Příběhy z arménských silnic

17.08.2012 | Petr Nejedlý | 28 fotografií

V Arménii platí na silnicích jiná pravidla než tady, vyprávěl mi se smíchem Eduard Sarkisjan, předseda Občanského sdružení Arménský dům. A tak jsem byl na ty divoké arménské řidiče zvědavý. Během mého arménského putování jsem se stal – minimálně na dvě hodiny denně – jejich spolujezdcem, zákazníkem, ale také hostem. A být hostem v Arménii, to si lze opravdu užít, Arméni jsou pohostinným národem. Kde jinde svým zákazníkům kupují taxikáři kila meruněk.

Bookmark and Share

ARMÉNIE - související fotogalerie


16. 07. 2012 |

Arménie aneb ruským uazem do kráteru vyhaslé sopky Ughtasar

12. 02. 2015 |

Klášter Geghard aneb Do srdce středověkého arménského křesťanství

11. 03. 2013 |

Chrám Garni aneb Po stopách Římanů v Arménii

12. 02. 2013 |

Sevanavank – kamenný svědek nad jezerem Sevan

10. 12. 2012 |

Jerevan: Starší než Řím

20. 10. 2012 |

Aždahak - nejkrásnější sopka v Arménii

08. 10. 2012 |

Krávy a policejní hlídky aneb Z Dilijanu ke klášteru Goshavank

23. 09. 2012 |

Noraduz – 800 chačkarů nad jezerem Sevan

18. 09. 2012 |

Khor Virap aneb Jak jsem se v Arménii (ne)stal kmotrem

12. 08. 2012 |

Noravank – arménský klášter v červených horách

27. 07. 2012 |

Klášter Tatev aneb pět set mnichů-filozofů hlubokých jako moře

22. 07. 2012 |

Karahunj aneb z Jerevanu za arménskou Stonehenge

16. 07. 2012 |

Arménie aneb ruským uazem do kráteru vyhaslé sopky Ughtasar

02. 05. 2012 |

E. Sarkisjan: V Arménii se dobře jí a pije.
I „násilím“.