Jmenuje se to Červené blato. A zabloudit se tam nedá. Tedy, pokud respektujete zákaz vstupu mimo stezku protínající rozsáhlá rašeliniště na jih od Třeboně. Ale zpět na začátek, jsme v Třeboni a kde si lépe připít na zdar výpravy než ve Schwarzenberské pivnici přímo u vchodu do pivovaru Regent. Jedna místní specialita – kvasnicová šestnáctka – snad nenaruší náš krok. Sedí se zde na dvoře pivovaru, proti nám hlásá nápis na zdi „Chmelovina naše ta božskou má sílu, všechny nás rozehřívá k radostnému dílu“. Třeboňský pivovar byl založen v roce 1379, jméno Regent má vztah ke slavnému rybníkáři Jakubovi Krčínovi, který byl regentem Rožmberského panství.


Třeboň

Na horním okraji Masarykova náměstí vcházíme do renesančního zámku. Jeho historie začíná roku 1366, kdy město a panství koupili Rožmberkové. Za Viléma i Petra Voků proslula Třeboň působením alchymistů, nejznámější z nich, Edward Kelly a John Dee pracovali v oratoři v zámecké věži. Na zámku je několik prohlídkových okruhů, během nichž lze navštívit nejen salony a ložnice šlechty, ale také alchymistickou laboratoř. A možná potkáte i Bílou paní, nejoblíbenější strašidelné zjevení na nejednom rožmberském panství. Před vstupem do zámku si všímáme kašny, která připomíná motiv ze schwarzenberského znaku, na němž krkavec vyklovává oči Turkovi. Kašna byla postavena podle návrhu P. I. Bayera v roce 1712, tehdy již panství patřilo Schwarzenberkům. Čtyři hlavy s propletenými kníry vypadají nápadně po turecku. Autorky knihy Sedm Tajemství Třeboně, M. Holečková a Z. Svobodová, popisují symboliku ptáka na hlavách takto: „dravý pták, symbolizující nespoutanou přírodu, svazuje ve svých spárech čtyři prameny vlasů, síly čtyř světových stran, spojené do náznaku jakéhosi pletence, což navozuje představu vzájemné spolupráce. A obojek na krku ptáka tak může symbolizovat zkrocení přírodní (vodní) síly tak, aby sloužila, což se na Třeboňsku dozajista podařilo.“


Zlatá stoka

Modrá značka vede z Třeboně až do Nových Hradů. Začínáme u sochy Jakuba Krčína u rybníku Svět. Původně se jmenoval Nevděk a Krčín kvůli stavbě smetl z povrchu zemského část Třeboně. Hned za rybníkem jsme odbočili, jen půlkilometr směrem ke Schwarzenberské hrobce, novogotické kapli uprostřed krásného parku. Hrobka je dodnes státní, podobně jako všechen nemovitý majetek byla Schwarzenberkům zabavena zákonem z roku 1947 nazývaným Lex Schwarzenberg.

A pak procházíme po hrázi Opatovického rybníka. Jedinečný výhled. Rybníky k tomu kraji neodmyslitelně patří, Třeboňsko bez rybníků si stěží představit. Však třeboňské rybníkářské dědictví bylo již nominováno do seznamu světového dědictví UNESCO.
Všichni znají jméno Jakuba Krčína, ale historie místního rybníkářství není jen známý regent rožmberského panství. Vždyť nejstarší rybníky na Třeboňsku jsou z doby Karla IV. a již před Krčínem zde položil základy systematického budování rybniční soustavy Štěpánek Netolický. Jeho mistrovským dílem je Zlatá stoka, téměř 50 km dlouhý kanál, který zásobuje mnohé třeboňské rybníky vodou. Postavena byla v letech 1505–20. Dnes již nezásobuje pitnou vodou okolní města, ani se na ní neplaví dřevo (naposledy v roce 1937), ale stále přivádí vodu z Lužnice do rybníků. Jméno „Zlatá“ má vyzdvihnout její klíčový význam pro rybníkářství na Třeboňsku.


Červené blato

Jakub Krčín pracoval pro jednoho z nejmocnějších českých velmožů, Viléma z Rožmberka. Od něho dostal za své služby panství Sedlčany a proto ho známe jako Krčína z Jelčan a Sedlčan. Od svých poddaných ale šéfrybníkář nedostává nejlepšího vysvědčení – čertovských legend na jeho účet je vícero. V jednom vyprávění jezdí vždy o půlnoci na voze taženém kocoury mezi rybníky Kaňovem a Rožmberkem. V další fantazii ho samotný ďábel spoutal řetězy a zapřáhl do pluhu. Krčín završil své dílo stavbou obrovského Rožmberka. Trvala šest let a po jeho dokončení opustil rožmberské služby a odešel na své panství. O tom, že ani v Sedlčanech nezahálel, se dozvíte např. v místním muzeu.

Cesta nás dále přivádí k rybníku Velké Stavidlo a pak vstupujeme do lesa, který je protkán sítí stok. Zlatou stoku mineme několikrát, naposledy asi dva kilometry za Velkým Stavidlem. Že je zde mnoho rašelinišť je na tmavé barvě vody vidět. Voda se příliš nehne, břehy jsou zarostlé, sem tam zazáří žluté květy blatouchů, které lidoví léčitelé užívali pro jejich močopudné a projímavé účinky.


Červené blato


Červené blato

V minulých staletích se na blatech těžila rašelina pro potřeby sklárny v Jiříkově údolí. Za zlatým věkem zdejší sklárny stojí šlechtický rod Buquoyů. Založena byla v polovině 18. století a v roce 1816 zde poprvé vyrobili neprůhledné černé hyalitové sklo. Zdobilo se často orientálními motivy, především čínskými (chinoiserie) se zlatým dekorem. Hyalitové sklo mělo velký úspěch, ale zájem o něj postupně upadal a na konci 19. století sklárna zanikla. Sklářství bylo tradičním řemeslem na Novohradsku už od 14. století, v mnoha sklárnách za renesance působili především skelmistři z Bavorska, přicházeli ale také z Itálie či Francie. Buquoyové byli francouzský šlechtický rod, který se u nás usadil po bitvě na Bílé hoře a získal obrovské pozemky v Jižních Čechách. Není divu, vždyť Buquoy byl generálem a velitelem císařských vojsk. Historie Buquoyů v Čechách skončila nástupem komunistů. Poslední Buquoy zemřel v komunistickém lá­gru.

Přístup do rezervace Červené blato je snadný, je zde malé parkoviště, poté se jde směrem k lesu, přejde můstek a kousek za ním již začíná stezka. Jezdit na kole je zakázáno, kolo je možné zamknout u vstupu. Lze si zapůjčit odborný text, který je rozšiřujícím doplňkem k informačním tabulím na naučné stezce. Zastavení s informacemi je devět, prohlídka má délku asi tři kilometry. Trasa vede převážně po dřevěných chodníčcích nebo pěšinou. Stezka je jasně viditelná a ztratit se nelze. Uprostřed je dřevěná vyhlídka na rašelinovou louku a jezírko. Rašeliniště odvodňují kanály, na západ Borská stoka, na sever Podřezanská. Omamný je pohled na chuchvalce suchopýru pochvatého, spousty brusnice borůvky i bílé květy rojovníku bahenního. Černá a bílá jsou barvami blat a zvou vás na návštěvu.

Adresy, které se mohou hodit:
www.zamek-trebon.eu
www.muzeum-sedlcany.cz
www.pivovar-regent.cz