rozhovory

Lenka Philippová vyučuje náboženství africké diaspory na Karlově univerzitě. Ve svém dizertačním projektu se věnuje křesťanským kořenům rastafariánského hnutí a je naším předním odborníkem na afrokaribská náboženství. V rozhovoru pro www.cestomila.cz vypráví o jazyce rastafariánů, návratu Krista v osobě etiopského císaře Haileho Selassieho, hnutí Back to Africa a nevynechává uctívání posvátné marihuany. A dodává, že její užívání bude v nejbližší době na Jamajce legální.

Anita Balejíková je na Jamajce jako doma už od roku 2002. Je autorkou čtyř cestopisných knih o Jamajce a Jamajčané o ní tvrdí, že má černou (jamajskou) duši a že už patří mezi ně. Anita je zároveň turistickým průvodcem na Jamajce a nabízí itineráře, které překvapí svou originalitou. V rozhovoru pro www.cestomila.cz vypráví, že reggae převálcoval agresivní dancehall, že miluje nebezpečný Kingston a že si Jamajčany nakloníte zábavnou „easygoing“ povahou.

Jan Záhořík pracuje na Katedře historických věd na Filozofické fakultě Západočeské univerzity v Plzni. Zabývá se mj. etnickými konflikty v severovýchodní Africe a dějinami Etiopie, země, která bývá považována za kolébku lidstva. Jan Záhořík je v Etiopii jako doma, navštívil ji již třináctkrát. V rozhovoru pro www.cestomila.cz se rozpovídal o turisty opomíjených místech, pochválil etiopské pivo a především radí, jak se pohybovat Etiopií a jak se v Etiopii chovat.

Vladimír Plešinger je autorem řady cestopisných knih a článků především z Afriky a Jižní Ameriky. Za Knihu Konga z roku 2007 dostal Cenu Egona Erwina Kische. V rozhovoru pro www.cestomila.cz jsme se zaměřili na Etiopii, zemi, která bývá považována za kolébku lidstva. Vladimír Plešinger vydal na základě svých zkušeností z pobytů a cest v Etiopii knihu Na střeše Afriky, která vyšla před dvěma lety v Nakladatelství Jo­ta.

Route 66 je patrně nejproslulejší silnicí světa. Rolling Stones dokonce skladbu Get Your Kicks On Route 66 zařadili jako první píseň svého prvního alba. Route 66 je nejenom snem všech milovníků motorismu, ale i milovníků americké historie. Nepochybně málokdo z těch, kteří projeli Route 66, to zvládli tak stylově, jako Vít Moudrý. Po třech letech příprav a zdokumentování starých, neznámých tras, si užil slavnou Route 66 ze sedla stejně slavného Harley-Davidsona Road King Classic a navíc po dalších čtyřech letech práce vydal knihu Expedice Route 66 – 5000 mil legendami USA. Právě o Expedici Route 66 vyprávěl Vít Moudrý v rozhovoru pro www.cestomila.cz.

Doc. PhDr. Ladislav Hladký, CSc. je vědeckým pracovníkem Historického ústavu Akademie věd ČR se zaměřením na dějiny jihoslovanských a dalších balkánských národů, zejména v 19. a 20. století a historii česko-jihoslovanských vztahů. Je jedním z autorů publikace Dějiny Slovinska, kterou vydalo Nakladatelství Lidové noviny a autorem publikace Slovinsko vydané nakladatelstvím Libri. V rozhovoru pro www.cestomila.cz se Ladislav Hladký rozpovídal o cestování Slovinskem, „národní“ hoře Triglav, slovinském Jeruzalemu, o blízkosti Čechů a Slovinců, kteří kdysi žili v jednom státě, známém masopustu Kurentovanje a také o historii a kultuře Slovinska.

Na podporu mezinárodní kampaně proti nelegálnímu obchodování s rohovinou bylo v neděli 21. září v zoo Dvůr Králové spáleno přes 50 kilogramů nosorožčích rohů. Ředitel zoologické zahrady ve Dvoře Králové Přemysl Rabas v rozhovoru pro www.cestomila.cz vysvětluje, jak zastavit genocidu nosorožců, kterých pytláci zabijí více než tisíc ročně díky zvyšující se poptávce v Asii a rostoucí ceně rohoviny, která dosahuje závratné výše 65 tisíc dolarů za kilogram.

