Nejstarší písemná zmínka o Lednici se objevuje v listině olomouckého biskupa Roberta (zvaného Angličan) z roku 1222. Nad Dyjí tehdy stála gotická tvrz, která střežila přechod přes řeku a obchodní stezku. Koncem 13. století se lednické panství stalo majetkem Lichtenštejnů, rodu původem ze Štýrska, a v jejich držení zůstalo více než 600 let až do roku 1945, kdy se na základě Benešových dekretů stal zámek Lednice majetkem státu. Přes současné žaloby Lichtenštejnů je jím dodnes.

Základním prohlídkovým okruhem jsou reprezentační sály, které jsou veřejnosti otevřeny o víkendech již od února. Na tomto okruhu uvidíte mj. vstupní halu, koupelnu, čínské pokoje, jídelnu, knihovnu s proslulým vřetenovitým schodištěm, společenský sál i kuřácký salon. Ostatní okruhy budou otevřeny od 1. dubna, především soukromé knížecí apartmány v prvním patře zámku a Grotta, umělá barokní krápníková jeskyně ve sklepě zámku.

Asi nejznámějším prvkem lednického zámku je vřetenovité schodiště v zámecké knihovně. Pochází z jediného dubu, na objednávku Aloise II. ho vytvořila vídeňská stolařská firma Karla Leistera během neogotické přestavby zámku v roce 1851. Vyřezávané detaily schodiště mají rostlinné i zvířecí motivy vycházející z burgundské a anglické pozdní gotiky. Schodiště spojuje zámeckou knihovnu s knížecími obytnými místnostmi v prvním patře. Za pozornost stojí Tyrkysový sál i jedna z nejmodernějších koupelen své doby. Lichtenštejnové rádi cestovali, nejen do Itálie a Francie, ale i do Afriky, o čemž svědčí sbírka předmětů, které si ze svých cest na africký kontinent přivezli. Na obraze v Tyrkysovém sále je vedle kněžny zobrazen i pygmej, který to údajně dotáhl ve službách Lichtenštejnů až na majordoma. Těsně u zámku je skleník postavený v letech 1843 až 1845, do něhož se platí vstupné zvlášť. Skleník tvoří 52 tisíc kusů skleněných tašek ve tvaru rybích šupin, uvnitř pěstovali Lichtenštejnové stovky druhů exotických rostlin.


Zámek Lednice


Tyrkysový sál v zámku Lednice


Minaret v zámeckém parku


Výhledy na Minaret si užijete na mnohých místech v parku

Lichtenštejnové výhodnými sňatky i systematickým skupováním konfiskovaných majetků po bitvě na Bílé hoře dosáhli nevídaného bohatství, což se postupně projevovalo i na přestavbách lednického zámku a rozsáhlého parku. Někdy v 16. století Lichtenštejnové zbořili původní středověkou vodní tvrz a místo ní poručili postavit renesanční zámek, který byl později nejednou barokně upravován. Současnou podobu mu dala novogotická přestavba z let 1846–1858, jejímž autorem byl dvorní architekt Jiří Wingelmüller. Lednice se stala reprezentačním letním sídlem Lichtenštejnů.

V okolí zámku a v parku poručili Lichtenštejnové postavit spoustu tzv. saletů, romantických orientálních a antických staveb zapadajících do upravené krajiny, nejznámější jsou Minaret, Janův hrad, chrám tří Grácií, Apollonův chrám, Reistna a kaple svatého Huberta. Nejsnadněji dostupný je Minaret, údajně nejstarší dochovaná rozhledna v ČR. Její výška je 60 metrů a nahoru vede 302 schodů. Minaret má tři patra, v každém je možné se z vyhlídkového ochozu rozhlédnout do všech směrů. Údajně je z nejvyššího patra možné za ideální viditelnosti vidět i špičku katedrály svatého Štěpána (Stephansdom) ve Vídni, pochybuji ovšem, že žije někdo, kdo by tuto informaci mohl z vlastní zkušenosti potvrdit. K Minaretu dojdete nejlépe pěšky, zámeckým parkem je to přibližně 1,5 km, další variantou je plavba lodí po Zámecké Dyji (také Minaret má zvláštní vstupné).

Architektem Minaretu byl Josef Hardtmuth, zakladatel vídeňské továrny Koh-i-noor. Věž byla postavena v maurském slohu v letech 1797–1802, zdobí ji i nápisy v arabštině. Jedná se o citáty z Koránu včetně známého „není Boha kromě Alláha a Mohamed je jeho prorok“. V budově s arkádami je osm místností s orientální výzdobou, původně sloužily jako úložiště sbírek, které shromáždili Lichtenštejnové ze svých cest. K Minaretu se váže pověst o jeho původu. Alois Josef I. si původně přál vystavět nový lednický kostel, ovšem nehodlal zároveň vedle financování stavby kostela navíc vykoupit i městský pozemek, na němž by křesťanský svatostánek stál. A tak se naštval a postavil místo kostela islámskou stavbu jako ozdobu svého parku. Pověst prý ale není pravdivá. Každopádně si z výšky Minaretu vychutnáte krásu parku, vodní plochy s nepřístupnými ostrůvky, na nichž hnízdí a nad nimiž nepřetržitě létá množství ptáků, spoustu jehličnatých i listnatých stromů (některé exotické byly v minulosti dovezeny ze Severní Ameriky i Asie, například lodí do Hamburku a odtud povozem do Lednice). Mimochodem, v zámeckém loveckém sále jsou vycpaní mořští orli, kteří v minulosti nad lednickými rybníky běžně létali.


