Z Prahy je to do Épernay asi 900 kilometrů, což lze od rána do odpoledních hodin v pohodě stihnout. Ovšem v hlavním městě šampaňského je vše zavřené, restaurace otevírají až od sedmi, jednoduše, na večeři se tady dříve nechodí. Na návštěvu vinařství je pozdě, nikoli na první procházku po Avenue de Champagne mezi paláci slavných značek šampaňského. Co v příjemné zahrádce třeba v Perrier-Jouët ochutnat Blanc de Blancs… Ovšem počítejte s cenou přes stovku eur za lahev.

Avenue de Champagne slaví v letošním roce 100 let. V běhu staletí se totiž jméno ulice měnilo. Je známo, že se od poloviny 12. století jmenovala Chemin de l’Hôpital (Nemocniční), podle místní nemocnice. Později se ujalo pojmenování Faubourg de la Folie (Předměstí bláznů), proč, asi v současnosti nikdo neví. Od poloviny 18. století po otevření královské silnice z Paříže do Německa se jí říkalo Route d'Allemagne (Německá) a za Francouzské revoluce byla přejmenována na Rue du Commerce (Obchodní). Až v roce 1925 dostala současné jméno, což byl nepochybně dobrý obchodní tah, Avenue de Champagne zní atraktivněji než Rue du Commerce, taková může být v jakémkoli městě. Avenue de Champagne se táhne více než kilometr a půl východním směrem k Châlons-en-Champagne a její strany obsadily paláce (asi to nelze popsat méně honosně) nejproslulejších a nejbohatších společností, které se zabývají produkcí šampaňského. Když vyrazíte od Place de la République, nejprve narazíte na království značky Moët & Chandon, snad nejznámější a nejprodávanější šampaňské (což neznamená nejvytříbenější). Poté Perrier-Jouët, Pol Roger, A. Bergère, Boizel, Mercier atd.


Roh Place de la République a Avenue de Champagne


Avenue de Champagne – Boizel


Avenue de Champagne – Michel Gonet má otevřeno


Avenue de Champagne v Épernay

Šampaňské není prastarým nápojem. První zaznamenaný popis výroby šumivého vína sepsal Angličan Christopher Merret v roce 1662. K založení prvního specializovaného šampaňského domu bylo ještě daleko – byl jím Nicolas Ruinart v Remeši roce 1729 (nejstarší sklepy a vinařství na Avenue de Champagne pocházejí z konce 17. století). Široce oblíbené se šampaňské stává až na přelomu 18. a 19. století. Dříve tedy Avenue de Champagne nemohla býti šampaňskou třídou, šampaňské domy zde rostly zejména ve druhé polovině 19. století a na začátku 20. století. Na začátku 21. století se hovořilo o zapsání na Seznam světového dědictví UNESCO, což umožnila a urychlila rozsáhlá rekonstrukce a proměna v pěší zónu v letech 2006 až 2009. Takto je zápis zdůvodňován: „Oblast zahrnuje lokality, kde se od počátku 17. století až do rané industrializace v 19. století vyvíjela metoda výroby šumivých vín na principu druhotného kvašení v lahvi. Tvoří ho tři odlišné celky: historické vinice Hautvillers, Aÿ a Mareuil-sur-Aÿ, kopce Saint-Nicaise v Remeši a Avenue de Champagne a Fort Chabrol v Épernay. Tyto tři složky – viniční oblast tvořená historickými svahy, výrobní místa (s podzemními sklepy) a prodejní a distribuční centra (šampaňské domy) – ilustrují celý proces výroby šampaňského. Oblast je svědectvím o rozvoji velmi specializované řemeslné činnosti, která se stala zemědělsko-průmyslovým podnikem.“


Avize


Avize


Avize


Avize

Avenue de Champagne je elegantní, bohatá, někdo by použil výraz snobská, doporučení zní – vypadnout do vesnic a vinic v okolí Épernay. Směrem severním do Hautvillers, jižním přes Cramant do Avize. Když asi po 11 kilometrech přijíždíte do Avize po silnici D10, po pravé straně se otevírá pohled na místní hřbitov… ze všech stran obklopený vinicemi. Znáte film Nebožtíci přejí lásce? Napadá mne se vzpomínkou na tento film z jihoitalského prostředí – nebožtíci přejí vínu. Avize je vesnice zdánlivě obyčejná… až na ty vinice, jako by se táhly do nekonečna. A snad na každé ulici vinařství nabízející degustaci i prodej, ovšem bez dostatečného množství eur nevstupujte, opakuji, Champagne není laciný kraj.

Jak v boží dlani, vinice, kam se podíváte, což ovšem není v tomto regionu až takovou zvláštností. V Avize lze ochutnávat šampaňské menších rodinných firem, ne vždy je nutné si návštěvu rezervovat předem. Vkročte, místní vinaři představí svá vína, ochutnáte, vyslechnete povídání o vesnici, práci, vinicích, které jsou v klasifikaci Grand Cru. Paul Sugot, Waris-Hubert, Waris-Larmandier, Franck Bonville – na prestižních terroirech se v Avize rodí báječné Blanc de Blancs z hroznů Chardonnay. Nejen místní vinaři, své vinice mají v okolí Avize i světoznámé značky, mj. Taittinger, Pol Roger, Moët & Chandon, Ruinart, Roederer, jistě, ceny rostou v korunách do několika tisíc za lahev.

Avize je součástí departementu Marne v regionu Grand Est. Leží na úpatí Côte des Blancs (možná někde uslyšíte jméno Montagne d'Avize, ale nejsou to žádné hory, nadmořská výška je asi 250 metrů). Avize má necelé dvě tisícovky obyvatel a udává se, že na 400 z nich se věnuje vinařství.

O historických francouzsko-britských vztazích bylo napsáno a řečeno mnohé, obchod a prodej ovšem jejich hrany v současnosti otupily, takže se neobávejte, s angličtinou se všude domluvíte. Zvláště v šampaňských domech. V našich krajích mnohdy lidé říkají šumivému vínu lidově – šampaňské, přestože nepochází ze Champagne. Každopádně, ve Francii se této chybě vyhněte, výraz „champagne“ používejte pouze pro sekty z tohoto kraje.