Hrad Bečov je výletem do středověku – původní výmalba kaple a zachovalé středověké omítky z 60. let 14. století, pod okny dřevěná sedátka, na stěnách nápisy a kresby, vše též staré přes 600 let. Výletem do dávných hrdelních soudů a trestů je nedaleká naučná stezka Šibeniční vrch, na jejíž trase je umístěno 5 naučných tabulí, které seznamují s historií hrdelního práva od konce středověku až do 18. století.

Jednotlivé zastávky se věnují následujícím tématům:

1
hrdelní soud, výslech a tři stupně tortury, doznání obviněného či shledání nevinným, žádosti o milost

2
druhy hrdelních trestů na tělech živých i mrtvých, ponechání mrtvoly na šibenici, tresty sebevrahům, stětí, oběšení, upálení, zahrabání zaživa, utopení

3
průvod k šibenici, atmosféra v průvodu, zajištění bezpečnosti během popravy, poprava jako slavnost, nabídka k sňatku odsouzenému

4
kat a jeho povolání, postavení kata ve společnosti, kat a léčitelské schopnosti, špatně provedené popravy, katovo chování k odsouzenci

5
druhy šibenice a jejich umístění, nakládání s těly popravených, šibenice jako místo hanby


Na Šibeničním vrchu


Pět informačních tabulí nabízí textové i obrazové seznámení s hrdelními soudy


Kilometr do kopce – takové byly šibeniční průvody v minulosti


Jedno z ohlédnutí na zámek a hrad během výstupu na Šibeniční vrch


Jedno z ohlédnutí během výstupu na Šibeniční vrch

Šibenice stávala na skalnatém vrchu ve výšce 629 metrů nad mořem asi kilometr jižně za městem, v blízkosti dnešní výpadovky na Plzeň. Již nevím, kde jsem četl, že náročné stoupání vynahradí krásný výhled a jedinečné fotografie města s hradem a zámkem. Možná to platilo před x lety, ale vrchol kopce je zalesněn a vzrostlé stromy brání nejen jedinečným, ale jakýmkoli výhledům na Bečov. Pravidelné stoupání může být pro někoho únavné, nejprudší úsek je navíc závěrečná lesní cesta. Stezka byla otevřena v dubnu 2003.

Bečov obdržel hrdelní právo v roce 1399 v rámci městských výsad udělených rodem Hrabišiců, kteří používali přídomek z Rýzmburka. Právo bylo Bečovu odňato v roce 1765 (podobně jako dalším městům) za reformy soudnictví Marie Terezie, kdy se začaly uplatňovat tresty nucených prací a věznění. Od závěru 18. století bývaly popravčí objekty bořeny. Staré písemné prameny o bečovské šibenici mlčí (většina jich byla zničena při požárech), neexistuje ani její historické vyobrazení. Temná tajemství šibenice tak odkryl až archeologický průzkum od roku 2002. Vrch nad Bečovem byl v minulosti odlesněn a šibenice tak – na rozdíl od současnosti – byla z města viditelná. Na našem území se dochovalo jen několik zbytků popravišť (mj. v nedalekém Horním Slavkově, ovšem jen tři lokality mají zachovalé kamenné zdivo šibenice), ale žádné na tak dominantním kopci. Původní bečovská šibenice měla s největší pravděpodobností jednoduchou dřevěnou podobu, až později v 16. století byla postavena bytelnější kamenná s kruhovým půdorysem o průměru téměř pět metrů a výšce zdi kolem tří metrů. Na zdi stály tři pilíře spojené břevny a bylo možné pověsit více odsouzenců najednou. Šibenice stávaly za hranicemi měst, obvykle na blízkém pahorku a pro příchozí byly nepřehlédnutelnou kulisou, protože těla oběšených se ponechávala na místě mj. i pro odstrašení dalších delikventů. Bečovská šibenice měla jeden uzamykatelný vchod, zámek bránil především krádežím těl oběšených. Pozůstatky odsouzených totiž nebývaly pohřbívány, ale ponechány postupnému rozkladu a poté zahrabány v blízkosti šibenice, což bývala potupa i pro rodinné příslušníky popravených, nebylo neobvyklé, že se snažili tělo ukrást a řádně pohřbít. V blízkosti šibenic byla zahrabávána i těla sebevrahů, jejich činy byly v té době pokládány za velký hřích. Šibenice byla symbolem hanby a lidé se jí vyhýbali, samotné katovské řemeslo bylo též pokládáno za nečestné, vždyť kat prováděl opovrženíhodné práce a přicházel do styku s mrtvými těly, krví, mučil, popravoval. V kostele i v hospodě míval vyhrazené samostatné místo. Kat sice pobíral pravidelný plat, ale mnozí si dále přivydělávali dalšími nechutnými pracemi jako je odstraňování mršin nebo čištění stok. Práce kata byla náročná a riziková, pokud se poprava nevydařila, hrozilo, že ho rozzuřený dav zabije nebo že bude sám popraven. S výběrem manželky ale zřejmě neměl kat ve středověku problém, v případě, že se mu odsouzená k smrti líbila, mohl ji nabídkou k sňatku zachránit život.

Pokud se vypravíte do Bečova nad Teplou, nezapomeňte, že od roku 2002 je na zámku vystaven relikviář sv. Maura, považovaný za druhou nejcennější zlatnickou památku na území České republiky po korunovačních klenotech českých králů. Nepravidelně se konají i prohlídky hradu, které jsou pravým výletem do středověku.

Další články z regionu:
Hrad a zámek Bečov nad Teplou: (Ne)tušené souvislosti a relikviář sv. Maura
NS Kladská: Bohem zapomenutý kraj to věru není
Smraďoch – ponuré sirovodíkové zákoutí uprostřed rašelinných smrčin
Karlovy Vary: Ze strmých skal dívám se na město Karlovo
Klášter premonstrátů Teplá aneb Kam vkročily nohy Čepičkových vojáků