Plavba po Zámecké Dyji


Plavba po Zámecké Dyji


Ledňáček říční je na Zámecké Dyji doma


Čápi přiletěli do Lednice týden před námi

Příběh plaveb lednickým panstvím započal nálezem nákresů gondol, na nichž se kdysi Lichtenštejnové plavili po zámeckých rybnících. Inspirace byla na světě a zakladatel 1. Plavební pan Martínek šel za oživením historie. Ačkoliv památkáři s nápadem souhlasili, ornitologové byli proti lodní dopravě, která by rušila na ostrovech hnízdící vodní ptáky. Volba trasy tak padla na rameno Dyje – Zámeckou Dyji, která svým tokem téměř kopíruje soustavu rybníků a na některých místech nabízí mezi vegetací krásné výhledy na Minaret. Po nezbytných úpravách a vyčištění koryta mohly na již téměř umělý kanál vyplout první lodě. Společnost 1. Plavební tak vlastně navázala na dědictví Lichtenštejnů, kteří se v minulosti pro zábavu vydávali na svých gondolách do vod rozlehlého parku. Plavba po Zámecké Dyji je méně „dramatická“ než delší plavba lužním lesem po Staré Dyji, kde se ocitnete v divočejší přírodě, v níž žije početná populace bobrů (a způsobuje velké škody), želvy, dále spatříte kolonie volavek, kvakošů a dalších vodních ptáků, Lednici obsadili i kormoráni. Staré Dyji se říká i Černá, v letních měsících koruny vzrostlých stromů zakrývaly její hladinu, která tak měla zdánlivě až černou barvu. Kapitáni lodí doplňují plavbu poučným i zábavným výkladem historie Minaretu, života za Lichtenštejnů, popisují práce na ramenech Dyje i život zvěře v parku a v blízkosti řeky. A protože po letech ramena Dyje podrobně znají, upozorní například na ledňáčka sedícího na větvi nedaleko své nory na břehu řeky. Nádherně zbarvený drobný pták s modrými křídly a oranžovým bříškem oživí plavbu, zvláště, když ledňáčci nebyli k vidění pouze jednou.

Pravidelné plavby startují každých 30 minut, jezdí se v obou směrech. K Minaretu trvá cesta 25 minut, od Minaretu k Janovu hradu 40 minut (Janohrad je umělá zřícenina postavená na začátku 19. století podle projektu Josefa Hardtmutha, v areálu byl rytířský sál i stáje a psince). Jízdní řád a další informace na www.plavby-lednice.cz. Lodě společnosti 1. Plavební mají rozdílnou historii i kapacitu, podrobnosti si zájemci mohou též přečíst na webových stránkách společnosti. 1. Plavební je průkopníkem i v zimních plavbách, lze se plavit po zimní Dyji ve vyhřívané lodi a usrkávat svařák. Zájem o adventní plavby postupně v Lednici stoupá. Oficiální zahájení plavební sezony a vítání jara s jarmarkem se koná 20. dubna na přístavišti v zámeckém parku. Program zahájí Bílovčanka v 11:00, celý program se ponese ve folklorním duchu.

Pro cyklisty není zámek Lednice a jeho park cyklo-friendly, v parku je přísný zákaz jízdy na kole a 1. Plavební povoluje na své lodě pouze omezený počet kol. Lednice a okolí naopak nabízejí množství cyklostezek a atraktivních míst dostupných na kole, cyklostezky vedou těsně kolem parku a lesa obklopujícího Starou Dyji, k Janovu hradu k přístavišti lze na kole bez problémů. Spoustu cyklostezek mají i okolní vinařské vesničky jako Bulhary, Zaječí, Velké Pavlovice, Vrbice, Kobylí atd.

Kde se v Lednici najíst? V hotelu mi doporučili hospůdku U Korunky, recenze na internetu doporučení potvrzovaly. Nenechte se odradit exteriérem, obyčejnou budovou u silnice. Uvnitř je útulno, jídlo nám chutnalo, ceny na rozdíl od některých dalších restaurací nepřemrštěné. Vinné sklepy, to je horší kapitola, mimo sezonu buď zavřené, nebo otevřené pouze pro skupiny od 15 osob.

Lednicko-valtický areál je světově unikátní, je pokládán za nejrozsáhlejší komponovanou krajinu na evropském kontinentě. Jeho rozloha je téměř 300 kilometrů čtverečních, což je téměř dvojnásobek celého Lichtenštejnska. V roce 1996 byl areál zapsán na seznam světového kulturního dědictví UNESCO.