Jean Paul Belmondo byl kdysi mužem z Ria. V jeho dobrodružných stopách – ale bez střílení na desítky lotrů – se lze vydat, chcete-li si vychutnat Pão de Açúcar originálnějším způsobem, než je tradiční lanovka. Tahle „cukrová homole“, jak se skále tyčící se 396 metrů nad mořem říká, je oblíbeným místem lezců. Místní společnosti nabízí pod vedením zkušených průvodců na 50 cest různých obtížností včetně bivakování. Na lezení je Rio de Janeiro ideálním městem, na skalách přímo ve městě je dokonce na 400 různých cest. Kde jinde si odskočíte z hotelu u pláže, přejdete pár ulic a lezete na skály. Výhledy na město ze skal, to je naprostá paráda.


Pão de Açúcar

Vzhůru na kopec Corcovado s gigantickou sochou Krista Vykupitele (Cristo Redentor). Socha zde stojí od roku 1931 a má připomínat nezávislost na Portugalsku, ta je ale přece jen dávnějšího data. Na Corcovado jezdí asi každou půlhodinu vláčky z Cosme Velho, ale my jsme volili taxi. Cesta vedla kolem chudinských favel šplhajících do kopců a řidič v jedné z nich zastavil, jestli se nechceme projít. Raději jsme ho vyzvali k pokračování (mimochodem, někteří průvodci se specializují na několikahodinové výlety do favel). Taxikář neměl licenci k výjezdu až nahoru a tak jsme přestoupili do dodávky (a platili vstupné do národního parku Tijuca, jehož okrajem se projíždí), a pak zbývaly již jen schody a byli jsme u Krista, který se ale v době naší návštěvy schovával pod lešením. Z vyhlídkové plošiny je před námi jako na dlani nejznámější výhled na Rio de Janeiro. „Cukrovka“, laguna, spousta skalisek na pobřeží i v moři, ostrůvky. Okouzlující místo, jen ty chudinské čtvrtě jsou deprimující. Socha Krista je vysoká 39,6 metrů a váží 1145 tun. Jejím autorem je francouzský sochař Paul Maximilien Landowski, v Paříži narozený syn polských uprchlíků před ruskou armádou.


Výhled na Rio de Janeiro z lanovky na Pão de Açúcar. V pozadí Cristo Redentor

Karneval je dávno pryč, ale netřeba zoufat, v Cidade do Samba, tedy „Městě samby“ ve čtvrti Gamboa je možné zhlédnout představení Forças da Naturaleza. V Cidade do Samba sídlí více než desítka tanečních škol a lze si prohlédnout i proslulé alegorické vozy na nichž se tančí během karnevalu. A vychutnat si představení polonahých tanečnic a tanečníků nebo se zúčastnit kurzu samby.


Lanovka na Pão de Açúcar

Pláže, to je v Riu specialitka. Člověk by neměl jen tak někam přijít a zabrat flek na písku. Na některých úsecích pláže vládne omladina z favel, jinde by se vám mohlo stát, že si sednete v oddělení pro staré hipíky a levičáky, pro homosexuály, transexuály atd. Jakoby žilo v Brazílii více pohlaví než u nás, takže nejdříve se řádně informovat, která část které pláže je komu vyhrazena. Ačkoli, snad se to tak vážně nebere. Jednotlivá „oddělení“ na pláži jsou označena jako „postos“, což asi není potřeba překládat. Písek je nádherně jemný, nad námi vidím skály Ria včetně Pão de Açúcar. Zkouším nabízené místní pivo Skol, nejpopulárnější v Brazílii, ale po pár doušcích je jasné, že pro Čechy to nebude to pravé. Copacabana je nejznámější pláž v Riu proslavená fotbalem, tady vyrůstala nejedna brazilská světová míčová hvězda. Na první pokus zjišťuji, že hrát fotbal v písku je řádsky náročné. A hned u pláže proslulé mladými míčovými kouzelníky navštěvujeme „Museu Histórico do Exército e Forte de Copacabana“, které stojí v místech bývalé pevnosti a je věnované historii města.


Rio de Janeiro kreslil Filip Trnka

Prošli jsme se po plážích Leblon a Ipanema, dále po Praia do Arpoador, za výběžkem Punta do Arpoador (nejoblíbenější surfařské místo), po Praia de Diabo, dlouhé Praia de Copacabana a Praia do Leme. Jedno varování – mořské vody u pobřeží Ria jsou známé silnými proudy, rozhodně se nedoporučuje plavat daleko od pláží. Portugalský mořeplavec Gaspar de Lemos pojmenoval zátoku, do níž veplul a kterou považoval za ústí mohutné řeky „Lednová řeka“. Na své lodi, která patřila do flotily Pedra Alvara Cabrala, sem totiž připlul 1. ledna 1502. Žili zde Indiáni kmene Tamoio, dlouhotrvající boje s příchozí portugalskou mocí a evropské nemoci ale vedly k jejich tragickému zániku. Samotné město bylo založeno v roce 1565 a pojmenováno São Sebastião do Rio de Janeiro. V následujících třech staletích sem Portugalci přivezly milióny černých otroků především z trhů v Angole a Kongu. Z Brazílie, která tehdy ještě nebyla Brazílií, se zpočátku dováželo do Portugalska pouze dřevo brazil a odtud pochází budoucí jméno země.


Praia Vermelha

Pão de Açucar neboli „Cukrová hora“ či „homole“ málokdy chybí na pohlednicích Ria. Vrchol je 396 metrů nad mořem a nahoru jedeme dvěma lanovkami, ta první vede na Morro da Urca (asi 200 m). Dole pod horou Urca je Praia Vermelha, což v překladu znamená Červená pláž. Mimochodem, skály Ria nejsou báječné jen pro lezení, ale také pro létání na rogalu. Nemusíte absolvovat žádný výcvik a podmínky pro létání bývají většinou dobré. Zábavy je v Riu nekonečně – pláže, lezení, létání, tanec. Ale ve večerních hodinách se vyplatí dbát na bezpečnost, Rio má odstrašující pověst. Nejlépe je nosit u sebe jen potřebnou částku peněz a kopie dokladů a v případě napadení se ničemu nebránit.

Adresy, které se mohou hodit:
http://cidadedosambarj.globo.com – Město samby
www.sambacity.info/cidade-do-samba.htm – Město samby
www.fortedecopacabana.com – museum
www.climbinrio.com – lezení v Riu
www.companhiadaescalada.com.br – lezení v Riu
www.praiasecia.com.br  – brazilské pláže
www.favelatour.com.br  – výlet do favel
www.helisight.com.br – let helikoptérou
www.corcovado.com.br – vláček na Corcovado
www.riogayguide.com – průvodce pro gaye
www.justfly.com.br – rogalo
www.enjoybrazil.net
www.ilhagrande.com.br