Klášter stojí dodnes, ale bouřlivé 20. století se krutě podepsalo pod jeho současný stav. Nejhorší rána dopadla na klášter jedné dubnové noci roku 1950, kdy ho obsadily komunistické ozbrojené složky. Devastace kulturního dědictví trvala dalších téměř 40 let. Budovy kláštera se staly až do roku 1978 sídlem vojenské posádky, jejímž prvním krokem bylo odstřelení pivovaru a mlýna. Původně měl prý být odstřelen pouze komín, který údajně bránil ve výhledu z budovy prelatury, dle pamětníků došlo ke zničení celého mlýna a pivovaru „omylem“. Dva armádní roky zde strávil i náš průvodce. Vyprávěl, že vojáci měli přísně zakázáno vstupovat do klášterní knihovny a kostela. Zákaz zajistil památkový úřad v Plzni, který se také o tyto prostory staral a v roce 1958 je zpřístupnil turistům k prohlídkám.

Kam však armádní noha vkročila, tam je devastace viditelná dodnes. Zničena byla také kapitulní síň, jejíž fresky byly restaurovány v letech 1972–73. Bohužel, nepříliš zdařile, místy nebyl dodržen řádný restaurátorský postup a fresky ztratily na hodnotě. Nad hlavami si prohlížíme procesí s ostatky sv. Norberta, zakladatele premonstrátského řádu, které jsou přenášeny do Strahovského kláštera (kde odpočívají dodnes), na další fresce klečí Hroznata před sv. Norbertem v purpurovém plášti.


Kostel; foto: Klášter premonstrátů Te­plá


Klášter premonstrátů Teplá – finanční podpora z EU snad přinese klášteru lepší časy

Vstupujeme do románsko-gotického kostela. Před oltářem stojí sarkofág, v němž bývaly uloženy ostatky Hroznaty. Byly ale přeneseny do vedlejší kaple, kde je Hroznata vymalován na obraze, na němž má po pravici klášter premonstrátů a po levici ženský klášter v Chotěšově, který založil někdy po roce 1200 a který vedla jeho sestra Vojslava. Největší sochy oltáře znázorňují sv. Norberta, zakladatele řádu a sv. Augustina, jehož řádová pravidla (řeholi svatého Augustina) sv. Norbert pro premonstráty převzal. V kostele jsou dvoje varhany, vzdálené od sebe asi 40 metrů a musí to být výjimečný zážitek slyšet mistry varhaníky hrát na oboje společně. Program koncertů najdete na internetových stránkách kláštera. Hroznatův hrob popisuje F. B. Mikovec ve svém díle Starožitnosti a Památky země České, vydaném v roce 1860: „V presbyteriu nachází se hrob Hroznatův, jenž druhdy obehnán byl mříží, na které stála stříbrná soška zakladatele kláštera; nyní jej naznačuje pouze červený koberec. Pod mramorovou dlažbou leží Hroznata v kamenné rakvi, která dle podání klášterního nebyla ještě nikdy otevřena, a vedle něho odpočívají ostatky jeho sestry Vojslavy. Druhdy stávaly na hrobě Hroznatově sličná lampa… pak stará, velmi pěkně pracovaná mísa, o které se povídá, že při stavění kláštera kladl do ní Hroznata každou sobotu dělníkům jejich mzdu, z čehož si pak každý z nich vzal pokaždé spravedlivě právě tolik, co byl poctivě vydělal. Mísa ta jest z mědi sličně kována, s kresbou vypuklou, z části pozlacena a z části smaltována…“ Onu cennou mísu bohužel neuvidíme, z bezpečnostních důvodů není vystavena.

Podrobnosti ze života Hroznaty, blahořečeného v roce 1897, se též dočtete na stránkách kláštera. Zmíním se krátce o jeho mučednické smrti – Hroznata byl přepaden a zajat loupeživými rytíři, kteří sužovali chebský kraj a požadovali i za Hroznatu vysoké výkupné. Hroznata sám odmítl vyjednávání a dal – zřejmě již vážně nemocen – přednost smrti. Není přesně známo, jak Hroznata zemřel, důvodem jeho smrti byl ale dle pramenů nedobrý zdravotní stav a poměrně vysoký věk, ve spojení se špatnými klimatickými podmínkami ve vězení. Nelze s jistotou tvrdit, že Hroznata zemřel hladem a žízní, ačkoli se tato věta mnohde objevuje. Historici kladou místo jeho smrti na Hohenberg v Německu, legenda na hrad Starý Hrozňatov. Opat Heřman Josef Tyl, který vedl klášter po 2. světové válce, se zasloužil o to, že byl Hroznata v roce 1946 prohlášen patronem politických vězňů a nespravedlivě stíhaných.

