Magnesia je od Selcuku vzdálená asi 25 km. Taxikáři chtěli 100 eur za cestu tam a po několika hodinách zpět, což je nesmyslně předražené. Na takovou nabídku reaguji odchodem. Takže vlakem půl hodiny do Ortaklaru, potom 4,5 km pěšky po silnici, po kilometru ale jel minibus za 25 tl. Místo 100 eur utraceno za vlaky a minibusy tam a zpět 100 českých korun. Kdyby nabídli méně, měli kšeft, ale když chce někdo příliš… Vlak měl 40 minut zpoždění, zpět polovinu. Ze Selcuku pouze dvě stanice, ale kus cesty. Vstupné je součástí Museum Pass Aegean, jinak asi 3 eura (mějte turecké drobné).

Nejstarší vykopávky v Magnesii provedl v letech 1842–43 archeologický tým vedený Francouzem Charlesem Texierem. Pracovali na odkrytí proslulého chrámu Artemidy Leukofryeny, který postavil Hermogenes z Priéné. Podařilo se jim odhalit ruiny chrámu, mj. i fragmenty vlysu, které znázorňují boj Řeků s Amazonkami, a jsou dodnes v pařížském Louvru. Další vykopávky v Magnesii provedl v letech 1891 až 1893 Carl Humann, který se zapsal do historie objevením Pergamonského oltáře (vystaven v Berlíně). Pokračoval v odhalování helénistického chrámu Artemidy Leukofryeny, který se kdysi velikostí a harmonií rovnal jakémukoli chrámu v regionu včetně Efesu. Postavili ho ve 3. století př. n. l., měl osm sloupů na straně fasády a patnáct po stranách, a stál na velké plošině široké 41 a dlouhé 67 metrů. Poté byla Magnesia téměř sto let mimo archeologického zájmu. Až do roku 1984, tehdy pod vedením Orhana Bingöla začalo odkrývání stadionu. Prastaré sedimenty a vrstvy půdy byly několik metrů silné.


Projdete bránou s nějakým tureckým nápisem a otevře se výhled na stadion


Stadion z 1. století pro 30 tisíc diváků


Mramorová sedadla v horních prostorách


Nejzachovalejší mramorová sedadla

Stadion je mimo areál, nejprve dále po silnici asi 100 metrů, poté odbočka doprava a přibližně kilometr po dobře značené silničce, dá se tam vyjet i autem. Jak jsem šlapal nahoru, kolem stále novodobý pevný plot, začaly se do mne vkrádat obavy, aby nebyl kvůli nějakým pracem stadion oplocený a uzavřený. A když se objevila nepřekonatelná brána s nějakým tureckým nápisem, obavy se naplňovaly. Naštěstí jsem si všiml nenápadného zvonku. Zmáčknutí, za pár sekund se ozvalo welcome a brána se začala otevírat. Záludný vstup.

Archeologické práce trvaly desítky let a odhalily stadion z 1. století pro 30 tisíc diváků, kteří sledovali závody vozatajů i atletické hry. Žádné zábrany, smí se nahoru. Posadil jsem se na horních mramorových sedadlech a… strávil tam hodinu a půl. Úplně sám, pouze několik úvodních minut s jednou malou skupinkou. Sám, až na spoustu ještěrek. Délka dráhy je udávána 189 metrů, stadion byl využíván až do přelomu 3. a 4. století. Stovky mramorových „křesílek“, ty nejluxusnější až nahoře, evidentně byly řady sedadel předem určeny pro určité skupiny, dokazují to značky. Většina nápisů ukazuje, že zde měly zvláštní místa profesní skupiny. Určitá místa byla vyhrazena i pro diváky, kteří přijížděli z Efesu. Dole pod schody bylo objeveno více než sto tzv. tropaionů, symbolizujících válečné triumfy, zobrazují brnění, štíty a přilby nepřátel. Je otázkou, zda se na stadionu pořádaly i tehdy oblíbené gladiátorské zápasy.


