta Fontebranda, tudy vjíždějí cyklisté do historického centra Sieny


Piazza del Campo, vjezd z Via Rinaldini, finiš Strade Bianche

Den 1: Praha – Carmignano

Přes tisíc kilometrů, ráno autem z Prahy, večer v Toskánsku. Příští den dopoledne první degustace, poté přes Sienu (a Tolfe, cyklisté znají) do Montalcina. Čekají nás v šesti vinařstvích:
Fabrizio Pratesi
Ciacci Piccolomini d'Aragona
Poliziano
Innocenti
Quercecchio
Contucci

Vinnou révu pěstovali v Toskánsku již Etruskové a to je velký let časem zpět. Potkáme lidi, kteří jsou vinaři od kolébky. Prošlapeme uličky okouzlujících kamenných městeček, ochutnáme Brunello, Vino Nobile, Carmignano, nevynecháme Vernacciu pod věžemi San Gimignana.