.
Devastace kulturního dědictví trvala téměř 40 let

Přecházíme do klášterní knihovny postavené začátkem 20. století. Obsahuje na 100 tisíc svazků. V knihovně je i první historický pramen, z něhož se dozvídáme o Hroznatově životě – legenda Vita fratris Hroznatae, sepsaná asi 40 let po jeho smrti. Knihovna je přístupná badatelům i studentům, pokud byste měli zájem a důvod k bádání, obraťte se na knihovnici kláštera, badatelský řád najdete i na internetových stránkách. Naše prohlídka končí v muzeu, kde jsou mj. obrazy světců včetně zakladatele jezuitského řádu Ignáce z Loyoly a také výstava minerálů, kterou klášteru daroval J. W. Goethe. Německý básník je nasbíral na svých toulkách v okolí Karlových Varů a také na Komorní Hůrce, vyhaslé sopce nedaleko Františkových Lázní. Snad stojí za připomenutí, že v dobách, kdy klášter patřil socialistické armádě, byly prostory muzea využívány jako tělocvična.
Průvodce vyprávěl také o Mariánských Lázních, o jejichž rozvoj se zasloužili především opat Reitenberger, který nechal postavit první lázeňské domy a klášterní lékař J. J. Nehr, který svými rozbory prokázal léčivé účinky mariánskolázeňských pramenů. Opat Reitenberger jednal v rozporu s přáním většiny konventu, ostatní bratři nevěřili v úspěch finančně tak nákladného počinu a opat Reitenberger byl za své rozhodnutí zbaven opatského úřadu.

Před vchodem do interiéru kláštera si ještě můžete prohlédnout malou výstavu „Perzekuce církve 1948–1989“. Část výstavky je věnovaná opatu Tylovi, který byl zatčen spolu s dalšími řeholníky po nástupu komunismu k moci. Tyl, který byl vězněn v nacistických koncentrácích, se tentokrát ocitl v komunistickém lágru. Naštěstí se dožil i optimističtějších časů a na konci roku 1989 sloužil v klášteře první mši svatou po pádu komunismu (klášter byl v roce 1990 vrácen řádu premonstrátů). Mezi vystavené dokumenty patří i obvinění, za která byl opat Tyl odsouzen, ale také posudky, které na něj psali komunističtí dozorci: „svých teologických vědomostí používá k tomu, že rozvrací u ostatních odsouzených kázeň a pracovní morálku. Mimo toto je svádí k tomu, aby dělali skupiny, které také sám zakládá, které by se zaměřovali na podvracení politické převýchovy odsouzených.“ Ovšem zároveň si hlášení odporují, neboť ten, který rozvrací pracovní morálku: „Dosahuje stále 100% výkonů. Často normu i překračuje.“

Smutný osud potkal klášterní hřbitov a hrobky tepelských opatů i významných teologů a vědců. Ve druhé polovině minulého století byl hřbitov poničen nejen vandaly, ale také během budování JZD. Zloději, kteří se vloupali do hrobek, dokonce rozházeli ostatky opatů z rakví, když hledali staré šperky. Hřbitov byl sice zdevastován, ale jistě stojí za krátkou procházku podobně jako park s rybníkem a křížovou cestou. Finanční podpora z EU snad přinese klášteru lepší časy, první dotace ale pokryjí odhadem pouhou pětinu potřebných peněz a rekonstrukce areálu bude jistě zdlouhavá.
Klášter premonstrátů Teplá nabízí prohlídky také v listopadu a prosinci a navíc každý den včetně pondělí (vstupné stojí 100 Kč). Více na oficiálních stránkách kláštera www.klastertepla.cz.