O karlovarských vyhlídkách v článku: Ze strmých skal dívám se na město Karlovo


V karlovarském podzemí

Vřídlo je pulzujícím srdcem Karlových Varů, které nemá na evropském kontinentu analogii, podobné termální gejzíry stříkají až na dalekém Islandu. Stěží si představit, že si kterýkoli z návštěvníků Karlových Varů nechá ujít takovou podívanou. Navíc je pro turisty v Karlových Varech připravena lahůdka – podzemí Vřídla je přístupné. Během exkurze se zájemci dozvědí o historii Vřídla, prohlédnou si přes sto let starou a hypertermofilními řasami porostlou desku na dně Teplé, která má zabránit ničivým výbuchům Vřídla, sbírku vřídlovců a sintrů, stará potrubí zanesená vřídlovcem a poznají i způsob výroby tzv. kamenných růží, jednoho z nejznámějších karlovarských suvenýrů.

Jak vznikají kamenné růže? Překvapivě jednoduše – růže z voskového papíru se po dobu jednoho týdne doslova sprchují vřídelní vodou, která obsahuje minerální látky usazující se na všem přes co voda teče nebo co se do ní ponoří. A pak se ze sprchovacích van jen vytáhne růže pokrytá usazeným vřídlovcem (odrůda aragonitu).


Takto vznikají kamenné růže, ale i sloni, pohárky atd.

Vstupenky do vřídelního podzemí se kupují ve Vřídelní kolonádě a než nastane přesný čas prohlídky, co ochutnat v místní kavárně vřídelní kávu… Podávají ji ve speciálním šálku a je skutečně zalitá vřídelní vodou a navíc ochucená Becherovkou a doplněná šlehačkou. Se sachrem si pochutnáte. Vřídelní káva není prvním gastronomickým zážitkem připravovaným z vod Vřídla. Tzv. Sprudelsuppe čili vřídelní polévka se v Karlových varech údajně vařívala už v 16. století, jiné prameny udávají, že ji poprvé uvařil až v polovině 18. století cukrář Jan Jiří Pupp pro svého zaměstnavatele hraběte Rudolfa Chotka. Na jídelních lístcích karlovarských restaurací tuto polévku nenajdete, vymizela již dávno. 

Johann Wolfgang Goethe zodpovědně popíjel vodu z Vřídla a téměř denně užíval léčebné koupele, přesto v Karlových Varech nezapomínal na dobré jídlo, potrpěl si především na raky a pstruhy. Takto Goethe popisoval svůj všední lázeňský život: „Vstává se v pět hodin, za každého počasí se jde k Vřídlu, člověk se prochází, leze po kopcích, obléká se, koná návštěvy, chodí do společnosti. Nechrání se ani před vlhkem, ani před větrem či průvanem, a přitom se cítí docela dobře. Karlovy Vary, jak hned postřehne každý trochu vnímavý pozorovatel, nejsou jen poněkud sui generis, nýbrž čímsi skutečně jedinečným, překvapujícím, co se, aniž by si člověk sám uvědomoval, projevuje jistou kulturou.“ K Vřídlu to měl Goethe jen pár kroků, během mnohých pobytů bydlel v domě „U tří mouřenínů“, který stojí nedaleko Vřídelní kolonády. Jeho pobyty u Tří mouřenínů připomíná i pamětní deska u vchodu do domu.

Goethe byl vlastně opravdovým propagátoren Karlových Varů a celého Karlovarského kraje. Cestovní kanceláře připravují zájezdy po stopách Goetheho v západních Čechách, byly vydány desítky odborných knih na téma Goethe a západní Čechy. Pokud se po jeho stopách vydáme, Karlovy Vary by měly být na seznamu na prvním místě. Město navštívil celkem 13× v průběhu 38 let (naposledy v roce 1823, to mu bylo čtyřiasedmdesát) a strávil tu téměř tři roky života, dokonce se v Karlových Varech i zamiloval. Snad v Karlových Varech i leccos napsal (já nástin tohoto článku v restauraci Becherplatz, kde vaří pivo Karel IV.). Kam dále za Goethem? Komorní Hůrka, Loket, Mariánské Lázně, Svatošské skály, Jáchymov, klášter v Teplé, Kladská atd. Goethe se nejezdil do Karlových Varů jen nečinně léčit. Do západních Čech ho sice přivedly zdravotní potíže, ale svou pozornost vědce obracel mj. ke geologickému bádání, k vulkanismu a termálním pramenům. Nespočet hodin trávil studováním krajiny Karlovarska a západních Čech.


