SLOVINSKO

vlajka SLOVINSKO

ANGLICKY: Slovenia
OFICIÁLNÍ NÁZEV STÁTU: Republika Slovenija

VELVYSLANECTVÍ: v ČR, Praha http://praga.veleposlanistvo.si
ÚŘEDNÍ JAZYK: slovinština
VÍZOVÁ POVINNOST: ne
MĚNA: euro 1 EUR = 25,8 Kč

ROZLOHA: 20 273 km2
POČET OBYVATEL: 2 050 000
HUSTOTA OBYVATEL NA 1 KM2: cca 101

ETNICKÉ SLOŽENÍ: 84 % Slovinci, 2 % Srbové, 2 % Chorvati
NÁBOŽENSTVÍ: 61 % křesťané (většina katolíci), 10 % bez vyznání,
2,5 % muslimové

HLAVNÍ MĚSTO: Ljubljana 280 000 obyv.
DALŠÍ MĚSTA: Maribor, Celje, Kranj, Nova Gorica, Velenje

LETECKÉ SPOLEČNOSTI: Adria Airways www.adria.si
MEZINÁRODNÍ LETIŠTĚ v Ljubljaně: Ljubljana Jože Pučnik Airport (Brnik)
Výhodné letenky do Slovinska koupíte zde.

ZDRAVOTNÍ RIZIKA A DOPORUČENÁ OČKOVÁNÍ: hepatitida A, B, klíšťová encefalitida, vzteklina

ČASOVÉ PÁSMO: UTC +1

SEZNAM PAMÁTEK UNESCO:
Škocjan – jeskyně a propasti

NÁRODNÍ DOMÉNA: .si
ZAJÍMAVÉ INTERNETOVÉ ADRESY:
www.kurentovanje.net
www.muzikafe.si
www.facebook.com/domkulture.muzikafe
www.stihoteka.com
www.ptuj.info
http://m.slovenia.info
www.tapetnistvo-klinc.si
www.pullus.si
www.velenje-tourism.si
www.muzej-velenje.si
http://muzej.rlv.si
http://castle.grad-celje.com
www.pokmuz-ce.si/podmestom
www.mc-celje.si

Diskuze: SLOVINSKO

Rádi uvítáme vaše příspěvky a zkušenosti, které cestovatelům pomohou na jejich putování. Pokud byste chtěli zveřejnit svůj článek či informace, napište. Děkujeme.

 
zobrazit mapu na celou obrazovku

Články - SLOVINSKO

Vodopád Rinka – slovinská pohádka o vodě Petr Nejedlý

Vodopád Rinka – slovinská pohádka o vodě

Vodopád Rinka je druhým nejvyšším ve Slovinsku. Jeho vody se řítí ze skal do hloubky 105 metrů, vysoko nad ním se tyčí amfiteátr vrcholů Kamnických a Savinjských Alp – Rinka dosahuje výšky 2433 metrů nad mořem, Skuta 2532. Vodopád v nadmořské výšce 1100 metrů je snadno dostupný z parkoviště v Logarské dolině pouze čtvrthodinovým pohodlným výšlapem, který je vhodný i pro rodiny s dětmi a seniory.

Slovinsko: tip na ubytování v regionu Štajerska Petr Nejedlý

Slovinsko: tip na ubytování v regionu Štajerska

Tento článek nebude pouze vyprávět o krásách Dolního Štýrska (Štajerska), ale poradí s praktickou otázkou – kde se ubytovat. Nápověda – místní moderní a barevné hostely překvapí a potěší. Nejen peněženku – v zemi, kde je ubytování obvykle nečekaně drahé – ale také mladou duši, hostely mají svou historii, jsou moderní, barevné, čisté, mají spoustu výhod včetně zapůjčení kol v ceně a řídí je pozitivně naladění lidé (alespoň jsem je takové potkal). Slovinské hostely jsou místem setkání mladých a kultury. Tak jsem je poznal, rozhodně to nejsou nějaké levné, sešlé a napůl ztracené podniky.

