Podobně jako další synagogy v Česku zachránila tu plzeňskou před nacistickým běsněním nejspíše skutečnost, že za okupace výhodně posloužila jako sklad a dílna, kde se šily uniformy německým vojákům. Velká plzeňská synagoga navíc stojí na rušné třídě v centru města a demolice by ohrozila i okolní domy.

Počet židovských obyvatel Plzně vzrůstal od poloviny 19. století. V roce 1854 žilo v Plzni 249 obyvatel židovského původu, v roce 1870 již 1207 a za válečných útrap bylo Němci v roce 1942 deportováno z Plzně do Terezína 2605 Židů. Po válce se jich vrátilo 204, další přeživší emigrovali do Izraele nebo USA. Boje o osvobození města dodnes připomínají stopy po kulkách na deskách desatera na vrcholu průčelí synagogy.

V roce 1874 zakoupila plzeňská židovská obec pro stavbu synagogy pozemek, na němž stál zájezdní hostinec se stájemi pro 60 koní. Dle závazků židovské obce měla stát synagoga do dvou let, ale stavba se neustále odkládala a židovská obec žádala několikrát vedení města o prodloužení lhůty. Až v roce 1888 byl položen základní kámen nové synagogy navržené vídeňským architektem Maxem Fleischerem v gotickém stylu a se dvěma věžemi vysokými 65 metrů.


.
.
.
Velká synagoga v Plzni

Jenže radním se vzhled synagogy nelíbil, neboť by zastiňovala nedalekou katedrálu v centru Plzně. Navíc finanční náklady přesáhly možnosti židovské obce a ta od další spolupráce s Fleischerem odstoupila. Nový návrh předložil v roce 1890 Emanuel Klotz a pomohl i tím, že se vzdal honoráře za vypracování plánů. Věže byly nižší, dosahují výšky 45 metrů, stále jsou ale vyšší než věže známé synagogy v Budapešti, o které se píše, že je největší v Evropě. Velká plzeňská synagoga s orientálními i neorenesančními prvky byla slavnostně otevřena 7. září 1893.

Po druhé světové válce byla synagoga navrácena zdecimované židovské obci, která ale v komunistických časech stěží mohla pomýšlet na financování její záchrany. V hlavách komunistů se rodily plány na přestavbu synagogy na tržnici či městské lázně, ale budova dále dlouhá desetiletí chátrala. V polovině 90. let poskytlo mj. i ministerstvo kultury peníze nutné na její opravu a 11. února 1998 byla synagoga podruhé slavnostně otevřena. Stalo se tak při příležitosti židovského svátku Tu bišvat, na který je v Izraeli zvykem sázet nové stromy a slavit přicházející jaro. Synagoga slouží nejen bohoslužbám, ale bývá využívána též k pořádaní kulturních akcí, výstav a koncertů.


Velká synagoga z Prešovské ulice

Dva plzeňské tipy:

Krásný výhled na synagogu je z kostelní věže katedrály svatého Bartoloměje na náměstí Republiky. Výstup na ochoz do výšky 62 metrů po třech stovkách schodů stojí 30 Kč.

Budete-li mít v Plzni hlad a půjdete-li k synagoze z náměstí Republiky Prešovskou ulicí, zaskočte do Skippie na originální australské masové (i vegetariánské) koláče. Zvláště, upozorní-li vás cedulka, že nejbližší pie shop je po dalších 20 000 kilometrech. Zakladatelé značky tvrdí, že strávili v Austrálii dohromady 13 let a že jejich páje (koláče) jsou ručně vyrobené dle tradičních australských receptur a také čerstvě upečené. Dobrou chuť. (http://skippie.cz)

Velká synagoga je otevřena od března do října od 10 do 18 hodin. Vstupné je 60 Kč. Podrobnosti na stránkách plzeňské židovské obce http://www.zoplzen.cz/. Zakoupit si můžete řadu knih s židovskou tématikou a od židovských autorů nebo židovský kalendář pro rok 5772.