San´á – je to ta pravá arabská poezie? Pravá Arábie?
Nepochybně ano, San´á je městem „perníkových chaloupek“, takovou architekturu nikde jinde na Blízkém východě ani na světě nenajdete. Zamilovala jsem si pravou orientální atmosféru starého arabského města, jeho trhy, volání prodavačů, úzké uličky, vůni koření a grilovaného masa.

A kdy člověk poprvé narazí na kát? Kdy si uvědomí, že je v království kátu? V ulicích Jemenu prý nenarazíte na psí exkrementy, zato je všude plno zelených fleků…
Na kát narazíte už při vstupu do země a během prvních kroků Jemenem. Nezáleží na tom, zda je den či noc, vždy narazíte na lidi, kteří kátují, strážníky, kteří mají noční službu, taxikáře, kteří se kátem udržují v bdělosti. Kát je ve společnosti všudypřítomný.

Proč právě kát? Proč jste zvolila kát za téma své disertační práce?
Než jsem letěla do Jemenu poprvé, vyhledávala jsem si informace o kátu a věděla, že se jedná o jedinečný jev jemenské společnosti. Hodně článků bylo cestopisných, stručné popisy kátových dýchánků jsou i v turistických průvodcích, odborné materiály se většinou zabývaly dopady užívání kátu na člověka z hlediska lékařského, ale málokde jsem narazila na analýzy toho, jaký má kát význam pro jemenskou společnost, jaké jsou sociální dopady kátování, dále například jaká témata se diskutují během dlouhých hodin žvýkání, to vše jsem se rozhodla podrobněji zkoumat v Jemenu a zpracovat ve své disertační práci.

Záznamy o pěstování kátu v Jemenu sahají až do 15. století. Kátování ale tehdy nebylo zdaleka rozšířené jako v současnosti, spíše bylo zábavou pouze bohatší vrstvy společnosti. Ke změně údajně došlo v 70. letech minulého století, kdy množství jemenských mužů odcházelo za prací do Saúdské Arábie, jejich životní úroveň se zvyšovala a kát se stal dostupný. Tak se kátování stalo praxí všech vrstev společnosti. V tomto směru je možné vnímat rozměr kátování v Jemenu nikoli jako nějakou tradiční záležitost, ale široký úpadek.
V 70. letech se zlepšovala finanční situace jemenských rodin a rozvíjela se celá jemenská ekonomika. Hospodářský vzestup umožnil budování infrastruktury, rozvoj dopravy a také nákup moderních zemědělských strojů, čímž se zjednodušily a zkrátily práce na polích, které dříve trvaly podstatně déle. Jemenci si najednou mohli dovolit půl dne nic nedělat, vše, co potřebovali, zvládli do oběda a po druhé hodině měli čas věnovat se společenským aktivitám. Zvrat v ekonomickém vzestupu nastal v devadesátých letech, kdy prezident Sálih nesouhlasil s přítomností amerických vojsk v Zálivu, na což reagovala Saúdská Arábie a další státy tím, že Jemence vyhostily. V Jemenu se tak najednou ocitl milion navrátilců bez práce a s omezenými možnostmi práci získat. Přestože jsou na tom v současnosti lidé ekonomicky bídně a pracovních příležitostí je málo, nadále tráví těch svých pět hodin žvýkáním kátu. Mnozí mladí lidé jsou apatičtí a kát je pro ně způsob, jak zabít čas, který by ovšem mohli věnovat například studiu cizích jazyků a aktivnímu hledání práce. Navíc mladým lidem chybí aktivní společenský život, v San´á nejsou například kina, posilovny, plovárny a sportoviště. Chybí cílevědomost a úvahy, jak vylepšit své vyhlídky do budoucna, mnozí Jemenci v tomto směru neuvažují.


Mafradž

WHO potvrdila, že kát není nutné zakazovat ani kontrolovat, že potenciál pro jeho zneužití a závislost je nízký. A nedoporučuje zařazení kátu na seznam hlídaných drog. V sousedních arabských státech je ale zakázán. Kde je rozpor?
Ve výkladu Koránu. V Saúdské Arábii odkazují na verše Koránu, v nichž jsou nařízení, že věřící nesmí užívat látky, které ovlivňují mysl. V Jemenu je ale kát dlouhodobou součástí kultury a Jemenci odmítají tvrzení, že by kát ovlivňoval mysl a chování člověka jako alkohol nebo drogy.

