Tak popsal Plešivec, jeden z nejkouzelnějších brdských kopců, spisovatel a literární kritik Karel Sezima v knize Z mého života. Rodák z Hořovic, města pod Olympem (pardon, Plešivcem), nebyl jediným, komu Plešivec učaroval. Přestože Brdy nejsou panenským krajem a v minulých staletích z nich byl nejeden kámen vylomen, putovávali sem pro inspiraci literáti, malíři i obyčejní trampové. A putují dodnes.

Branou do Brd bývá označována Zbraslav, kdysi nazývaná Aula Regia. Odtud vede turistická značka k Černolickým skalám. Pro mě jsou ale onou branou do Brd spíše Mníšek pod Brdy, Řevnice nebo Rejkovice. Na Plešivec to z vlakové zastávky v Rejkovicích není vůbec daleko – pouhé dva kilometry do kopce po zelené značce. Kraj, kterým stoupáme z hlubokého údolí, se jmenuje V Masných krámech a po půl hodině se po levé straně cesty konečně mezi stromy rýsují skaliska. Docházíme na sedlo pod Plešivcem a dále již stoupání není příkré. A najednou se otevře les a jsme na Čertově kazatelně, jedné z nejkrásnějších vyhlídek Brd. Pravděpodobně by zde žádný výhled nebyl, kdyby se v minulosti do svahu Plešivce nezaryl lom. Ploché hřebeny Brd bývají zalesněné a najít nějakou vyhlídku do širokého okolí se nepoštěstí na každém kilometru (dalším příkladem je Hvíždinec, i tam padl nejeden vzrostlý strom, aby si putující užívali výhledu do údolí).


Na Plešivci

Na svazích Plešivce stávalo prastaré hradiště a svými rozměry patřilo k největším v Čechách. Dodnes rozlišitelné valy napovídají, že obvod hradiště měřil tři kilometry a opevnění chránilo plochu 56 hektarů. Valy, v těch pradávných dobách ještě neobroušené tisíciletími, byly jistě vyšší, a dřevěné palisády se zašpičatělými konci působily nedobytně. A nebylo to jediné opevnění, vnitřní akropole o rozloze asi 16 hektarů byla chráněna další palisádou na až tři metry vysokých kamenných valech. Všude kolem nás, celý vrchol Plešivce je velkým archeologickým nalezištěm, vždyť hradiště leželo od Starých vrat, kudy se asi vstupovalo, přes Krkavčí skály až po místo zvané Fabiánova zahrada. Nepochybně byl opevněn celý vrchol, z jedné strany ale nelze tuto domněnku doložit, všechny odpovědi zničila těžební činnost.


Na Plešivci

Hradiště je časováno do knovízské kultury, tj. asi 1300–1050 let před n. l. Snad zde bylo posvátné kultovní centrum, ale také obchodní a řemeslné, kde se to hemžilo nejen mágy, ale také obchodníky a kovářskými mistry. Však se jejich výrobků našlo na svazích Plešivce dost a dost. Jeden z nejznámějších a nejstarších objevů je z roku 1825. Sekery, srpy, čepele, šperky byly věnovány Národnímu muzeu v Praze. Další nálezy je možné vidět např. v Hořovickém muzeu.


Na Plešivci

Jan Čáka v knize Toulání po Brdech (od svého vydání se stala biblí všech milovníků Brd) uvádí článek z roku 1889 z časopisu Památky archeologické o bohatých nálezech na Plešivci: „Dříve mezi kamením na Plešivci bylo nalézáno množství bronzových věcí; byly buď dávány dětem za hračku, nebo prodávány kováři v Jincích, od něhož je bylo možno koupiti libru po třiceti krejcarech. Kovář bronzy, které neprodal, zpracoval v řemesle.“ Kolik plešiveckých bronzů skončilo u kovářů nejen v Jincích, ale i v dalších podbrdských vesnicích, těžko odhadovat.


Na Plešivci

Zmínil jsem místo jménem Fabianova zahrada. Je to jen kousek od Čertovy kazatelny. Tady prý pěstuje neviditelné květiny Fabián, duch brdských hvozdů. Podle pověstí sídlí na Babě, nedaleko odtud po červené značce. Fabián je duch dobrý a lidem neškodí a neubližuje. Dle jedněch pramenů prý přichází na zem vždy po sedmi letech, aby zde následujících sedm let žil, přinesl úrodu a dobré časy. Fabián býval poctivým chasníkem, na temeni Baby měl hradiště a žil tam šťastně se svou ženou. Jenže si kdysi dávno před svatbou začal s jednou, která nechodila pro různé čáry máry daleko. A navíc byla pomstychtivá. Schovávala se v brdských lesích a na svého bývalého svolávala kletby a neštěstí. A povedlo se, proměnila ho v ducha a jeho mladou a půvabnou ženu v zeměžluč. Naštěstí ani čáry nejsou všemocné a tak se Fabián stal duchem dobrým. Fabián je nejtypičtější figurkou Brd, lidé ho zpodobnili pomocí šišek, mechu, větviček a lepidla. Takhle uvidíte Fabiána třeba v podbrdských muzeích. Ale pozor, ani Fabián nepomůže nešťastníkům, kteří zabloudí na Plešivec o Svatojánské noci, kdy zde mají slet čarodějnice z celých Brd. Lépe co nejrychleji prchat z kopců dolů dlouho před setměním a nenechat se uvláčet a utančit.

Plešivec je krásný ve všech ročních obdobích. Chodívám sem do chladivých lesů v horkém létě, na jaře, kdy je zde tak zeleno, na podzim do barevného lesa i v zimě, pokud množství sněhu procházku dovolí.

Podrobnější info např. na stránkách
http://www.brdy.org
nebo na stránkách příbramského muzea v kapitole archeologie na Příbramsku:
http://www.muzeum-pribram.cz.