Do Mekky nemuslimové nesmějí, jedete-li směr Mekka, před svatým městem islámu každého zastaví cedule se šipkou For Non Muslims. Mekku je nutné objet, zdálky je vidět Abrádž Al-Bajt, anglicky Mecca Royal Hotel Clock Tower, která měří na výšku 601 metrů a patří k nejvyšším budovám světa. S Medínou je to komplikovanější. Někde čtete, že je vstup do města zakázán, jinde, že nikoli. Ovšem cedule se šipkou For Non Muslims byly před Medínou odstraněny před několika lety, což zřetelně naznačuje, že Medína je přístupná a není nutné ji objíždět. V hotelu asi sedm kilometrů od centra a Prorokovy mešity nás ubytovali, nad otázkou o nemuslimské návštěvě centrální čtvrti Medíny kroutil hlavou i recepční, nevěděl. (Mimochodem, na booking.com jsem si u některých hotelů v úplném centru Medíny vedle Prorokovy mešity všiml, že mají v podmínkách ubytování pouze pro muslimy.) Každopádně, nikdo nás nikde nezastavoval, žádné cedule nevarovaly, nikdo na nás divně nekoukal, nikdo na nás nepokřikoval, Medínou se rozléhal klid. Ovšem klid náboženského zanícení. O vstupu nemuslimů do Medíny se neshodnou ani islámští učenci, což ovšem není překvapivé. V Medíně jsme si k návštěvě vybrali tři z nejposvátnějších míst islámu – nejstarší mešitu Quba, mešitu Al-Masjid an-Nabawi s hrobem proroka Mohameda a pahorek lučištníků u hory Uhud, místo jedné z proslulých bitev raného islámu. Ale popořadě, nejprve nejstarší mešita našeho světa.

S parkováním nebyl problém, před mešitou je dostatečné parkoviště. Otázkou bylo, zda do mešity Quba smíme vstoupit, či ne. V Koránu se píše: Vy, kteří věříte! Modloslužebníci jsou věru nečistí! Nechť se tudíž nepřibližují k Posvátné mešitě! Tou se ovšem pravděpodobně míní Al-Masdžid al-Harám v Mekce se svatyní Ka'ba. Nejprve nesmělé oťukávání, poté jsme vkročili dovnitř. Odborným termínem pro jinověrce je káfir (pl. kuffár), což může mít i pejorativní nádech, něco jako nedobrý, až nepřítel, odpadlík, především netolerantními muslimy je používán v hanlivém smyslu. Tento výraz je odvozen od kořene kfr, který je na 500krát v Koránu, především označuje protivníky proroka Mohameda. Obavy ze vstupu a fotografování jsou liché, nevěřících si nikdo nevšímá, ostatně, nikdo nemá na obličeji vytetováno, že není muslim, navíc každý fotí, všichni si pořizují památeční fotografie. Posadili jsme se u jednoho ze sloupů, nikdo se nad tím nepozastavoval, nikoho jsme nepohoršovali, dění v mešitě více připomínalo návštěvu turistického místa než posvátného. Věřící se modlili, někteří si četli ve svaté knize islámu. Bylo zřejmé, že do mešity proudí věřící z celého islámského světa, některé skupiny měly přímo na vestách jméno země, z níž pocházejí.


Mešita Quba v novém hávu…


Takto vypadala před sto lety (autor fotografie neznámý)


Mívala jediný minaret


Vstup pro pány, tedy i pro nás z Evropy, ženy z druhé strany

Masjid (mešita) Quba stojí na okraji Medíny u Al Hijra Road, původně byla totiž postavena asi čtyři kilometry od Medíny ve vesnici Quba. Podle písemných pramenů položil její základní kameny prorok Mohamed hned po odchodu z Mekky. Podle koránských textů se prorok v této mešitě modlil, jezdíval tam na koni v doprovodu Abú Bakra (jeho budoucí nástupce), a nabádal ostatní, aby tak činili též. Říkával: Kdo se doma očistí a pak se jde pomodlit do mešity v Qubě, toho čeká odměna jako za Umru (Umra je pouť do Mekky, kterou mohou muslimové vykonat v kteroukoli roční dobu, zatímco hlavní pouť Hadždž má určená data a je nejdůležitější). V souladu s tradiční vírou se říká, že tato mešita je místem Mohamedovy první páteční modlitby.