Značky na sedadlech


Výhled z trosek chrámu Artemidy Leukofryeny


Starověké toalety


Zvědavá společnost na stadionu

Z dnešního pohledu je Magnesia turecký venkov. Ovšem v dávných časech… Themistoklés… Jméno, které proslavil film 300: Vzestup říše. Právě Themistoklés měl zásluhu na rozšíření athénské flotily, která pod jeho vedením zničila perské loďstvo v bitvě u Salamíny (480 př. n. l.). „Mluvit jako Pýthia“ – rčení popisující nejasné a dvojsmyslné vyjadřování. Její věštecká slova se mnohdy dala vyložit více směry a nepochybně nejeden věštby dychtivý tazatel na nepochopení jejich významu hořce doplatil, známých příkladů je více (lýdský král Kroisos). Také Athéňané se ptali Pýthie, jak se ubránit perské invazi. A Themistoklés jediný pochopil, že věštba „opevněte se dřevěnými zdmi“ nabádá k výstavbě lodí. Později byl Themistoklés v Aténách obviněn ze zrady a donucen uprchnout. Osud ho zavál až do Persie, král Artaxerxés I. (Xerxův syn) od něj obdržel dopis, ve kterém stálo: „Nalezneš ve mně neméně dobrého přítele, jako tvůj otec silného nepřítele.“ Perský vládce ho přijal a daroval mu několik měst včetně Magnesie, kde ve věku 65 let bývalý vůdce Athéňanů zemřel.

Magnesia má spojení i s nejvyšším bohem starověkého řeckého světa a dalšími postavami řecké mytologie. Thyia, vnučka Prométhea a dcera Deukalióna, porodila syny, jejichž otcem byl sám Zeus. Jmenovali se Magnés a Makedon (Makednos), po nich známe dva kmeny původem z Thesálie Magnéty a Makedonce. Do historie se zapsali především Makedonci (Alexandr Veliký). Kmen Magnétů není tak známý, ale zmiňuje ho i Homér ve velkolepém eposu Ilias (v textu, v němž popisuje řecké loďstvo mířící k hradbám Tróje): „Prothoos nad Magnéty, syn Tenthrédonův, byl vůdcem, kteří bydlili v místech, kde Pélion chvějící listím, kde též Péneios jest — těm velel Prothoos rychlý. Čtyřicet černých lodí s tím rekem k Íliu plulo.“ Po Trojské válce Magnéti založili dvě kolonie v Malé Asii, obě nesly název Magnesia. Aby je odlišili, jedna se jmenovala Magnesia na Meandru (podle řeky), druhá Magnesia Sipylská (dnešní Manisa), postavená na úpatí hory Sipylus.

Poté, co se údajně v Magnesii zjevila samotná bohyně Artemis, bylo město ve 2. stol. př. n. l. uznáváno jako posvátné. Jednou za čtyři roky se v něm konaly hry, kterých se účastnili i zástupci vzdálených krajů, např. ze Sicílie a z Persie. Magnesia byla součástí Pergamského království, jehož poslední vládce Attalos III. Filométór ho v roce 133 př. n. l. odkázal v závěti Římu. Od začátku 2. století se ve městě rozvíjela raná křesťanská komunita, v dalších staletích jeho význam upadal, dobyvačné výpravy nepřátel, epidemie a zemětřesení způsobily, že Magnesia byla postupně opuštěna.

Cestou zpět minibus, zastávka je přímo u areálu, odhaduji, že každých patnáct minut něco jede. V Ortaklaru zbýval čas na čaj v nádražní putyce. Taková čtvrtá cenová, jak se dříve říkávalo. Čaj za 10 tl, tedy 5 korun. Zahrádka hned vedle kolejí, přibližně dvacet mužů a žádná žena. Většina hrála mně neznámou hru, nebo karty. Až na špinavé ubrusy pohodové posezení, jen si nesmíte sednout blízko toalety.

Další informace:
https://turkisharchaeonews.net/site/magnesia-meander
http://www.tuerkei-antik.de/Stadien/magnesia_en.htm

Další články z Turecka:
Afrodisias – nejzachovalejší stadion antického světa
Kaunos – antické město za řekou bez mostu
Patara – divoká pláž bez lidí, kilometry písku a panenské přírody
Kayaköy – město duchů na tureckém pobřeží
Fethiye: Do Kayaköy a k pláži Ölüdeniz
Iztuzu – lodí po řece Dalyan na pláž mořských želv
Nerušená Pinara – starověká památka bez davů a v zelené krajině
Toulky starověkou Lýkií 1 aneb V dunách panenské pláže Patara
V troskách měst Xanthos a Letoon
Ostrov Kekova: Starověká Simena aneb Málem trosečníkem v potopeném městě