Četl jsem na internetu stížnosti muslimských žen na časté žvýkání kátu. Ozývají se právě ženy, manželky a matky, nejvíce proti kátu?
Nemyslím, že by ženy nesly prapor boje proti kátu, hodně jemenských žen žvýká a další to berou tak, že manžel žvýká, co s tím mám dělat… jsou s tím smířené. Spíše je to mladá generace, která si začíná uvědomovat, kam rozsáhlé užívání kátu může společnost zavést.

Kátují tedy muži i ženy. A kátují i děti? V kolika letech začínají s kátem?
Kátovat většinou začínají kolem patnáctého roku. Důvodem bývají i nějaké zkoušky, na které se připravují, protože kát jim pomáhá zůstat vzhůru. Na ulici ale uvidíte žvýkat i desetileté, dvanáctileté děti. Jeden známý, jehož rodina vlastní rozsáhlá kátová pole, mi vyprávěl, že kátuje dokonce od sedmi let. Je to podobné jako u nás, když má dítě přístup k cigaretám, začíná experimentovat už v mladším věku.


Kátový dýchánek

Když chce cizinec vyzkoušet kátování, jsou k němu Jemenci vstřícní?
Určitě, Jemenci mají úžasnou náturu, jsou milí, vstřícní a rádi pomohou. S pozváním na kát se setká každý cizinec, a protože je nezkušený, nemusí kát kupovat a lístky dostane od svých hostitelů. Jemenci mají obvykle svého stálého prodavače, přesto, pokud s nimi půjdete na trh s kátem, zažijete tradiční handrkování o cenu, většinou to končí tak, že kupující položí o něco méně, než prodavač požaduje, a odejde. To je takový kolorit prodeje kátu. Nejčastěji se kát kupuje před obědem, ve staré San´á jsou trhy, kde mají takové budky, metr na metr, Jemenci totiž bývají drobní a tak se tam skrčení vejdou, v nich prodávají balíčky kátu. Já jsem s doprovodem nejčastěji chodila kupovat na súk Anqád, je tam velké parkoviště, kde jsou na korbách aut balíky kátu, prodávají nejlacinější i dražší. V San´á se nejčastěji prodává na trzích druh hamdání, který mi chutnal nejvíce. Existují ovšem i trhy, kde se prodávají pouze dražší typy kátu a kde nekoupíte balení pod 50 dolarů. Levnou záležitostí kát není. Kát nechoďte kupovat sám, vždy s někým z místních, oni poznají kvalitní zboží, vědí, kolik který druh stojí, nezkušeného cizince prodavači oberou. V Jemenu se říká, že byste nikdy neměl věřit dvěma lidem – prodavači kátu a řezníkovi. To hovoří za vše.

Pro turistu – prožvýkat s Jemenci odpoledne, je to romantika?
Romantikou bych to nenazvala, zvláště když někdo hovoří s plnými ústy zelených lístků, to příliš romanticky nevypadá. Nejčastějším místem pro kátové dýchánky bývá přízemí domu a tzv. mafradž, kde se většinou žvýká ve dnech volna, je to vyšší část domu, odkud je nádherný výhled na celé okolí, právě v tom můžeme objevovat prvky té romantiky, protože výhled na starou San´á, na ty perníkové chaloupky, je prostě neopakovatelný.

Je pro začátečníka technicky náročné žvýkat kát?
První pokusy jsou opravdu obtížné, je to technicky náročné a nějakou dobu trvá, než si člověk zvykne mít v ústech množství lístků. Zpočátku je lepší posouvat je dopředu, protože když jste nezkušený a máte je dále vzadu u stoliček, klouže to do hrdla. A je dobré řádně lístky rozžvýkat do kašičky, aby nepoškrabaly dáseň. Začátečník může mít i poněkud namožený jazyk.


