Přestože si agentury za projížďku účtují více než sedm eur a vše probíhá příliš rychle a neosobně, opakuji, projeďte se po kanálech. V Bruggách nemají Canal Grande a místo gondoliéra je tu průvodce či průvodkyně, z jejichž angličtiny se silným lokálním přízvukem jsem stěží něco pochytil. Ale ta atmosféra kanálů! Jakoby člověk zabloudil místním až na jejich oprýskané dvorky, stačí přirazit ke zdi a jedním krokem z loďky vstupujete do zadních dveří historických domů. Bruggy bývaly hansovním městem, tahle kupecká sláva je již ale dávno pryč. Přesto v tomto labyrintu domů omývaných vodou do té minulosti zabloudíte a neubráníte se dojmu, že právě za tímto okénkem domlouvají obchodníci své kšefty, tamhle za tím maluje Jan van Eyck své madony a tam za rohem popíjejí opilí námořníci holby pěnivého piva a přikusují kusy čerstvé šunky a slaniny, které jim nosí děvče přitloustlé a rusé.
Jedním z míst, které loďky s turisty nemohou vynechat, je Minnewater, což se volně překládá jako „Jezero lásky“. Na jezírku a v parku na jeho břehu je vždy hejno labutí, které se podobně jako láska (Bruggám se prý říká „město zamilovaných“) – staly symbolem města. Jedna z legend, které se šířily v romantických dobách 19. století, vypráví, že občané Brugg kdysi popravili radního Pietera Lanchalse, jehož rodina měla ve znaku bílou labuť. Jedním z trestů, které na Bruggy za tento zločin uvalil císař Maximilián I., byla povinnost chovat labutě na věčné časy.

. . .
Bruggy

Na zídkách podél kanálů posedávají mladší i starší, někteří klábosí, jiní si čtou nebo se učí ke zkouškám. Proplouváme kolem zahrádek restaurací, barů i cukráren, a přímo během projížďky si vybíráme, kam na oběd či večeři a kde ochutnat co nejblíže kanálům belgické pivo. Rozhodnutí na sebe nenechává dlouho čekat, ale pak loďka podpluje jeden z četných nízkých můstků, zahne doprava či doleva a hned měníme názor, výběr je široký (k večeři byla nakonec mísa mušlí za 15 €). Ale pivovar je v centru Brugg jen jeden – de Halve Maan (Půlměsíc). Leon Maes, známý jako Henri I., ho založil v roce 1856, ovšem zmínky o vaření piva na Walpleinu jsou ještě o tři stovky let starší. Pivovar byl v provozu až do roku 2000 a po pěti letech nečinnosti ho obnovil Xavier Vanneste (syn V. Maesové), který též uvedl na trh nové pivo Brugse Zot. Prohlídka pivovaru stojí 5,5 € a k vidění je nejen současný provoz a sbírka pivních sklenic a plechovek, ale též historické dílny šesti generací sládků rodiny Maesů. S průvodkyní jsme vystoupali až na střechu pivovaru, odkud je nádherný výhled na panoráma Brugg. Prohlídka končí v restauraci pivovaru, kde za vstupenku dostáváme jeden Brugse Zot.


Bruggy

Ve středověku byly Bruggy předním evropským přístavem, kam kupecké lodě přivážely vlnu z Anglie a Skotska a kde Janované prodávali exotické koření dovážené z dalekého východu. V domě patricijské rodiny van der Beurse (či Beurze) vznikla první směnárna na světě (jiná verze tvrdí, že rodina žila v Antverpách) a odtud – dle jedné z teorií – pochází slovo „burza“. Úpadek nastal koncem 15. století, kdy Bruggy přišly o přístup k moři, neboť kanál Zwin, spojující město s přístavem, byl zanesen pískem a bahnem. Na čtyři stovky let se z Brugg stalo provinční městečko, chudší a chudší, a právě díky tomuto nepříznivému období si dodnes uchovalo středověký ráz. Až když v roce 1892 vyšel román Georgese Rodenbacha „Bruges la morte“, objevili starou krásu Brugg turisté (kniha byla přeložena v roce 1906 do češtiny pod názvem Mrtvé město a je k nahlédnutí v Městské knihovně v Praze). Další vlny turistů se do města valí od premiéry filmu „V Bruggách“ v roce 2008. Režisér Martin McDonagh si do Brugg kdysi vyrazil na výlet a byl natolik omámen jejich atmosférou, že se rozhodl právě zde natočit film. Povedený trapas údajně vyvedl Brendan Gleeson, představitel jedné z hlavních rolí, který poděkoval starostovi za to, že osvětlená scéna vypadá tak neskutečně romanticky, jako kdyby někdo postavil opravdové nádherné filmové kulisy. Starosta mu odsekl něco peprného a od té doby by se prý nemělo na toto téma v Bruggách žertovat. Každopádně – historické centrum Brugg nebylo postaveno pro filmové natáčení a je zapsané na listině světového dědictví UNESCO.

Adresy, které se mohou hodit:
www.flandry.cz
http://brugesbelgium.ca
www.brugge.be