Trajekt Blue Star Ferries vyplul z ostrova Astypalaia směr Pireus přesně, první zastávka v Aegiali na ostrově Amorgos, dále Donousa, Naxos a Paros, poté již přímo do Pirea. Metro jezdí až do Pirea, stanice je pár kroků od mola, u kterého zastavil trajekt. Athénské metro je proslulé krádežemi zaměřenými především na turisty. Jakmile se ocitnete v tlačenici, buďte opatrní a soustředění, pokud se vedle vás někdo chová například jako opilý, pod vlivem drog, není to tak, vytváří chaos a je to dokonale soustředěný zloděj či zlodějka a nepracuje sám. Nejlépe je mít vše cenné někde dole v batohu a ten mít pod kontrolou. Jistě i Řekové jsou zoufalí z toho, jak jim Athény zamořily zlodějské gangy z okolních balkánských zemí, ale že by proti tomu nějak tvrdě zasáhli, to nedokáží, či nechtějí.

Ruiny chrámu Dia Olympského se vztyčenými gigantickými sloupy se nacházejí nedaleko Akropole a je z nich také na Akropolis krásný výhled. Svými rozměry 108×41 metrů se měl chrám vyrovnat velikostí i jednomu ze starověkých divů světa Artemidinu chrámu v Efesu (115×55 metrů). Po obvodu chrámu stálo dvojité sloupoví, z původních 104 sloupů o výšce 17 metrů s průměrem 2 metry a váze 364 tun, stojí v současnosti pouze 15, šestnáctý leží rozbitý na kusy na zemi, zřítil se během zemětřesení v roce 1852.


.
.

Za vlády tyrana Peisistrata kolem roku 550 př. n. l. stál na tomto místě starší chrám, taktéž věnovaný Diovi. Označení tyran působí v češtině hodně pejorativně, Peisistratos ovšem nebyl šíleným krutým vládcem tyranizujícím vše živé. Do dějin se zapsal pozitivními skutky, např. zavedl roku 566 př. n. l. (či obnovil, pokud je skutečně pořádal již mýtický Théseus) Panathénaje, svátky a hry na počest bohyně Athény. Podle pozdějších pramenů bylo za jeho vlády, podporující rozvoj literatury, poprvé sepsáno Homérovo dílo. Hérodotos i Aristotelés Peisistrata ve svých dílech spíše chválí, než kritizují, jeho rozvahu a schopnost zachovat klidnou mysl ocenil i Dante. Přesto byl z Athén Peisistratos v rámci politických bojů o moc dvakrát vyhoštěn, ovšem v obou případech se dokázal k moci opět vrátit. Chrám Dia Olympského poručili stavět jeho dva synové Hippiás a Hipparchos. Ti se již podobných slov chvály od historiků nedočkali. Poté, co byl Hipparchos zavražděn, Hippiás propadl paranoickým strachům a jeho vláda se zvrhla. V roce 510 př. n. l. byl donucen opustit Athény, nakonec se z něj stal řecký zrádce, protože v touze po pomstě pomáhal perské armádě, která vpadla do Řecka a byla později poražena u Marathonu. Stavební práce na chrámu Dia Olympského se v těch časech zastavily, neboť zatěžovaly athénské obyvatelstvo břemenem těžkých prací, o čemž píše i Aristotelés.

Ve stavbě chrámu poručil pokračovat Antiochos IV. Epifanés, seleukovský vládce, známý snahami o násilnou helenizaci celé říše (vládl 175–164 př. n. l.). Styl sloupů chrámu byl změněn z původního dórského na korintský, krásné korintské hlavice jsou nahoře na sloupech dodnes. Po jeho smrti se veškerá stavební činnost opět zastavila. Další ránu zasadilo chrámu řádění římské armády Lucia Cornelia Sully během jeho války proti Mithridatovi VI., vládci Pontského království. Sullovi vojáci údajně některé sloupy přepravili do Říma, kde byly použity pro Jupiterův chrám na Kapitolu.


.
.

Chrám byl dokončen o mnoho let později, až ve druhém století našeho letopočtu za vlády římského císaře Hadriána, tedy více než po 600 letech. Za římského období byl největším chrámem v Řecku. Hadriánus byl známý svým zájmem o řeckou kulturu a je, podobně jako např. lord George Byron o mnoho staletí později, označován za filheléna. Zároveň byl Hadrianus mezi římskými císaři mimořádný i tím, že přibližně polovinu svého panování strávil na cestách po všech koutech římské říše. Včetně Athén, které mu byly tolik blízké. Chrám, který zdobila kolosální socha Dia, si ale slávu dlouhou po celá staletí neužil, už v roce 267 vydrancoval Athény východogermánský kmen Herulů, který přibližně o dvě století později válčil v armádě hunského krále Attily (Bič Boží). Silně poškozen byl i chrám Dia Olympského a s největší pravděpodobností již nebyl nikdy znovu opraven. V příštích staletích naopak mramor z chrámu sloužil jako stavební materiál především ke stavbám kostelů, mnohem později také mešity. V osmanském i arabském světě islamizovali řecké mýtické postavy i známé vůdce starověkého řeckého světa. Na začátku osmnáctého století napsal aténský muftí Mahmúd Efendi zřídka studovanou Historii města mudrců, v níž byl Periklés mudrcem v mešitě Parthenón a spojoval ji se Šalomounovým chrámem v Jeruzalémě. Během osmanské nadvlády označovali Řekové chrám Dia Olympského jako Hadriánův palác, naopak Turci jako palác Belkis, což bylo legendární jméno královny ze Sáby, pro níž nechal dle osmanské legendy chrám vybudovat král Šalomoun.

Když v roce 1436 navštívil Atény Ciriaco de´ Pizzicolli (Cyriacus z Ancony), považovaný za jednoho z otců moderní archeologie, který procestoval celé východní Středomoří, zapsal, že stojí pouze 21 sloupů chrámu. První vykopávky areálu prováděl v letech 1889–1896 Francis Penrose z archeologické British School in Athens, v roce 1922 na něj navázal Němec Gabriel Welter z German Archaeological Institute, který pracoval i na ostrově Naxos. Po roce 1960 vedl archeologické práce v ruinách chrámu Ioannis Travlos, který je známý i výzkumem athénské agory.

Součástí archeologického areálu jsou i pozůstatky křesťanské baziliky, římských lázní a dalších budov. Vstupné 6 €, zavírá se v půl sedmé, chrám byl krásně zaplaven paprsky zapadajícího slunce. Nejbližší zastávka metra je Akropoli, odtud je to 250 metrů ke vstupu do areálu. Vstup je z ulice Vasilissis Olgas.

V centru Athén se nehledá cenově dostupné ubytování úplně snadno, nedaleko chrámu Dia Olympského lze využít hostel Dioskouros. Kromě perfektní polohy v centru mne nenapadá další důvod, proč ho doporučit, snad milovníkům koček, jedna místní nás přišla do pokoje pozdravit a vzápětí se odhodlala odpočívat v posteli. Půvabná Plaka plná taveren a obchůdků je za rohem, Akropolis též, vše podstatné blízko. Další ráno odlet směr Praha. Pokud nemáte zajištěn odvoz na letiště a odevzdáte se athénské dopravě, nejlepší je metro. Je ovšem nutné počítat s tím, že jezdí na letiště po třiceti minutách a že je – co se organizace týká – na athénském letišti poněkud vyšší míra chaosu, vše trvá déle. Doporučuji tak vyrazit z hotelu tři hodiny před časem odletu.