Klášter Nekresi leží na pahorku známém jako Nazvrevi Gora (v překladu zřejmě „kopec bývalých vinic“). Přijedete autem a… nahoru je to 1,5 km a 240 vertikálních metrů. Každý má na výběr. První možnost je šlapat pěšky, druhá zaplatit tři lari a nechat se vyvést jakousi maršrutkou. Ta jede až když se naplní – minimálně 10 lidí, ale vejde se více. Některé zatáčky jsou extrémně strmé. Na prohlídku horního kláštera je určeno 30 minut, poté odjíždí maršrutka opět dolů. Ovšem lze zůstat déle, sejít dolů není tak náročné.

Nekresi bývalo v pozdní antice něčím více než klášterem s vesnicí. Zřejmě někdy v 8. století ho rozvrátily arabské nájezdy a zemětřesení. Hustý les po staletích zahalil stopy osídlení, dávné město pohltila vegetace a zmizelo z lidské paměti. V 80. letech minulého století archeologové objevili na úpatí kopce základy budovy zničené pravděpodobně v 5. století. Někteří je považují za zbytky zoroastriánského chrámu ohně, další za bývalou manichejskou svatyni.

V areálu kláštera je letní oblečení tolerováno, ovšem v kostele se dodržuje „dress code“, s čímž mají samozřejmě problém především ženy. Před vchodem jsou ale k dispozici šály na přehození ramen či uvázání kolem obnažených nohou. Zdi v kostele zdobí krásné fresky např. kachetijského krále Leona (Levan) a jeho manželky Tinatin a syna Alexandra. Fotografovat je povoleno bez blesku. Uvnitř zároveň malý obchůdek s náboženskými předměty, ikonami, modlitebními pomůckami atd. Téměř celé přízemí Biskupského paláce sloužilo jako vinný sklep, o čemž svědčí otvory v zemi, v nichž se rodilo víno v hliněných nádobách kvevri. Tato dávná vinařská tradice, která podle archeologických nálezů sahá až 8000 let zpět, je živá i v současnosti.


Na kopci uprostřed lesů – klášter Nekresi


Klášter Nekresi


Klášter Nekresi


Klášter Nekresi, vpravo Biskupský palác


Klášter Nekresi, Biskupský palác – vinný sklep


Úchvatné fresky v klášteře Nekresi


Úchvatné fresky v klášteře Nekresi


Úchvatné fresky v klášteře Nekresi – král Leon s manželkou a synem

Středověká gruzínská literatura připisuje založení kláštera skupině třinácti asyrských mnichů, nejznámějším z nich byl svatý Abibos. Symbolem gruzínského křesťanství je kříž z větví vinné révy, který nosila patronka Gruzie svatá Nino. Poté, co panovníka tehdejšího království Kartli (římský název Ibérie) Miriana III. dokázala obrátit na křesťanskou víru, bylo v roce 337 křesťanství ustanoveno jako státní náboženství. Svatý Abibos je dávnou tradicí považován za prvního biskupa Nekresi. Ovšem mezi horaly pod hřebeny Velkého Kavkazu se křesťanství šířilo pomalu, vliv perského zoroastrismu převažoval. Abibos se uchýlil k dost radikálnímu kroku – uhasil posvátný plamen zoroastrismu, což nemohlo zůstat bez krutého trestu. Byl zajat (Peršané tehdy ovládali východní části současné Gruzie), popraven a jeho tělo pohozeno zřejmě supům. Křesťanští kněží jeho ostatky přes zákaz pohřbili, později byly uloženy v klášteře Samtavro v Mcchetě. Později býval klášter Nekresi terčem loupeživých nepřátelských útoků kavkazských kmenů. Dlouho poté, po převzetí carským Ruskem v roce 1811, byl klášter rozpuštěn. Obnoven byl po pádu SSSR a vzniku samostatné Gruzie.

Od 6. století je klášter Nekresi centrem duchovního a kulturního života v regionu. Navíc biskupským sídlem. A v současnosti je nadále funkčním náboženským místem, nepochybně každý potká místní pravoslavné mnichy, respekt a vhodné oblečení lze jen doporučit. Vedle historických a kulturních památek nabízí prostředí kláštera i úchvatné panorama s výhledem hluboko dolů do údolí Alazani. Návštěvu kláštera lze doplnit prohlídkami nedalekých vinařství a poznáváním gruzínské vinařské tradice. Vinařství je v blízkém okolí kláštera nepočítaně, například cestou do města Kvareli míjíte spoustu cedulí oznamujících, že jste na wine route a na každém kilometru (to je možná maličko přehnané) míjíte nějaké vinařství.