Není to trasa, na kterou by se vydávaly davy. Což má nespornou výhodu, kilometry a kilometry je vaším společníkem pouze vodní ptactvo. Ovšem, před vstupem do vodního světa je nejlepší vyrazit krátkou odbočkou na opačnou stranu. Necelých 1,5 kilometru po žluté značce se před očima objeví písečná duna. Oficiálně písečný přesyp u Vlkova. Jeho rozloha je 0,8 ha, délka 80 metrů. Na nezpevněné plochy písečného přesypu je vstup zakázán, ale stopy naznačují, že nařízení není příliš dodržováno. V České republice jsou i další písečné přesypy – v Polabí jsou u Píst nedaleko Nymburka a u Osečka, na Moravě váté písky u Bzence (Hodonínsko). V CHKO Třeboňsko s množstvím rybníků, řek a mokřad je písečná duna překvapující.


Písečný přesyp u Vlkova


Na Třeboňsku, v kraji s množstvím rybníků, řek a mokřad, je písečná duna překvapující


Rybník Překvapil


Rybník Víra. Cestu lemují duby, sem tam bříza, vrba, olše. A stromy spadlé do vod.

Písečný přesyp byl vytvořen vyvátím písku z fluviálních sedimentů Lužnice a jejího přítoku Nežárky ke konci poslední doby ledové asi 10 000 až 8500 let před naším letopočtem. Později se v písku uchytilo rostlinstvo a postupně vyrostl les. Bezlesá otevřená písčina je tak v dnešních jižních Čechách výjimečná. Přesyp je dobře viditelný již z dálky, okolní krajinu převyšuje až o čtyři metry, nadmořská výška se udává 408 až 412 metrů. Působením větru se na duně vytvářejí menší čeřiny, tentokrát je bezvětří. Na přesypu sem tam roste chráněná pískomilná flóra, např. kolenec Morisonův a některé druhy rodu kostřava, užívají si ho teplomilné druhy včel a much. Plochy písku jsou obnovovány lidskými zásahy, které brání dalšímu zarůstání. Přesyp nabízí podívanou podobnou přímořským dunám ve Francii, Nizozemsku nebo v Pobaltí.

Předtím, než krajinu formovala práce lidských rukou, vytvářela ji Lužnice. Modelovala ji svými meandry, záplavami, slepými rameny a vznikajícími zarůstajícími tůněmi. Mokřadní a močálovitou krajinu poté kultivovali lidé a naplno v ní rozvíjeli rybníkářství. Nejstarší písemné zprávy o zakládání rybníků v českých zemích pocházejí z 11. století, tehdejší rybníky byly v majetku především klášterů a kapr byl důležitým jídlem v postním období. Mezi městy Veselí nad Lužnicí a Třeboň tedy bývalo nehostinné a neproniknutelné území, až od konce středověku z něj lidská vodohospodářská činnost vytvářela kulturní a estetickou krajinu.

Rozsáhlá rybniční soustava v okolí Třeboně vznikala až v renesančních časech. Nejstarší rybníky na Třeboňsku jsou sice z doby Karla IV., ale základy systematického budování rybniční soustavy položil až Štěpánek Netolický začátkem 16. století. Štěpánkovy rybníky nevynikaly rozlohou, ale výnosem, v jeho mělkých teplých rybnících se kaprům skvěle dařilo. Jeho mistrovským dílem je Zlatá stoka, 45 km dlouhý kanál, který zásoboval mnohé třeboňské rybníky vodou. V historickém centru Třeboně stojí dům Štěpánka Netolického, renesanční podobu má právě z doby, kdy ho slavný rybníkář vyženil. V současnosti je v něm umístěno Centrum třeboňského rybníkářského dědictví se stálou interaktivní expozicí věnovanou rybníkářství a dílu Štěpánka Netolického.


Rybníky jsou životním prostorem pro labutě, volavky a množství dalších ptačích druhů


Jakub Krčín zakládal rybníky severně od obce Klec od roku 1577


Sem tam se objeví barevnější život


Terasa třeboňského pivovaru Regent

Červeně značená stezka překračuje ve Vlkově nad Lužnicí koleje a přibližně po půl kilometru vede kolem rybníku Krajina. Cestu lemují duby, sem tam bříza, vrba, olše. Dále jsou Nový rybník, Překvapil, Pražský rybník, Pěšák, Rod, Baštýř, Fišmistr, Horák, Naděje. Právě tento rybník dal jméno celé rybniční soustavě – Nadějská. Byla založena Jakubem Krčínem, známým regentem rožmberského panství, který rybníky severně od obce Klec zakládal od roku 1577.

Od hráze mezi rybníky Rod a Naděje vede zelená značka k mostu přes Lužnici k železniční zastávce Frahelž. Ve východní části rybníka Rod (přírodní rezervace Rod) přecházejí porosty rákosu a orobince až do rašeliniště a vytvářejí plovoucí ostrovy, které jsou útočištěm například racka chechtavého. Rybníky lemované rákosím jsou životním prostorem pro labutě, volavky a množství dalších ptačích druhů, žijí zde mj. rybák obecný, potápka roháč, lyska černá. Údajně lze zahlédnout i orla mořského a kormorány.

Červená značka pokračuje jižním směrem dále k Třeboni, kus cesty kopíruje tok Lužnice. A poté vede kolem rybníku Víra do obce Klec. Až do míst, kde končí rybník Víra, není kde se občerstvit, v horkých dnech vodu s sebou. Kdo má chuť, může se dále procházet na hrázích mezi rybníky Láska, Skutek, Dobrá vůle, Strakatý a Měkký. Výhodou výletu mezi rybníky Nadějské soustavy je, že délku si může každý určit dle své chutě a sil. Z červeně značené trasy lze na několika místech odbočit na hráze mezi rybníky i na opačnou stranu do lesa, kudy vede žlutá značka směrem k Nežárce. Nebo z Klece pokračovat po červené kolem dalšího Krčínova rybníku Potěšil k písečnému přesypu Slepičí Vršek, podobnému tomu vlkovskému. Poté se cesta přibližuje k největšímu rybníku v České republice Rožmberku. Na kraji Třeboně už je více „civilizace“, od Rožmberku vede stezka podél Zlaté stoky až do historického centra Třeboně na Masarykovo náměstí, odkud je to na terasu pivovaru Regent, co by kamenem dohodil. Připomeňme, že pivovar byl založen v roce 1379, a jeho současné jméno má vztah ke slavnému rybníkáři Jakubovi Krčínovi.

http://www.dumstepankanetolickeho.cz/
https://trebonsko.nature.cz/
http://www.pivovar-regent.cz/
https://www.zamek-trebon.cz/cs
https://www.trebonsko.cz/