S Petrem Peniškou jsme se sešli v pražské městské knihovně po jeho přednášce o afrických kmenech, které dodnes žijí tradičním venkovským životem a v co nejtěsnějším souladu s přírodou. V rozhovoru pro www.cestomila.cz se Petr Peniška rozpovídal o drsném světě Afriky, o potížích s fotografováním i „povinných“ dárcích pro domorodce. A přidal pár základních rad, jak se v tomto pro Evropany tolik cizím světě pohybovat. Největší pozornost jsme v rozhovoru věnovali Kamerunu a setkání s kmenem Kapsiki, žíjícím v pohoří Mandara na severozápadě země. Vulkanická krajina pohoří Mandara okouzlila již v minulých staletích nejednoho cestovatele.

Vlastimil Tichý propadl kouzlu nejmenšího kontinentu a výsledkem jeho cest po Austrálii jsou mj. tři knihy – Tříbarevná Austrálie, Austrálie (do) duše kontinentu, Austrálie skrz naskrz zemí nekonečna. Původním povoláním geograf, který od roku 1997, kdy v Sydney studoval angličtinu, najezdil po australských cestách a necestách na 80 tisíc kilometrů. V rozhovoru pro www.cestomila.cz vypráví o tom, jak se změnilo cestování Austrálií, o vstřícnosti Australanů, svém nejoblíbenějším místě Austrálie Devils Marbles a především o ojedinělé australské přírodě, setkání s klokany, velrybami i delfíny. A nechybí vyprávění o posvátné hoře Uluru.

Mgr. Veronika Kramáreková vystudovala Blízkovýchodní studia a Kulturní antropologii Předního východu na FF ZČU v Plzni. Region Blízkého východu každoročně navštěvuje, především Jemen, kde absolvovala kurzy arabského jazyka a okouzlilo ji starodávné město San´á. V současnosti studuje doktorský obor Etnologie na Katedře antropologie FF ZČU v Plzni a ve své disertační práci se věnuje společenskému významu žvýkání kátu v Jemenu. Kát, fenomén, na který narazíte v Jemenu na každém kroku, byl námětem rozhovoru pro www.cestomila.cz.

František Raboň se před pár dny vrátil z Jihoafrické republiky, kde se zúčastnil osmidenního závodu na horských kolech Cape Epic, který je mnohými považován za Tour de France horských kol. S Františkem jsme se naposledy sešli v Průhonické Sokolovně, kde se rozpovídal o svém přechodu ze silničního kola na horské a také o jižní Africe, kde mezi mladými stoupá obliba horských kol. František strávil na jihu Afriky tři měsíce a vyprávěl, jak se mu zalíbilo africké slunce a teplo, nevynechal povídání o setkání s kobrou a vyjádřil přesvědčení, že se do jižní Afriky brzy vrátí.

Se sochařkou Veronikou Richterovou jsme se potkali na pražském festivalu knihy o umění – Literartura, kde představovala knihy, které vydala před lety společně s manželem Michalem Cihlářem v nakladatelství Gallery. Nad knihou Kambodža v detailech jsme si povídali o jejich putování Kambodžou. Veronika Richterová vzpomínala na usměvavé Kambodžany, dopravní mumraj, krutou minulost země, vývěsní cedule. A především na kambodžský venkov.

Marie Třešňáková je editorkou kulturní rubriky ČT24. A spisovatelkou, kterou před lety okouzlila Sicílie, možná dodnes patriarchální mafiánský ostrov, kde „ženskou neposlechnou, i kdyby měla stokrát pravdu“. Výsledkem okouzlení jsou každoroční setkání se Sicílií a kniha „Potkala jsem Sicílii“. Marii Třešňákovou uchvátili místní lidé, typy jako z Felliniho, a k dovolené na Sicílii zlákala i starého kamaráda Jaroslava Duška. Rozhovor pro www.cestomila.cz byl vzpomínáním na Sicílii, ostrov, který ji naučil jinak vnímat čas, radovat se a bavit.