Sto let stará deska na dně Teplé porostlá hypertermofil­ními řasami

Lukáš Novotný v knize Karlovy Vary z edice Zmizelé Čechy píše: Podle Davida Bechera (1725–1792), přezdívaného karlovarský Hippokrat, se voda měla pít přímo u pramene a pacient mohl trávit čas venku při procházkách. David Becher přitom upravil dosavadní užívaná pravidla pro pití karlovarské vody – tzv. pyramidální léčbu, při níž se postupovalo od malých dávek až na několik litrů vody denně a která vedla k zažívacím problémům. Becher omezil předpis léčebné vody na maximálně dva litry denně. Vedle ranní hlavní pitné kúry zavedl i menší odpolední. Tou dobou se také začalo více dbát o kulturu pití, začaly se vyrábět kónické a soudkové tvary oblíbených pohárků. Dieta jako doplněk karlovarské termální vody byla zavedena až ve 20. století. David Becher jako první určil přesnou teplotu Vřídla. Změřil, že je 165 stupňů Fahrenheita teplé, tj. 73,9 stupňů Celsia. Becher dále začal jako první leštit vřídlovec a prodávat jej jako upomínkový předmět.

Historie prvního jímání Vřídla sahá do 16. století, ovšem tehdy se mu neříkalo Vřídlo, ale Brudel, Sprudel nebo Fous. Nad Vřídlem stávaly již v polovině 17. století jednoduché pavilóny, které byly zničeny překvapivými průvaly pramene. Od roku 1774 ho zakrývala barokní kolonáda, později empírová litinová i provizorní dřevěná. Současná kolonáda postavená ve funkcionalistickém slohu podle návrhu architekta Jaroslava Otruby byla otevřena v roce 1975. V kolonádě je kromě horkého tryskajícího Vřídla pět kašen s vřídelní vodou ochlazenou na 50 a 30 °C. V kolonádě jsou i obchody s lázeňskými produkty, prodávají se například známé pohárky na pití termálních vod nebo kamenné růže.

Výbuchy Vřídla způsobovalo zarůstání usazujícím se vřídlovcem, i Goethe psal o problémech Karlovarských dostat Vřídlo pod kontrolu: „Vřídlo se k přikvačivším hostům nechová právě nejzdvořileji, ba radním pověřeným stavebním dozorem se přímo vzpouzí, nejenže ještě silně vyvěrá z řeky samé, ale i pod přemostěním směrem k uličce vedoucí na tržiště rázně proniklo mezi prkny a trámky, po dlouhé době ovšem prohnilými, a tak se ho teď snaží umlčet pytli písku, mechem, trámy, klíny, kamením, svorkami a vším možným. Na svém místě teď netryská tak vysoko.“

Vývěry Vřídla mohly po každé erupci nenávratně zmizet či si náhle prorazit cestu z podzemí někde jinde. Urbanistické a architektonické úpravy prostranství kolem Vřídla byly tedy vždy komplikovanou záležitostí. Nejmohutnější výbuch Vřídla se odehrál v roce 1809 a jeho síla zničila několik budov v okolí.


V karlovarském podzemí


V karlovarském podzemí

Stáří Vřídla je odhadováno na 250–300 tisíc let a podmínky pro jeho vznik se tvořily v geologicky dramatické éře třetihorního vulkanismu. Hlubinný proud termální vody ohřívaný lávou přitéká pod Karlovy Vary od Krušných hor, ke skále Jeleního skoku, kde naráží na žulovou linii a vyvěrá na povrch. Stovky let se vědci přou o příčinách zrodu a trvání Vřídla. Jeho původ hledají především v juvenilních neboli panenských vodách z dosud neprobádaných hlubin zeměkoule. Dávno pryč jsou názory, že karlovarské prameny jsou božím výtvorem, který je darem lidstvu sužovanému bolestivými nemocemi.

V knize Magická místa Karlovarského kraje (Stanislav Burachovič a Jan Borecký) se o Vřídle dočteme: „Teprve před několika lety bylo měřeními zjištěno, že z karlovarské vody v určitých denních a nočních časech (např. ráno kolem 5. hodiny) sublimují ve stopových množstvích specifické plyny, které kladně ovlivňují účinek vod na organismus, urychlují a usnadňují vstřebávání minerálií z vody do krevního oběhu. To patrně intuitivně vnímali už naši předchůdci. Zřídelní voda se totiž pila brzy ráno při východu slunce, i básník Goethe chodil k pramenům pro vodu kolem 5. hodiny ranní.“

Goethe prý kdysi prohlásil, že by chtěl žít v Římě, Výmaru a Karlových Varech. Chaos dnešní italské metropole by ho stěží nadchl, u Výmaru nacisté postavili koncentrační tábor Buchenwald, pouze Karlovy Vary si uchovaly svou starou vzrušující tvář lázeňského města i ve 21. století.

Další články z regionu:
Karlovy Vary: Ze strmých skal dívám se na město Karlovo
Hrad a zámek Bečov nad Teplou: (Ne)tušené souvislosti a relikviář sv. Maura
Bečov nad Teplou: Šibeniční vrch aneb Jak si kat vybíral manželku
SOOS – bublající mofety v přírodní rezervaci nedaleko Františkových Lázní
NS Kladská: Bohem zapomenutý kraj to věru není
Smraďoch – ponuré sirovodíkové zákoutí uprostřed rašelinných smrčin
Klášter premonstrátů Teplá aneb Kam vkročily nohy Čepičkových vojáků

Více na:
www.pamatkyaprirodakarlovarska.cz
www.karlovyvary.cz
www.karlovy-vary.cz