První, koho jsme u Moserů potkali, byl pes, pořádný kus. A mazel, nejprve jsem ji pomazlil já, poté i pán Francesco. A pak se věnoval nám: „Pojďme ochutnat náš sekt 51,151, je to vlajková loď našeho vinařství, pojmenovali jsme ho podle mého světového rekordu v hodinovce, ale to víte, že…“ Byl nedělní podvečer, Francesco Moser (1951, správná výslovnost Mozér) se právě vrátil z Alpe di Siusi, cíle 15. etapy Gira, v níž italský favorit Vincenzo Nibali ztratil další minuty na Stevena Kruijswijka. Musel jsem se zeptat, kdo vyhraje letošní Giro. Francesco Moser miláčka domácích davů nezatracoval (přestože právě v časovce zaostal o dvě minuty) a budoucí vývoj mu dal za pravdu: „Je snadné říci, že Nibali, je ze všech nejlepší. Hodně ztrácí, ale Giro d´Italia se jede tři týdny a ten rozhodující je před námi.“ Nibaliho vzestup odhadl jako jeden z mála.

Francesco Moser nás zavedl do svého muzea: „Na tomto kole jsem zajel světový rekord v hodinovce“. Musel jsem ho u něj vyfotit. Ptám se na jedno staré kolo, jak vystřižené z 50. let. „Ne, na tom jsem nejezdil já, ale můj starší bratr Aldo.“ A poté se řeč stočila na Paříž – Roubaix, Francesco Moser vyhrál Peklo severu třikrát za sebou: „Když je řeč o Paříž – Roubaix, k němu se hodí spíše těžší červené víno Teroldego.“ Ale u Moserů jsme ochutnali i Riesling a Müller Thurgau.


Vinice Moser


Maso Villa Warth


Vinice Moser

Trentino, přestože je domovem adrenalinových dobrodružství, nabízí zároveň pokojnou italskou středomořskou atmosféru. Nikde nemůže chybět kavárna, restaurace či jiný druh pohoštění, to by nebyla Itálie a středomořská atmosféra. Malebné prostředí, jež neváhá člověka s potěšením vítat. A když slunce vysvitne nad kopci svírajícími hladinu jezera Molveno, hemžení lidí v restauracích a na trávnících na břehu je přebohaté, je to jako na pláži někde u moře stovky kilometrů jižněji. Teroldego je červeným klenotem Trentina, prý se mu nikde jinde v Itálii nedaří tak báječně, jako v údolích severně od Trenta. Když ho vysázeli jinde v Itálii, byly prý výsledky průměrné. Teroldego jsme pravidelně ochutnávali už v Riva del Garda před třemi roky, úchvatné víno rubínově červené intenzivní barvy s fialovými odlesky, vůní fialek, malin i pražených mandlí.

Je překvapivé, že tolik hornaté Trentino rodí tak chutná vína. Ovšem vinařství v regionu je staré již nejméně 3000 let, tak to zase tak velké překvapení není, za ty tisíce let se člověk musel něco naučit. Navíc každé odpoledne fouká blahodárný vítr od jezera Garda. A ten pohled – před námi vinice, a když zvedneme více hlavy, za nimi se v oparu tyčí hory, prostě kamenné Trentino. Nádherný amfiteátr vinic a hor.


Francesco Moser a kolo, na kterém překonal světový rekord v hodinovce


Sekt 51,151


Výhled z vrcholu Paganella na masív Brenta. Všude se slavilo Giro d´Italia.

K Moserům je jednoduchá cesta, sjeli jsme z dálnice na Trento Nord a brzy viděli šipky Gardolo. Najít Via Castel di Gardolo bylo snadné, museli jsme jen kousek do kopce, zdola nejsou vinice Moserů vidět. A pak už nás očekávala otevřená vrata do srdce vinařství Maso Villa Warth, což bývala malá vesnička, jejíž historie sahá stovky a stovky let zpět. Zahrnuje 25 hektarů, z toho 10 hektarů vinic, zbývajících 15 tvoří především lesy. Dolů je panoramatický pohled do údolí Adiže (Adige) a na Trento. Francesco Moser zde žije se svou rodinou, na vinicích pracují i jeho tři potomci. Francesco Moser je „jedním z nás“, povídají o něm místní, pracovitým vesničanem, není zvláštností zahlédnout ho řídit traktor a pracovat na vinici. V padesátých letech na vinicích ve Valle di Cembra pracoval už jeho děda Ignazio, později v Palú di Giovo, od 90. let je v provozu moderní výroba ve Maso Villa Warth. Vína se objevují na trhu především v Trentinu, mezi zeměmi, kam se vyvážejí, ovšem Českou republiku průvodkyně Isabella nejmenovala. Pokud chce být někdo první… Nechci tentokrát vína rovnou hodnotit, jen… jazyk zmlsaný úchvatným Teroldegem si pár okamžiků, skleničku, zvykal. Napadla mne Nerudova slova z Romance o Karlu IV.: „to víno má svůj zvláštní ráz, zprv trpké, ale milé zas“… ano, takové snad byly Riesling a Müller Thurgau.

Vyjet si na kole s Moserem… není to nemožné. V létě se koná druhý ročník závodu La Moserissima. Já se ale podělím ještě o jeden tip na cyklistický výlet v Trentinu. O dva dny později jsem v nedalekém Andalu, v cíli etapy Gira d´Italia, potkal další cyklistickou legendu – Gilberta Simoniho (vítěz Gira d´Italia v letech 2001 a 2003), který také žije v Trentinu nedaleko Trenta. A zeptal jsem se ho, jakou trasu mi na zítřek jako znalec všech stoupání v Trentinu doporučí: „Každé stoupání v Trentinu má svůj půvab. Jedno napovím, není tak globalizované, tak přeplněné. Do průsmyku Manghen z Borgo Valsugana, více než dvacet kilometrů uprostřed Trentina. Když vyjedete nahoru, vidíte celé Trentino včetně masívu Brenta, grandiózní.“

Další informace: www.cantinemoser.com