Prodej kátu

Je u žvýkání kátu důležitý společenský kontakt?
Společenský kontakt je v podstatě primárním bodem kátových dýchánků. Jemenská společnost je hodně konzervativní, muži a ženy kátují odděleně, rozebírají, co je nového v rodinách, náboženství, politice, dýchánky fungují jako komunikační uzel, ze kterého se šíří informace, podobně jako když se u nás chodí v pátek na pivo. Zaujalo mne, že v jemenské společnosti manželé tráví společně hodně málo času. Sňatky bývají v Jemenu dohodnuté, budoucí manželé se před svatbou většinou nevidí. Přesto manželé raději tráví čas žvýkáním kátu s kamarády, než aby byli doma, navazovali kontakt s manželkami a postupně je poznávali. Hezky to vyřešil jeden můj známý, který vyhradil čtvrtky na pravidelné žvýkání se svou manželkou, na nichž se sbližují a více diskutují o rodině.

Jak kát působí? Je to tak, že nejdříve člověka nastartuje, odstraní únavu, lépe to myslí, ale po pár hodinách naopak přichází otupělost, nespavost, nechuť k jídlu, slabost.
Když jsem s kátem začínala, žvýkala jsem nepravidelně a jen půl hodiny až hodinu. A žádný efekt jsem necítila. Později, když jsem si zvykla na chuť kátu, což cizinci nějakou dobu trvá, žvýkala jsem 4 až 5 hodin a cítila ty povzbudivé účinky, jako kdybych vypila několik energetických nápojů, všechny smysly byly zbystřené. Do fáze otupělosti se dostávají ti, kteří žvýkají denně, ale spíše to bývá jakési zasnění, kdy ztichnou a utíkají do svých myšlenek. A představují si, jak by byl život krásný, co vše by si mohli dovolit, kdyby byli bohatí apod. Říká se, že nálady v poslední fázi závisejí na druhu kátu, když například někdo žvýkal kát, který vyrostl u hřbitova, bude smutný, budou ho provázet špatné myšlenky, může být hašteřivý a dokonce se rozplakat. Obvyklá je nechuť k jídlu, protože během kátování se pije hodně vody a zkátovaní lidé jsou vodou zaplnění.


Sběr kátu na poli

Můžete popsat ono kátování? Nejprve se do sytosti najíst, doporučuje se prý salta, pak asi lístky umýt…
Doporučuje se vydatný oběd, levnější varianta je salta, dražší fahsa, což je masitá směs s hovězím vývarem. Muži dávají přednost domácí stravě, navaří jim manželky a oni po obědě odchází kátovat. Protože nahoře na kopcích, kde se kát pěstuje, fouká vítr, který zvedá prach, je dobré kát umýt, obchodníci sice tu nejhrubší špínu umyjí, ale vím v jakém stavu a jak špinavé listy jsou, vyzkoušela jsem totiž i sběr kátu. Dále se především začátečníkům, to znamená i cizincům, doporučuje propláchnout kát ještě ve slané vodě, což by mělo zabránit vzniku nepříjemných aftů v ústech. Kát by se ovšem neměl užívat vlhký, Jemenci používají na kát speciální síťku, silně s ní zatočí, aby se odstředila voda, případně vlhčí lístky ještě otřou třeba o oblečení. Jedná-li se o obyčejné střetnutí přátel a blízkých, bývá přítomno kolem deseti lidí, nikoli všichni přijdou najednou, takže kdo přijde později, pozdraví salám alejkum, z pravé strany podá všem ruku a usadí se. Ve způsobu sezení se může odrážet společenské postavení, majitel domu či nejvýznamnější hosté, což mohou být i pozvaní cizinci, sedí na vyvýšených sedačkách. Jinde se toto rozdělení nerespektuje a každý sedí, kde chce, na matracích, na zemi, většinou s pokrčeným kolenem a opřený o vysoké polštáře. Nechybí koš, kam se odhazují lístečky nevhodné ke žvýkání, někdy se házejí i na koberec, postojem Jemenců je, že koberec slouží jim a ne oni koberci. Nezbytnou součástí kátování je voda, protože strašně vysychá v ústech, dokonce i následující den máte sucho v ústech až do oběda, ráno můžete vypít kolik chcete a vyprahnutých úst se nezbavíte. Kátování začíná okolo druhé odpoledne a jede se do západu slunce. Někteří jdou poté domů, jiní ještě musí do práce, takže si zbytek kátu sbalí a pokračují během práce. Večer se jdou pomodlit, což se s kátem v ústech nesmí, pokud je kát drahý a chutný, dokonce si ho vyplivnou do sáčku, pomodlí se, a pokračují.