Mešita Quba je po Prorokově mešitě druhou nejprestižnější mešitou v Medíně, vždyť byla postavena už v prvním roce islámského kalendáře. Očekávali jsme nerovné, rozpadající se stěny z vepřovice, jediný skromný minaret, prostě připomínku pradávných časů, v nichž byli muslimové ohroženou menšinou. Žertuji, jistě. Od tehdejších časů se mešita mnohokrát proměnila, v současnosti je připomínka pradávných časů moderní krásnou mešitou svítící svou bílou barvou. Důležitost mešity dokumentují i texty, podle nichž se v ní Mohamed modlil, zatímco trpělivě čekal na svého stoupence Alího, až dorazí do Medíny. Ten totiž zůstal v Mekce, aby chránil Mohamedův útěk tím, že spal v jeho posteli. Být tehdy muslimem v Mekce rozhodně nebylo bezpečné.


V nejstarší mešitě světa


Mešita Quba se od svých skromných začátků mnohokrát proměnila


Důležitost mešity dokumentují staré texty


Od dávných časů se mešita mnohokrát proměnila, v současnosti svítí bílou barvou

Co se vypráví o příchodu proroka do Medíny? Obyvatelé Jathribu (původní jméno Medíny) ho očekávali a spěchali přivítat. Nastalo pozdvižení, všichni běželi k okraji pouště, aby přicházející pocestné zahlédli. Většina muslimů přicházejících z Mekky, zůstala ve vesnici Quba, která byla domovem kmene Bani Amr bin Auf. Jeho členové již přijali islám. Prorokova velbloudice prý po osmidenní cestě z Mekky poklekla, aby se napila vody ze studny, která patřila Hazratovi Abu Ayyubovi Al-Ansarimu. Prorok zůstal v Qubě několik dní a během krátkého pobytu položil základy mešity právě kolem studny, z níž jeho velbloudice pila. Dochovaly se výroky, že prorok stavěl tuto mešitu a nosil kameny a písek v zaprášených šatech na zádech, až je měl ohnuté. Když však některý z jeho společníků přišel, aby mu těžký náklad sňal, odmítl. Prorok byl ještě v Qubě, když za ním dorazil namáhavou pěší cestou z Mekky jeho společník Alí ibn Abí Tálib, pozdější čtvrtý chalífa. Zatímco prorok se na útěku z Mekky vyhýbal frekventovaným cestám, Alí putoval po známé trase, ale po nocích, ve dne se skrýval, cestu dlouhou přes 400 kilometrů urazil za 11 až 12 dnů.

Mešita Quba se od svých skromných začátků – tehdy neměla ani minaret – mnohokrát proměnila. Již třetí chalífa Uthmán ibn Affan ji v 7. století poručil rozšířit. První minaret mešity dal postavil umajjovský chalífa Umar ibn Abd al-Azíz, který vládl v letech 717–720. V naší době byla mešita rozšířena (1984) a může pojmout více než 20 tisíc věřících. Má čtyři minarety, sedm hlavních vchodů a desítky jednotek pro očistu před modlitbou. A všude září bílý mramor.

Rekonstrukcí mešity byl pověřen egyptský architekt Abdel-Wahed El-Wakil, který v Saúdské Arábii pracoval na patnácti mešitách, devět z nich stojí v Džiddě včetně mešity krále Saúda, což je největší mešita ve městě. Také v Medíně vypracoval návrhy na přestavbu několika mešit včetně mešity Qiblatain, v níž se věřící poprvé modlili směrem k Mekce, dříve totiž byla qibla (směr modlitby) obrácená k Jeruzalému. Mešita Qiblatain byla během této rekonstrukce stržena a znovu postavena od základů. A stejným způsobem se postupovalo v případě mešity Quba, staré zdi nebyly zakomponovány do nové stavby. Je tedy otázkou, zda lze o mešitě Quba s ohledem na takto provedenou rekonstrukci nadále hovořit jako o nejstarší. Nuže, asi nesedíme v nejstarší mešitě našeho světa, ale té, která byla vztyčena na jejích základech a navazuje na její ohromující historii.

A rekonstrukční práce pokračují, posvátné místo islámu se dále rozšiřuje, má pojmout až 66 tisíc věřících na ploše 50 000 metrů čtverečních. Na stávající mešitu mají ze čtyř stran navazovat zastíněná nádvoří, usnadňuje se infrastruktura a přístup.