Architekt a herec David Vávra je spoluzakladatelem divadla Sklep a též netradičním průvodcem v populárně-naučných televizních pořadech Šumná města a Šumné stopy. Na podzim loňského roku ho natáčení dalších dílů Šumných stop zaválo do Argentiny. V rozhovoru pro www.cestomila.cz vypráví o zážitcích z proslulé čtvrti La Boca, díle architekta českého původu Estanislaa Kocourka, fascinujících vodopádech Iguazú a jezuitských misiích u indiánů Guaraní. Ve druhé části rozhovoru se s Davidem Vávrou vracíme k jeho izraelským Šumným stopám, Tel Avivu a Bauhausu.

Spisovatelka Hana Hindráková je autorkou románů z afrického prostředí Děti nikoho, Karibu Keňa a Dobrovolnice. Zároveň je spoluzakladatelkou neziskové organizace Fair, zaměřující se na rozvojové projekty v Keni. Kromě psaní ráda cestuje a právě Keňa je pro ni největší inspirací. O svém silném vztahu ke Keni a o knize Děti nikoho, která vypráví o životě dětí na ulicích Nairobi, se rozpovídala v rozhovoru pro www.cestomila.cz.

Jan Antonín Novák je autorem asi dvou desítek publikací ze světa vědy, historie, přírody a záhad. V roce 2011 mu vyšla kniha Smrtící sopky. V ní nejen popisuje nejznámější sopečné erupce, ale především varuje, že sopky způsobily zkázu celých civilizací a děsivé erupce se lidstvu nevyhnou ani v budoucnosti. Jedním z vyslovených poselství knihy se tak stává výzva, aby lidé využili svůj potenciál k řešení dopadů supervulkanické erupce. Kniha Smrtící sopky se stala námětem rozhovoru pro www.cestomila.cz.

Doc. MUDr. Rastislav Maďar, PhD. se již sedmnáct let specializuje na cestovní a tropickou medicínu. V rozhovoru pro www. cestomila.cz odpovídá na otázky o malárii a vysvětluje řadu námitek, které cestovatelé vyslovují proti antimalarické chemoprofylaxi. Popisuje, jaká antimalarika jsou dnes „in“, doporučuje impregnaci moskytiér, varuje před last minute zájezdy do rizikových oblastí bez adekvátní zdravotní přípravy a zdůrazňuje, že malárie a homeopatika vůbec nejdou dohromady. A dodává, že malé děti by do exotických oblastí neměly cestovat vůbec, přestože „obávaný“ Lariam smějí jako jediné antimalarikum i malé děti od tří měsíců užívat.

MUDr. Jiří Valenta je vedoucím lékařem Toxinologického centra v Praze a naším předním odborníkem na hadí jedy a uštknutí. Jeho kniha Jedovatí hadi nabízí souhrn teoretických i praktických informací o jedovatých hadech, hadích toxinech a terapii hadího uštknutí. V rozhovoru pro www.cestomila.cz odpovídá Jiří Valenta na otázky o zmijím jedu, zmiji obecné i zmijích na Balkánu, první pomoci v případě uštknutí, prevenci a léčbě. A dodává, že před sto lety se doporučovalo po zmijím uštknutí opít.

Ing. Pavla Gomba je výkonnou ředitelkou české pobočky Dětského fondu Organizace spojených národů – UNICEF. Příběhy některých dětí, které poznala na svých cestách Afrikou a Asií vložila do knihy „Slyšíte nás“. O Africe a afrických dětech si povídala i v rozhovoru pro www.cestomila.cz. Pavla Gomba vypráví, že příběhy mnohých afrických dětí nebývají právě romantické, že Afrika člověku z Evropy srovná hodnoty a proč si nedokáže představit, být v Africe turistou.

Sabe Amthor Soe, ředitelka Burma Center Prague, vypráví v rozhovoru pro www.cestomila.cz o politickém vývoji v Barmě, setkání s disidentkou Aun Schan Su Ťij a projektu o zodpovědném cestování do Barmy. Vysvětluje také současné problémy mezi muslimy a buddhisty v Barmě i postavení barmských uprchlíků v ČR.