Jaký je vliv rozsáhlého společenského kátování na ekonomiku?
Kát potřebuje hodně vody a Jemenci k jeho zavlažování plýtvají omezenými zdroji, vždyť země trpí nedostatkem vody. Dokonce hrozí, že San´á bude prvním městem, kterému dojde voda a to se může stát do dvaceti let, prameny a studny vyschnou. Pro náročnost kátu na vodu je zakázáno jeho pěstování na ostrově Sokotra, což by zlikvidovalo tamní specifickou floru. Až když jdete na kátová pole, kde se využívá tolik vody, že je tam bahno, uvědomíte si, za jakou cenu Jemenci kát pěstují a že něco není v pořádku, vždyť voda v San´á je drahá. Jemenci kát pravidelně kupují, čímž pomáhají jemenské ekonomice, denně za něj utratí obrovský objem peněz v přepočtu kolem dvou miliónů dolarů. Z hlediska rychlého ekonomického příjmu je pro zemědělce kát výnosnější než káva a jiné plodiny. Kvalitní jemenská káva je totiž určena na export a nepěstuje se ve velkém množství.


Kátové lístky

Kolik za kát vydá průměrná jemenská rodina?
Samozřejmě to záleží na tom, kolik si rodina může dovolit utrácet. Já jsem se pohybovala většinou mezi lidmi, kteří přicházeli do styku s turisty, nepatřili tedy k nejchudším vrstvám společnosti. Ti si denně kupovali kát v přepočtu za 100–200 korun, což znamená velkou finanční zátěž pro rozpočet rodiny. Cena kátu se liší i podle sezóny, v létě je lacinější, protože prší, v zimě se musí kát kvůli nedostatku srážek pravidelně zavlažovat, což zvyšuje jeho cenu. Někteří Jemenci se snaží šetřit, nežvýkají denně, jiní si kát užívají jen o volných dnech.

A jaké způsobuje pravidelné užívání kátu zdravotní problémy? Krevní tlak, žaludek, zuby a dásně, ztráta apetitu?
Kát zvyšuje tlak, člověk doslova cítí, jak mu rychleji bije srdce a více se potí. Šťávy, které jsou v kátu, narušují zubní sklovinu, je ovšem nutné zdůraznit, že zdaleka ne všichni Jemenci se pečlivě starají o zubní hygienu, takže to jde ruku v ruce, pokud si pravidelně nečistíte zuby a k tomu žvýkáte kát, přirozeně zuby nebudou v nejlepším stavu. Všimla jsem si navíc, že hodně Jemenců je opravdu drobných, metr šedesát, bývají dost hubení, u dětí bychom někdy mohli mluvit až o podvýživě. Četla jsem analýzu, že to může být způsobené tím, že ženy žvýkají kát během těhotenství a nemají po něm chuť k jídlu. Takže málo jedí a chybí jim v jídelníčku i pestřejší strava.

Další rozhovory na téma islámský svět:
Zora Hesová: Životy egyptských mužů a žen jsou oddělené
Arabista Zdeněk Müller o humoru, zahalování i erotice v islámu
Íránistka Zuzana Kříhová o íránských ženách i mužích
Arabista Miloš Mendel o víně v islámském světě
Arabista Pavel Ťupek o Saúdské Arábii
Petr Kučera vypráví o Turecku minulém i současném
Nakladatel Charif Bahbouh o arabské kultuře
Dia Eddin Felfel: S povídačkami o kmenech, které se pobijí mezi sebou, začal Kaddáfí
Rachid Khalil: Budoucnost Sýrie je světlá