Z Pamukkale je to přes 100 kilometrů, bez auta obtížná doprava, domluven soukromý výlet za 100 eur. Řidič udělal okruh, cestou tam to vzal prý o maličko kratší cestou nejprve na sever, poté západním směrem přes Buharkent a před Kuyucakem otočil na jihovýchod do Karacasu a Geyre. A zpět druhou stranou přes Tavas a kolem Denizli do Pamukkale. Právě odlehlost je negativem Afrodisidy (v angličtině Aphrodisias), pokud by její antické vykopávky byly snadno dosažitelné z pobřeží, podobně jako Efes, byly by daleko známější a navštěvovanější. Výhodou je, že se vyhnete davům, jaké jsou právě v Efesu.

Bílý a šedý mramor, ze kterého Afrodisidu postavili, je z nedalekých dolů vzdálených několik kilometrů. Hned za vchodem do areálu stojí spousta zachovalých sarkofágů, krásně zdobených mj. podobiznami bohů, girlandami či hrozny vinné révy. V Afrodisidě se v římském císařském období rozvinula oceňovaná sochařská tradice, místní sochaři prosluli po celé říši sochami bohů, portrétními bustami i množstvím oblíbených dionýských postav v helénském stylu. Byli vyhledáváni i v samotném Římě, podpisy afrodisidských sochařů se objevují například v Hadriánově vile v Tivoli.


Tetrapylon


Tetrapylon, detail


Svatyně Afrodíté


Svatyně Afrodíté

Pokud se za vchodem vydáte doprava, najednou stojíte před tetrapylonem, což byla monumentální vstupní brána (a jaká) do svatyně Afrodíté. Nezažila menší rekonstrukci, ale anastylózu – 85 procent tetrapylonu leželo na zemi, či pod zeminou. „Stačilo“ sestavit (dokončeno v roce 1991) a vnímáme, jak vypadal vstup k Afrodíté.

Dále se pokračuje ke stadionu, asi půl kilometru od vstupu. Z informační cedule se dozvíme, že stojíme před nejzachovalejším stadionem antického světa. Já bych dal na první místo stadion v Magnesii. Tam sice chybí jeden oblouk, ovšem druhou část s mramorovými sedadly jsem vnímal mnohem impozantnější. Stadion má 30 řad pro 30 000 diváků, jeho délka je 270 metrů a byl postaven v 1. století. Konaly se v něm především atletické závody, zápasy apod. Později byl východní oblouk přeměněn na menší arénu pro gladiátorské souboje. Chrám Afrodíté, v křesťanských časech vysvěcený na kostel, palác guvernéra, bouleuterion, lázně, neobvyklý komplex městského parku se 170 metrů dlouhým bazénem, sebasteion, divadlo – čtyři hodiny na prohlídku areálu jsou akorát, když nebudete pospíchat a občas se na sedadlech stadionu či divadla posadíte.

Antické město dostalo jméno Afrodisias po Afroditě, řecké bohyni lásky. Pravděpodobně někdy ve 3. st. př. n. l. Existovalo již dříve a neslo jiné jméno. Bylo metropolí Kárie, jejíž dávnější obyvatelé ovšem přijímali kulturu i vládu mocnějších a již v řeckých časech postupně jako národ zmizeli. Kraj ovládla perská Achaimenovská říše, Alexandr Veliký, staří Římané, byl součástí Byzantské říše.


Stadión


Desítky sarkofágů zdobí archeologický areál Afrodisias


Divadlo


Divadlo

Lidé se v oblasti Afrodisidy usazovali již před přibližně osmi tisíci lety. Postupně se šířil kult bohyně Ištar, v mezopotámském náboženství spojené mj. s plodností, láskou a erotikou, řecký svět ji přejmenoval na Afrodíté. Tento kult městu pomáhal i v časech, kdy Malou Asii ovládli Římané. Ztotožňovali Afroditu s bohyní Venuší, kterou uctívali i jako matku Aenea, trojského vojevůdce a legendárního zakladatele římského národa. Cennosti místnímu chrámu daroval i Gaius Julius Caesar, jehož rod sahal až právě k Aeneovi. První římský císař Augustus popsal Afrodisidu jako své oblíbené město v regionu, v době raného císařství se chrám Afrodity/Venuše stal významným poutním místem celého řecko-římského světa. Udává se, že v té době mělo město až 15 000 obyvatel. Pohanské kulty zakázal až císař Theodosius I. Veliký ve svém ediktu v roce 391. Zkázu města způsobilo několik zemětřesení, po 7. století již nikdy neobnovilo dřívější prosperitu. Poslední vzpomínky na bývalou slávu poté vymazaly turecká nadvláda a pozdější změny názvu (Karia, Geyre).

První opravdové archeologické vykopávky v oblasti Afrodisidy prováděl v roce 1904 francouzský tým, který vedl Paul Gaudin. Ovšem jeho nálezy byly vyvezeny a rozprodány. Důležitým zlomem téměř zapomenuté existence Afrodisidy je rok 1958, kdy se ve vesnici Geyre objevil fotoreportér Ara Güler, později světově uznávaný turecký fotograf. V místní kavárně si všiml skupiny mužů hrajících karty a používajících zdobené víko sarkofágu jako stolu. A také vesnických domů s antickými sloupy. Güler si uvědomil přítomnost starověkých ruin, a následující den během zkoumání okolí fotografoval zbytky chrámu Afrodity i stadion. Jeho fotografie probudily nový zájem o Afrodisidu. Güler poté spolupracoval s archeologem Kenanem Erimem, čímž začala éra systematických a nepřetržitých vykopávek, odhalujících dávnou minulost Afrodisidy. Kenan Erim je vedl až do své smrti v roce 1990.

V roce 1956 byly objeveny figurální reliéfy (jsou v místním muzeu) z nedochovaného pomníku Gaia Julia Zoilose, mecenáše města v časech Gaia Julia Caesara a císaře Augusta. Zní to neobvykle, ale muž, kterému obyvatelé města Afrodisias postavili hrobku, či mauzoleum, byl otrokem a sloužil zmíněným dvěma nejvýznamnějším Římanům té doby. Archeologové nejprve předpokládali, že patřil do místní aristokratické rodiny, ovšem vše změnil objev nápisu, který o něm hovoří jako o osvobozeném muži Gaia Julia Caesara. Zoilos téměř jistě pocházel z Afrodisidy, pravděpodobně byl zajat ve válečné vřavě a prodán jako otrok. Když Caesar zemřel, jeho novým pánem se stal Octavián, pozdější císař Augustus, který mu daroval svobodu. Zoilos dokázal zbohatnout a jmění využil i ve prospěch svého rodného města. Financoval také stavbu chrámu bohyně Afrodité.

Vstupné 12 eur, areál je součástí Museum Pass Aegean. Muzeum bylo zavřené, což je nepochybně škoda, protože bylo objeveno množství soch ve výborném stavu a jsou samozřejmě právě v něm. Za 95 eur doporučuji koupit týdenní Museum Pass Aegean, v něm je vstup do spousty archeologických památek regionu, např. Efes, Magnesia, Hierapolis, Pergamon, Laodikeia, Smyrna, Didyma, Priene, Aphrodisias, Miletus. Ceny se udávají na internetu v eurech, ale platit hotově je možné pouze v turecké měně. Mimochodem, ceny např. půl litru vody a třetinky Coca-Coly, jsou stejné jako v Efesu (37 a 157 tl), tedy hodně předražené.

Další informace:
https://turkisharchaeonews.net/site/aphrodisias
https://aphrodisias-excavations.com/
https://muze.gen.tr/MuseumPasses