Klášter Tatev aneb pět set mnichů-filozofů hlubokých jako moře

Historik Stepanos Orbelian napsal ve 13. století, že v Tatevu pobývá na 500 mnichů-filozofů „hlubokých jako moře“, hudebníků, kaligrafů, malířů. Tatev se nejednou vzpamatoval z ran, které mu způsobily invaze Seldžuků a dalších nájezdníků a znovu vyvstal z popela jako náboženské a kulturní centrum Arménie. Na konci 11. století patřilo klášteru 264 vesnic, bylo zde na tisíc mnichů a studentů, klášter vlastnil i knihovnu s 10 tisíci svazků. Jak již to v zemi arménské v minulosti bývalo, rozkvět ukončili mocní nájezdníci, v roce 1170 seldžucké kmeny šířící islám. Představení kláštera tehdy odeslali celou knihovnu do Baghaberdu, nejmocnější arménské pevnosti té doby. Plán ale nevyšel, Seldžukové vypálili pevnost i s tisíci knih.