V Arménii platí na silnicích jiná pravidla než tady, vyprávěl mi se
smíchem Eduard Sarkisjan, předseda Občanského sdružení Arménský dům.
A tak jsem byl na ty divoké arménské řidiče zvědavý. Během mého
arménského putování jsem se stal – minimálně na dvě hodiny denně –
jejich spolujezdcem, zákazníkem, ale také hostem. A být hostem v Arménii,
to si lze opravdu užít, Arméni jsou pohostinným národem. Kde jinde svým
zákazníkům kupují taxikáři kila meruněk.
Učitelé v jezeře Sevan
S učiteli u jezera Sevan
Armen
Taxikář Armen nám kupuje meruňky
Kdysi cela mnichů, dnes garáž – Geghard
Geghard – pohoštění
Nedaleko průsmyku Selim, auto potřebuje opět vodu
Karavanseráj Selim
Karavanseráj Selim
Karavanseráj Selim
S tímto autem jsme vyjeli do téměř 2500 metrů nad mořem
Klášter Geghard, silnice zde končí
Do kaňonu směr Noravank
Dilijan
Dilijan – v centru města
V Dilijanu
Stanice LPG, v Arménii se jezdí jen na plyn (ruský)
Nedaleko Dilijanu
Opravna hodinek, lidé v důchodovém věku si musí přivydělávat, důchod je min...
Opravna hodinek, lidé v důchodovém věku si musí přivydělávat, důchod je min...
Rybárna u silnice
Taxikář v Jerevanu. Vítal nás slovy o českém pivu
Cedule v Jerevanu
Goshavank
Na arménském venkově
Piknik, to Arméni milují
A zase vodu
Garik