Klášter Žiče, Gastuž, vinařství Zlati Grič <br>aneb Do nejstarší slovinské restaurace Petr Nejedlý

Klášter Žiče, Gastuž, vinařství Zlati Grič
aneb Do nejstarší slovinské restaurace

V průvodci Lonely Planet jsem se dočetl, že region Štajerska (Dolní Štýrsko) se netěší u ostatních Slovinců zrovna velké přízni (rozuměj – cestovatelské). Místní obyvatele si prý dobírají tím, že je nazývají venkovskými balíky. Já jsem se mezi „venkovské balíky“ vypravil. Ochutnat jejich skvělá vína a za tajemnou atmosférou nejstaršího kartuziánského kláštera mimo Francii a Itálii, který byl založen téměř 200 let předtím, než kartuziáni dorazili do českých zemí.

Ladislav Hladký: Slovinsko? Zamiloval jsem si oblast vinic mezi Ljutomerem a Ormoží. Petr Nejedlý

Ladislav Hladký: Slovinsko? Zamiloval jsem si oblast vinic mezi Ljutomerem a Ormoží.

Doc. PhDr. Ladislav Hladký, CSc. je vědeckým pracovníkem Historického ústavu Akademie věd ČR se zaměřením na dějiny jihoslovanských a dalších balkánských národů, zejména v 19. a 20. století a historii česko-jihoslovanských vztahů. Je jedním z autorů publikace Dějiny Slovinska, kterou vydalo Nakladatelství Lidové noviny a autorem publikace Slovinsko vydané nakladatelstvím Libri. V rozhovoru pro www.cestomila.cz se Ladislav Hladký rozpovídal o cestování Slovinskem, „národní“ hoře Triglav, slovinském Jeruzalemu, o blízkosti Čechů a Slovinců, kteří kdysi žili v jednom státě, známém masopustu Kurentovanje a také o historii a kultuře Slovinska.

Velenje / Titovo Velenje aneb Hornický socialistický skanzen ve Slovinsku Petr Nejedlý

Velenje / Titovo Velenje aneb Hornický socialistický skanzen ve Slovinsku

Velenje je mladé a moderní město píše se v průvodcích a reklamních letácích, které mají do Titova města přilákat turisty. Ano, Titova města – Velenje se do roku 1990 jmenovalo Titovo Velenje a vřelý vztah ke komunistickému vládci bývalé Jugoslávie dosvědčuje největší socha Tita na světě na hlavním náměstí, které se jmenuje – Titovo (Titov trg). Město postavily tisíce a tisíce dobrovolníků na zelené louce. Říkají mu „Město v parku“ nebo „Socialistický zázrak“. Ideální město ideálního socialistického řádu. Vítejte v socialistickém skanzenu.

Ptuj: Kurentovanje, dny poezie a vína, římská minulost a hrad Valdštejnova vraha Petr Nejedlý

Ptuj: Kurentovanje, dny poezie a vína, římská minulost a hrad Valdštejnova vraha

Symbolem města Ptuj je Orfeův památník stojící před městskou věží na náměstí Slovenski Trg. Mramorový sloup s reliéfy je vysoký pět metrů a je nejznámější a nejviditelnější připomínkou na římskou minulost Ptuje. Hlavním motivem zobrazeným na sloupu je příběh proslulého hudebníka a pěvce Orfea, jehož překrásná hra a tklivý zpěv dojaly i vládce podsvětí, který mu dokonce vydal milovanou ženu Eurydiku (zemřela po uštknutí hadem), ale, jak známo, vše dopadlo smutně… V současném Ptuji je naopak veselo, zvláště na Kurentovanje.

Celje aneb Svět je krásný Petr Nejedlý

Celje aneb Svět je krásný

Ráno v Celje, to znamená „zajtrk prvakov“, jak říkají Slovinci, neboli po česku „snídaně šampionů“. Jednoduše – burek. Ve Slovinsku je burek populární snídaní (či svačinou), přestože není národním jídlem a specialitou, tedy není vysloveně „local“. Burek býval populární už za Osmanské říše a je dodnes nejen v Turecku, ale i v Bosně, Srbsku, Makedonii a leckde jinde, kam turecká noha v minulých staletích vkročila. Snídaně šampionů proto, že burek je dost kalorický a dodává tělu spoustu energie a síly, takže ze mne přes den bude jakási varianta Pepka námořníka.