VELKÁ BRITÁNIE

Jan Hrdina (1980) je jedním z předních českých odborníků na dějiny a kulturu Skotska. Vystudoval historii a klasickou archeologii na Filozofické fakultě MU v Brně, je autorem knih Skotsko: Země dávných tajemství a Tajemství skotské krve a do Skotska se pravidelně vrací. V rozhovoru pro www.cestomila.cz vypráví o Edinburghu, o tom, že Skotsko je zemí zaslíbenou pro literaturu i filmový průmysl, nabídne pár tipů na cestování Skotskem včetně ostrovů a divočejších oblastí na severu země, přiblíží historii skotských hradů i proslulé Highland Games se siláckými soutěžemi a dudáckými kapelami.

Slavný detektivní příběh baskervillského psa se stal pro generace čtenářů pozvánkou do pochmurného kraje dartmoorských blat. Publikace Nakladatelství Brána Po stopách Sherlocka Holmese – ač to název nenapovídá – je vlastně podrobným cestopisem, který zavede čtenáře do tohoto tajuplného kraje v jižní Anglii. Kraje, kterému vytvořil věčný pomník Arthur Conan Doyle. A právě světově úspěšná detektivka stála i u počátku zájmu autora Františka Nepraše o svérázný kus země v hrabství Devon.

Slavný detektivní příběh baskervillského psa se stal pro generace čtenářů pozvánkou do tajuplného a pochmurného kraje dartmoorských blat. Kniha Arthura Conana Doyla stála i u počátků zájmu Františka Nepraše o svérázný kus země v hrabství Devon. František Nepraš se na dartmoorská blata a do jejich okolí vydal již desetkrát a výsledkem jeho dlouholetého poznávání je kniha Po stopách Sherlocka Holmese, která na jaře vyšla v nakladatelství Brána. V rozhovoru pro www.cestomila.cz vypráví František Nepraš o atmosféře blat, místech, která jsou spojena s proslulým detektivem, popisuje nejen místní bažiny a další přírodní pozoruhodnosti, ale také lidi, jejich jídlo a třeba i pivní kulturu. Doporučí svá oblíbená místa na blatech včetně tórů a vypráví o českých válečných stopách, které v Dartmooru objevil.

„Je to provincie, ale monumentální; brunátný a hranatý typ lidí, ale děvčata hezčí než dole v Anglii, krásné usmrkané děti, život rozložitý a chlapský přes všechen kalvinismus.“

Římský císař Hadrián dal v roce 122 rozkaz postavit zeď napříč největším ostrovem, který Římané dosud poznali – Británií. Val, postavený většinou z kamenných kvádrů, vysoký až 4 metry a dlouhý 117 kilometrů, měl chránit území římské říše před lidmi ze severu, nejbarbarštějšími z barbarů, lidmi divokého chování a podivného vzhledu – před Kaledoňany.

Skotská příroda je drsným obrazem bičovaným počasím, které většina lidí považuje za nevlídné. Bojovníci skotských klanů, bývali jeho věrnou kopií, žádní padavkové, kteří by pro zbraň sahali váhavě dlouho a klekali před nepřítelem. Když se jim podařilo vyhnat vetřelce z Anglie, vrhli se do bojů mezi sebou. Hrad Urquhart nad jezerem Loch Ness by mohl vyprávět.