Z Prahy je to na Levý Hradec pár minut autem z Dejvic nebo čtvrthodinka vlakem z Masarykova nádraží do stanice Roztoky-Žalov. Po pravém břehu Vltavy lze z Prahy po stezce dojet do Klecánek na kole a přívozem se nechat převést na druhou stranu. A pak prudké stoupání na ostroh nad Vltavou, kde žili naši dávní předkové.

Již dlouhý čas nejsou v kraji kolem Levého Hradce „širé lesní pustiny bez lidského obyvatele“, jak psal Kosmas, nejstarší známý český kronikář, autor Kroniky české. „Když do těch pustin vstoupil člověk, ať to byl kdokoli, neznámo s kolika lidmi, hledaje příhodných míst k lidským příbytkům, přehlédl bystrým zrakem hory a doly, pláně a stráně a tuším kolem hory Řípu mezi dvěma řekami, Ohří a Vltavou, prvá zařídil sídla, prvá založil obydlí a radostně na zemi postavil bůžky, jež s sebou na ramenou přinesl.

Archeologický výzkum zatím nedal jednoznačnou odpověď na otázku, kdy bylo na Levém Hradci první hradiště, nejpravděpodobnější je první polovina 9. století. Kosmas ho zmiňuje jako poslední útočiště Čechů v bojích proti Lučanům: „Vládl jim kníže Vlastislav… Již dříve totiž vedl často proti Čechům boje, a protože ho v nich provázelo štěstí i přízeň bohů, vždy zvítězil. Vtrhl do jejich země a častokrát ji krutě poplenil vražděním, pálením a loupením. Ztenčil dokonce počet předáků lidu do té míry, že když byli zavřeni v malém hrádku, nazývaném Levý Hradec, báli se, aby nepřátelé do hrádku nevtrhli.


Výhled z Levého Hradce směrem zpět k Praze


Kostel sv. Klimenta založený kolem roku 880


Fresky v kostele sv. Klimenta


Fresky v kostele sv. Klimenta

Stojíte-li na Levém Hradci vysoko nad Vltavou, uvědomíte si, jak výhodná je jeho poloha. Z bývalého slovanského hradiště je dodnes krásný výhled dolů na Vltavu tekoucí v širokém údolí (necelé dva kilometry zpět k Praze stávalo na druhém břehu méně známé hradiště Pravý Hradec). Nad Vltavou dvě lavičky a vyhlídka nazvaná Sv. Ludmily, po manželce knížete Bořivoje I. Za jeho vlády byl na Levém Hradci pravděpodobně kolem roku 880 (předtím, než přesídlil na hradiště Praha), založen kostel sv. Klimenta, považovaný za nejstarší český kostel. Levý Hradec je tak významným místem počátků českého křesťanství. Právě založení kostela je nejstarším doloženým údajem o Levém Hradci.

Levý Hradec utrpěl za tažení německého krále Jindřicha III. do Čech, ovšem královské listiny z let 1221 a 1233 dále dokládají jeho přetrvávající význam. V dalších staletích se postupně na bývalé hradiště zapomínalo, opěrný bod v těchto místech na sever od Prahy neměl opodstatnění. Až archeologický průzkum, který prováděl nejprve Václav Krolmus v letech 1853–1855, vrátil ostrohu nad Vltavou jeho historické místo. Další archeologické práce vedli na Levém Hradci Čeněk Rýzner, Josef Ladislav Píč a Ivan Borkovský.

Kolem kostela sv. Klimenta leží hřbitov založený už v 11. století (dříve se pohřbívalo mimo opevnění hradiště). Před kostelem na Levohradeckém náměstí jsou i informační tabule, z nichž se dozvídáme základní informace o historii místa i archeologických objevech, a třeba i o tom, jak se tehdejší ženy a dívky zdobily. Archeologický výzkum na Levém Hradci přinesl mnoho zajímavých informací a nálezů, mj. šperků a mincí. Nejstarším mincovním nálezem je denár knížete Vladivoje, o němž se říká, že svou kratičkou vládu (1002–1003) strávil v nekončícím alkoholovém opojení a který si jako první nechal udělit Čechy v léno od římského císaře.

Hradiště na Levém Hradci bylo rozděleno na dvě části – akropoli a předhradí. Vstup na akropoli o rozloze 3,6 ha a obvodu asi 750 metrů byl jedinou bránou v místech, kde ve 21. století ústí Levohradecká ulice. Akropole (kolem současného kostela a hřbitova) byla nejprve chráněna valem a roštovou konstrukcí, později příkopem a palisádou, jejíž dřevěná konstrukce dosahovala výšky až šest metrů. Knížecí sídlo nebylo archeologickým výzkumem objeveno, v jakých místech přebýval na akropoli Bořivoj I., tedy nevíme.


Levý Hradec, informační tabule


Archeologický výzkum na Levém Hradci přinesl mnoho zajímavých nálezů, mj. šperků


Výhled z Levého Hradce dolů na kroutící se Vltavu


Dole u Vltavy, potkáme ji vždy

Otázkou nadále zůstává podoba nejstaršího kostela z doby Bořivoje I., je totiž možné, že byl dřevěný. Pod podlahou současného kostela jsou základy původní rotundy, není ovšem zodpovězeno, zda jsou to opravdu základy kostela Bořivoje I. Zajímavostí kostela jsou gotické fresky, které pocházejí až ze 14. století. Byly vytvořeny na objednávku ženského benediktinského kláštera sv. Jiří na Pražském hradě, který měl kostel v majetku. Fresky představují mariánsko-pašijový cyklus, tedy obrazy Ježíše Krista, jeho matky a ukřižování. Na jedné z fresek je i sv. Vojtěch z rodu Slavníkovců, který byl právě na Levém Hradci v roce 982 zvolen pražským biskupem. Od května se v kostele o víkendech (mimo časy mší) konají prohlídky, vstupné je 40 Kč.

Není divu, že je Levý Hradec poutním místem. Poutě ovšem přerušila 2. světová válka a poté dlouhodobá vláda jedné strany. Obnoveny byly v roce 1991, mezi hosty na Levém Hradci tehdy byl i prezident Václav Havel.

Rád se na Levý Hradec vracím, z tohoto důvodu jsou fotografie z více návštěv včetně zimní. Doporučená trasa, pěšky, nebo na kole: Levý Hradec, dolů a podél Vltavy k zámku v Roztokách u Prahy, odtud přírodní rezervací Roztocký háj – Tiché údolí do Únětic a Únětického pivovaru. Snad jen dodám, že Roztoky již dávno nejsou oblíbeným výletním místem Pražanů, jak psal Řivnáčův průvodce po království českém. Tím se stal Únětický pivovar.

Další informace:
http://www.levyhradec.cz/